Molekulární dvojelektronový tranzistor
Moderátor: Moderátoři
Mohu-li radit, uveď zdroj, nebo pozastav diskuzi.
Ač vnímáš správně důsledky převratného vynálezu, je možné, že si z tebe někdo vystřelil a ty šíříš neověřenou zprávu.
Pro fórum to bude použitelné až budou k dostání vzorky nové součástky pro vývoj prototypů. Od objevu na trh to trvá tak 5 až 30 let. Proto zatím nejásej a zjisti si k tomu více info.
Jak mám uvést odkazy, když je to vynalený teď a tím žádné ještě nejsou ?
To si nemyslím, že to bude 5 až 30 let, odhaduji mnohem míň, elektronika jde dopředu rychleji a kromě GaN se dlouho nic nedělo, až teď.
Jenom to nesledujete, protože vás možná takové součástky nezajímají, důsledky jsou jasné, když zvedneš spínací kmitočet zdroje z 54kHz na 540kHz, co se stane ? . . .
Pro mě to má však význam veliký, že můj současný 8kW zesilovač váží 8kg se mi nelíbí a obvody na vysoké frekvence si nachystám dopředu.
Tady je zas správa o zahájení výroby Feritinového jednoelektronového tranzistoru.TISKOVÁ ZPRÁVA — Mezinárodní tým výzkumníků z Queen Mary University of London, University of Oxford, Lancaster University a University of Waterloo vyvinul nový jednomolekulární tranzistor, který využívá kvantovou interferenci k řízení toku elektronů.
S využitím těchto kvantových efektů vědci postavili nový tranzistor. Vodivý kanál tranzistoru je jediný zinkový porfyrin, molekula, která může vést elektřinu. Porfyrin je vložen mezi dvě grafenové elektrody, a když je na elektrody přivedeno napětí, tok elektronů molekulou lze řídit pomocí kvantové interference.
V případě nového tranzistoru výzkumníci zapínali a vypínali tranzistor tím, že kontrolovali, zda elektrony konstruktivně (zapnuto) nebo destruktivně (vypnuto) při průchodu molekulou porfyrinu zinku.
Vědci zjistili, že nový tranzistor má velmi vysoký poměr zapnutí/vypnutí, což znamená, že jej lze velmi přesně zapínat a vypínat. Zásadní roli v tom hraje destruktivní kvantová interference tím, že eliminuje prosakující tok elektronů z kvantového tunelování přes tranzistor, když má být vypnut. Zjistili také, že tranzistor je velmi stabilní, předchozí tranzistory vyrobené z jediné molekuly dokázaly předvést pouze několik spínacích cyklů, nicméně toto zařízení lze provozovat po stovky tisíc cyklů, aniž by se porouchalo.
"Naše výsledky ukazují, že kvantovou interferenci lze použít k řízení toku elektronů v tranzistorech a že to lze provést způsobem, který je účinný a spolehlivý," řekl spoluautor profesor Jan Mol. "To by mohlo vést k vývoji nových typů tranzistorů, které jsou menší, rychlejší a energeticky účinnější než současná zařízení."
Výzkumníci také zjistili, že kvantové interferenční efekty by mohly být použity ke zlepšení podprahového výkyvu tranzistoru, což je míra citlivosti tranzistoru na změny v hradlovém napětí. Čím nižší je podprahový výkyv, tím je tranzistor účinnější. Tranzistory výzkumníků měly podprahové kolísání 140 mV/dec, což je lepší než podprahové kolísání uváděné u jiných jednomolekulárních tranzistorů a srovnatelné s většími zařízeními vyrobenými z materiálů, jako jsou uhlíkové nanotrubice.
Podáváme zprávu o výrobě jednoelektronového tranzistoru na bázi feritinu za použití širokých samonastavitelných nanogap zařízení. Lokální brána pod oblastí mezery umožňuje třísvorková elektrická měření, ukazující Coulombovu blokádu v dobré shodě s teorií jednoelektronového tunelování. Srovnání s touto teorií umožňuje extrakci tunelových odporů, kapacit a hradlové vazby. Data navíc naznačují přítomnost dvou samostatných ostrovů spojených v sérii nebo paralelně: informace, které nebylo možné rozlišit pouze pomocí dvoukoncových měření. Pro interpretaci vlastností přenosu náboje navrhujeme scénář založený na zavedených konfiguračních strukturách feritinu zahrnujících buď místa železa v organickém obalu, nebo dva odlišné shluky v jádře.
Zde je vědecký článek z 25. června 2024 k výrobě feritinového jednoelektronového tranzistoru publikovaný v rámci The Journal of Physical Chemistry.
Nepřišli na to ze dne na den a je běžné, že vědci ke svému výzkumu publikují, a to nejen až na konci výzkumu. Měly by k tomu tedy existovat nějaké veřejně dostupné vědecké publikace už z dřívější doby. Divné je, že v sekcích vědeckých publikací Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského za cca poslední tři roky o tom není ani zmínky viz 2022, 2023, 2024samponek píše:říkala to docentka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze, která na molekulárním dvojelektronovém tranzistoru pracuje...
Nebyla k tomu vydána ani žádná oficiální zpráva pro média viz sekce zpráv Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.
Vaše oznámení tedy zatím nelze podložit ničím co by se dalo nazvat důvěryhodným zdrojem.
Je Vámi zmíněná docentka uvedena v seznamu viz tento odkaz a pokud ano, tak která konkrétně to je?
Kde konkrétně je uvedeno to vydání zprávy? Uveďte odkaz. V sekci zpráv Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského žádná zpráva s datem vydání 6. září 2024 zatím neexistuje.samponek píše:Zpráva vydaná byla 6. září 2024
Uvádíte, že zpráva byla vydána 6. září 2024.
Jakým způsobem konkrétně jste se o té zprávě dozvěděl?
Bylo to vydání oficiální veřejné zprávy a nebo to byla jen zpráva typu jedna paní docentka povídala někde v kantýně u kafe?
Pokud o tom byla skutečně vydána oficiální zpráva a nevycucal jste si to jen z prstu, pak by o tom měl existovat veřejně dostupný oficiální záznam.
Divné je i to, že k tomu nejsou dostupné ani žádné publikace z minulosti jako by to ani neexistovalo což není obvyklé.