Ono se to nechá ještě zrentgenovat a rozřezat vodním paprskem. Problém je cena , pak že nejsou lidi a pak ekologové, protože TNT je mírně toxický a velmi velmi pomalu se rozpouští i ve vodě.
Tady u nás toho po rusácích v lesech ještě zůstalo dost. Ale nemá to cenu řešit, protože riziko je malé a kompletní vyčistění by stálo moc peněz. Tak je lepší počkat, až se to rozpadne samo.
Jak se likviduje stará munice?
Moderátor: Moderátoři
Rozpadnutí futrálů leteckejch bomb bude trvat stovky let - a celou tu dobu ty bomby budou nebezpečný pro okolí. Nakonec se z nich uvolní tritol, kterej právě kvůli svý toxicitě pro životní prostředí je důvodem, proč se Helvéti začali zajímat o likvidaci tý odházený nevybuchlý sbírky. Navíc v těch jezerech nejsou jen letecký pumy, ale celá sbírka všeho, co helvítská armáda za posledních víc jak 100 let nepotřebovala a nechtělo se jim to delaborovat nebo někde odpálit. Dnešní munice se vyrábí tak, aby delaborovat šla, tehdejší s takovou možností vůbec nepočítala. Problém je v tom, že v těch jezerech toho navíc není "pár tun", ale doslova tisíce tun a kdyby se to někdo pokusil odpálit na místě, roztrhne to Helvítsko vejpůl jako žábu ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Hele nechceš jít radit pyrotechnikům do Litvínova, co mají udělat s tou rezavou bombou?
My když jsme kopali základy pod laboratoř, tak jsme granáty z výkopu přemístili do jámy vedle a pak pyrotechnik jenom konstatoval, že v nich místo kyseliny pikrové je jen asfalt. No bagristovi předtím vynadal fest.
My když jsme kopali základy pod laboratoř, tak jsme granáty z výkopu přemístili do jámy vedle a pak pyrotechnik jenom konstatoval, že v nich místo kyseliny pikrové je jen asfalt. No bagristovi předtím vynadal fest.
Pár kusů bouchavýho jsem v rukách měl, ale neživí mě to a rozhodně bych se nepokoušel sám vlamovat se do tohohle spojeneckýho dárečku z druhý světový. Na to se mám moc rád. Fakt je, že najít tohle uprostřed areálu jedný z nejvýznamnějších chemiček v republice docela nasere ... Ale metod jak to znehodnotit, aby to třeba jen vyhořelo, je víc. Ono taky je zbytečný doporučovat techniku, která by se musela dovážet přes půl Koule ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Jeden můj bývalej spolupracovník dělal střelmistra v Semtíně. Pak ho to přestalo bavit a vrátil se k původnímu řemeslu, elektrice.
Jak jste tady psali o možnosti odpálaní tlakem nebo průstřelem, vyprávěl, co měl v pracovní náplni. Destička semtexu (možná i něčeho jinýho co se v Semtíně dělalo) se vkládala mezi dvě ocelové desky, stáhlo se to v něčam alá kovářskej svěrák a pak se do toho střílelo devítkou pistolí a jednotlivejma ránama z padesát osmičky. Podstata zkoušky byla, že to nesmělo nikdy bouchnout. Prý to ale občas, řádově v promile případů bouchlo.
Jak jste tady psali o možnosti odpálaní tlakem nebo průstřelem, vyprávěl, co měl v pracovní náplni. Destička semtexu (možná i něčeho jinýho co se v Semtíně dělalo) se vkládala mezi dvě ocelové desky, stáhlo se to v něčam alá kovářskej svěrák a pak se do toho střílelo devítkou pistolí a jednotlivejma ránama z padesát osmičky. Podstata zkoušky byla, že to nesmělo nikdy bouchnout. Prý to ale občas, řádově v promile případů bouchlo.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
TNT je ještě flegmatičtější než pentritový trhaviny = je na náraz míň citlivej. Dokonce se směsi vysoce brizantních, ale na náraz citlivějších výbušnin s TNT používají právě proto, aby výsledná trhavina měla menší citlivost na náraz - FLAGMATIZUJOU se tím. Příklad - hexogen, oktogen.
