Ono toho také je trochu víc: budeš ho nabíjet konstantním proudem nebo přes odpor? Při jakém napětí (nebo jakém podílu z napájecího napětí) bude překlápět komparátor?
Abys rozuměl: kondík můžu nabíjet přes odpor milisekundu stejně jako desítky minut. Záleží na tom, na jaké napětí chci mít ten kondík nabitý.
Časovou konstantu nabíjení či vybíjení obvodu spočítáš snadno: tau=R*C [sekundy; Ohmy, Farady].
Tato časová konstanta udává, za jak dlouho by se kondík nabil či vybil, kdyby byl nabíjený konstantním proudem, jaký teče ze zdroje odporem při zkratovaném (nebo v první okamžik při vybitém) kondíku. Jak se kondík nabíjí, zůstává na odporu z napájecího napětí čím dál méně a nabíjecí proud klesá, není tedy konstantní. Při vybíjení kondíku přes odpor je to podobné: jak klesá napětí na kondíku, klesá i vybíjecí proud a vybíjení se zpomaluje. Teoreticky je nabitý na 100% popř. vybitý na nulu za nekonečně dlouho.
Za dobu tau dosáhne napětí na kondíku nabíjeném přes odpor 63,2% napájecího napětí (nebo se kondík vybije na 36,8% počáteční hodnoty napětí). Nejde tedy o absolutní hodnotu, ale o hodnotu přímo úměrnou napájecímu, resp. počátečnímu, napětí.
Jde tedy o to, na jaké napětí bude reagovat obvod, který ho vyhodnocuje. Bezesporu nejlepší z jednoduchých řešení používá obvod 555: porovnává stav nabití či vybití kondenzátoru mezi 1/3 napájecího napětí a 2/3 napájecího napětí. Co je nad nebo pod, tento obvod nezajímá. Referenční úrovně jsou dané odporovým děličem uvnitř obvodu. Je tedy to značné míry jedno, jestli časovač napájiš 10V nebo 15V. Třetina je vždy třetina. Stabilita nastaveného času závisí na stabilitě parametrů použitých odporů a kondenzátoru, obvod 555 se na nepřesnostech téměř vůbec nepodílí.
U tranzistorových klopných obvodů jde o to, kdy bude na bázi příslušného tranzistoru napětí nižší nebo vyšší, než těch asi 0,6V, tedy, jestli bází nepoteče nebo už poteče proud.