Tlaková vlna pod vodou dokáže iniciovat rozněcovače dalších náloží, ne samotnou jejich trhavinu. O tohle jde u vojenský munice především - aby pumy a granáty byly BEZ INICIÁTORU bezpečný doslova jako špalky betonu, aby jim nevadily nárazy při dopravě, aby to nebouchlo kdy to prostě není požadovaný - a naopak aby to řachlo s co největším účinkem při dopadu na požadovanej cíl. Takže na vojenský munici je nejcitlivější částí rozněcovač - a ten je taky doslova nejnebezpečnější, protože to je jemná mechanika nebo chemie - často oboje dohromady. Samotný nálože/náboje, i když budou plný trhavin "po ocas", tak nebezpečný moc nejsou, nebezpečný se stanou teprve tím, že se do nich těsně před odpálením/naložením na palubu bombardéru a odhozením na cíl namontujou rozněcovače a tuplem nebezpečný se stanou, když dopadnou - a rozněcovač selže. Dovnitř nikdo nevidí, takže zjistit co vlastně zabránilo zafungování je v podstatě nemožný - a hodně typů rozněcovačů je vyráběnejch jako nedejustovatelný - prostě po namontování už se nedají bez aktivace z munice vyndat ... Pak prostě nezbejvá, než ten tlakovej vodní paprsek nebo obložit pytlema s pískem a směrovanou náloží ten rozněcovač ustřelit s co možná nejmenším zbytkem trhaviny pryč od zbytku těla pumy. Jde o to, aby ta směrovaná nálož byla svým účinkem rychlejší, než detonační vlna toho vadnýho a "co kdyby náhodou spustivšího" rozněcovače - aby ten klidně zafungoval, ale už neměl v dosahu co odpálit ...
Roznětky se nerozřezávají, roznětky se pokud to jde vyšroubujou, nebo se urazí nějakým hooodně rychlým způsobem pryč od hlavní nálože. Jde o to, že jsou citlivý na jakejkoliv podnět a už relativně malej náraz na plášť roznětky může původně selhanou znovu spustit. Takže jde o to, když už na ni něco udeří, aby ji tím dostalo co nejdřív dost daleko od zbytku trhaviny. Vodní paprsek na to není dost rychlej, tím se spíš prorážejí těla pum a náloží, aby se trhavina dala zvenku zapálit pro obyčejný vyhoření bez detonace.
Tlaková vlna pod vodou dokáže iniciovat rozněcovače dalších náloží, ne samotnou jejich trhavinu. O tohle jde u vojenský munice především - aby pumy a granáty byly BEZ INICIÁTORU bezpečný doslova jako špalky betonu, aby jim nevadily nárazy při dopravě, aby to nebouchlo kdy to prostě není požadovaný - a naopak aby to řachlo s co největším účinkem při dopadu na požadovanej cíl. Takže na vojenský munici je nejcitlivější částí rozněcovač - a ten je taky doslova nejnebezpečnější, protože to je jemná mechanika nebo chemie - často oboje dohromady. Samotný nálože/náboje, i když budou plný trhavin "po ocas", tak nebezpečný moc nejsou, nebezpečný se stanou teprve tím, že se do nich těsně před odpálením/naložením na palubu bombardéru a odhozením na cíl namontujou rozněcovače a tuplem nebezpečný se stanou, když dopadnou - a rozněcovač selže. Dovnitř nikdo nevidí, takže zjistit co vlastně zabránilo zafungování je v podstatě nemožný - a hodně typů rozněcovačů je vyráběnejch jako nedejustovatelný - prostě po namontování už se nedají bez aktivace z munice vyndat ... Pak prostě nezbejvá, než ten tlakovej vodní paprsek nebo obložit pytlema s pískem a směrovanou náloží ten rozněcovač ustřelit s co možná nejmenším zbytkem trhaviny pryč od zbytku těla pumy. Jde o to, aby ta směrovaná nálož byla svým účinkem rychlejší, než detonační vlna toho vadnýho a "co kdyby náhodou spustivšího" rozněcovače - aby ten klidně zafungoval, ale už neměl v dosahu co odpálit ...
Roznětky se nerozřezávají, roznětky se pokud to jde vyšroubujou, nebo se urazí nějakým hooodně rychlým způsobem pryč od hlavní nálože. Jde o to, že jsou citlivý na jakejkoliv podnět a už relativně malej náraz na plášť roznětky může původně selhanou znovu spustit. Takže jde o to, když už na ni něco udeří, aby ji tím dostalo co nejdřív dost daleko od zbytku trhaviny. Vodní paprsek na to není dost rychlej, tím se spíš prorážejí těla pum a náloží, aby se trhavina dala zvenku zapálit pro obyčejný vyhoření bez detonace.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!To samý co náraz - aktivací. Pokud by její setrvání v kontaktu se zbytkem nálože trvalo dýl jak zlomek milisekundy, už to zase křápne celý.
Musíš si uvědomit, jaký materiály se v čem používají. Klasický nálože jsou vysokoenergetický sloučeniny hodně často dusíkatý povahy (ne vždycky!), který mají schopnost se silně exotermicky rozkládat s velkou reakční rychlostí, která přesahuje rychlost zvuku v nich dosažitelnou. Tomuhle jevu se říká detonace a kvůli mizivě malýmu časovýmu rozdílu mezi okrajema výbuchový zóny (je tam, měřitelnej, ale mikroskopicky malej danej tím, že nálože v příčným rozměru jen málokdy přesahujou metr a výbuchová vlna se v nich šíří rychlostma od 3000m/s vejš, nejrychlejší směsi oktogenu s pentritem dosahujou rychlost přes 9000m/s), proto se taky říká, že vybuchujou v celým objemu najednou. Detonace se v látce šíří přímo kontaktem, toho se využívá při přenosu roznětu na dálku pomocí bleskovic = PRIMA CORDU, což je ostrá trhavina v podobě tenkýho "drátu" obalenýho plastem, kterej chrání trhavinu před vlivem okolí. Stačí dvě nálože propojit bleskovicí a odpálit jen jednu - bleskovice detonuje od první nálože a postupně přenese detonaci právě vysokou nadzvukovou rychlostí i do druhý nálože. Pomocí známý rychlosti šíření "vzruchu" neboli detonační vlny v bleskovici se dá nastavovat i zpoždění mezi náložema. Detonaci jde vyvolat pomocí roznětky/rozbušky i v samotný bleskovici, takže jde odpalovacím zařízením = ROZNĚTNICÍ přímo odpálit rozbušku položenou v bezprostřední blízkosti (která má razanci jen asi jako silnější poplašňák, řekněme asi srovnatelnou s náplní náboje do pušky) a touto rozbuškou iniciovat detonaci v bleskovici, položenou klidně i na vzdálenost desítek-stovek metrů k vlastní náloži/náložím. Bleskovici jde rozbočovat pouhým přiložením k sobě a slepením pevnou páskou (duck tape), takže tak se z jedný rozbušky dá odpálit prakticky nekonečnej počet samostatnejch náloží, u kterejch se dá časová posloupnost výbuchů nastavit různě dlouhým vedením bleskovice.. Detonovat ale umí i vhodně iniciovaný aerosolový oblaky, není potřeba, aby to nutně byla pevná nebo kapalná látka. Ale aby takový nálože byly bezpečný pro manipulaci, vyvíjejí se v takový podobě/složení, aby pro aktivaci detonačního jevu byla potřeba určitá počinová energie. Prostě abys shodil lavinu, musíš na svah hodit dost velkou sněhovou kouli.
No a když se podíváš na to, co vybuchuje v roznětkách/rozbuškách, což jsou názvy pro prakticky stejný zařízení, jen výchozí podnět je odlišnej, tak tam to jsou taky vysokoenergetický sloučeniny, ale málo stabilní a hodně citlivý na mechanickej nebo tepelnej podnět (velice často na oba dva současně). A právě proto, že jsou tak citlivý, jsou i nebezpečný při manipulaci a u drtivý většiny munice včetně leteckejch bomb se do nich vkládají až těsně před akcí. Platí to prosím tebe i pro ruční granáty. Do roznětek se jich dává minimální množství (gram, málokdy víc), protože na způsobení detonace mnohem větší nálože stabilnější trhaviny to bohatě stačí. Obecně - rozbuška je právě malá náložka hodně citlivý výbušniny, kterou odpaluje buď mechanickej úderník, nebo teplo z třecího rozněcovače a jím zapálený pyrotechnický slože, která ještě obvykle plní funkci zpožďovače - několik vteřin trvá, než prohoří a zapálí tu rozbušku. Mechanickej úderník může bejt nárazovej nebo pružinovej, může ho ovládat několik mnoho různejch principů časovačů - mechanickejch, chemickejch, tepelnejch, existujou i možnosti časovače biologickýho. Stejně tak teplo odpalující nálož rozbušky může vytvořit elektrickej odporovej drátek, do kterýho elektriku pustí mechanickej, elektronickej nebo i ten biologickej časovač. V češtině roznětka bejvá nárazově, tepelně nebo elektricky odpalovaná počinová náložka, rozbuška se nejčastějc říká elektrickým roznětkám používaným v dolech nebo lomech, případně k demolicím, rozněcovač už bejvá název pro spojení samotný počinový nálože s něčím, co vytvoří za definovanejch podmínek ten potřebnej impuls - vytržení součástky zvaný "tříč" z třecí roznětky, náraz, ohřev, uplynutí nastavenýho času ...
Musíš si uvědomit, jaký materiály se v čem používají. Klasický nálože jsou vysokoenergetický sloučeniny hodně často dusíkatý povahy (ne vždycky!), který mají schopnost se silně exotermicky rozkládat s velkou reakční rychlostí, která přesahuje rychlost zvuku v nich dosažitelnou. Tomuhle jevu se říká detonace a kvůli mizivě malýmu časovýmu rozdílu mezi okrajema výbuchový zóny (je tam, měřitelnej, ale mikroskopicky malej danej tím, že nálože v příčným rozměru jen málokdy přesahujou metr a výbuchová vlna se v nich šíří rychlostma od 3000m/s vejš, nejrychlejší směsi oktogenu s pentritem dosahujou rychlost přes 9000m/s), proto se taky říká, že vybuchujou v celým objemu najednou. Detonace se v látce šíří přímo kontaktem, toho se využívá při přenosu roznětu na dálku pomocí bleskovic = PRIMA CORDU, což je ostrá trhavina v podobě tenkýho "drátu" obalenýho plastem, kterej chrání trhavinu před vlivem okolí. Stačí dvě nálože propojit bleskovicí a odpálit jen jednu - bleskovice detonuje od první nálože a postupně přenese detonaci právě vysokou nadzvukovou rychlostí i do druhý nálože. Pomocí známý rychlosti šíření "vzruchu" neboli detonační vlny v bleskovici se dá nastavovat i zpoždění mezi náložema. Detonaci jde vyvolat pomocí roznětky/rozbušky i v samotný bleskovici, takže jde odpalovacím zařízením = ROZNĚTNICÍ přímo odpálit rozbušku položenou v bezprostřední blízkosti (která má razanci jen asi jako silnější poplašňák, řekněme asi srovnatelnou s náplní náboje do pušky) a touto rozbuškou iniciovat detonaci v bleskovici, položenou klidně i na vzdálenost desítek-stovek metrů k vlastní náloži/náložím. Bleskovici jde rozbočovat pouhým přiložením k sobě a slepením pevnou páskou (duck tape), takže tak se z jedný rozbušky dá odpálit prakticky nekonečnej počet samostatnejch náloží, u kterejch se dá časová posloupnost výbuchů nastavit různě dlouhým vedením bleskovice.. Detonovat ale umí i vhodně iniciovaný aerosolový oblaky, není potřeba, aby to nutně byla pevná nebo kapalná látka. Ale aby takový nálože byly bezpečný pro manipulaci, vyvíjejí se v takový podobě/složení, aby pro aktivaci detonačního jevu byla potřeba určitá počinová energie. Prostě abys shodil lavinu, musíš na svah hodit dost velkou sněhovou kouli.
No a když se podíváš na to, co vybuchuje v roznětkách/rozbuškách, což jsou názvy pro prakticky stejný zařízení, jen výchozí podnět je odlišnej, tak tam to jsou taky vysokoenergetický sloučeniny, ale málo stabilní a hodně citlivý na mechanickej nebo tepelnej podnět (velice často na oba dva současně). A právě proto, že jsou tak citlivý, jsou i nebezpečný při manipulaci a u drtivý většiny munice včetně leteckejch bomb se do nich vkládají až těsně před akcí. Platí to prosím tebe i pro ruční granáty. Do roznětek se jich dává minimální množství (gram, málokdy víc), protože na způsobení detonace mnohem větší nálože stabilnější trhaviny to bohatě stačí. Obecně - rozbuška je právě malá náložka hodně citlivý výbušniny, kterou odpaluje buď mechanickej úderník, nebo teplo z třecího rozněcovače a jím zapálený pyrotechnický slože, která ještě obvykle plní funkci zpožďovače - několik vteřin trvá, než prohoří a zapálí tu rozbušku. Mechanickej úderník může bejt nárazovej nebo pružinovej, může ho ovládat několik mnoho různejch principů časovačů - mechanickejch, chemickejch, tepelnejch, existujou i možnosti časovače biologickýho. Stejně tak teplo odpalující nálož rozbušky může vytvořit elektrickej odporovej drátek, do kterýho elektriku pustí mechanickej, elektronickej nebo i ten biologickej časovač. V češtině roznětka bejvá nárazově, tepelně nebo elektricky odpalovaná počinová náložka, rozbuška se nejčastějc říká elektrickým roznětkám používaným v dolech nebo lomech, případně k demolicím, rozněcovač už bejvá název pro spojení samotný počinový nálože s něčím, co vytvoří za definovanejch podmínek ten potřebnej impuls - vytržení součástky zvaný "tříč" z třecí roznětky, náraz, ohřev, uplynutí nastavenýho času ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Skopčáci neměli proč bombardovat Židenice nebo Štatl jako takovej. Byla nejspíš US, ti zalítávali s B-17 a B-24 až nad Ostravu z Itálie. Menší pravděpodobnost má ruSSáckej původ - ale ne nulovou, ti bombardovali dráhu kvůli zamezení přesunu skopčáků na západ.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!