6. září 2024 kolem 18 :00
Molekulární dvojelektronový tranzistor
Moderátor: Moderátoři
6. září 2024 kolem 18 :00
všeobecně od asi 11:20
o "tranzistoru" od asi 15:00
V tomto pořadu Českého rozhlasu ze série "Věda Plus" ze dne 6.9.2024 je v čase cca od 11:30 rozhovor s docentkou Magdalenou Hromadovou z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského k tématu tzv. "víceelektronovému přenosu". V čase cca 14:00 od začátku je tam jen velmi nejasná zmínka o tzv. inteligentních materiálech a přepínačích v molekulární elektronice. Docentka Hromadová tam zmiňuje, že se již delší dobu zabývají výzkumem tzv. molekulární elektroniky a využití vícelektronového přenosu může přispět k implementaci přepínačů nebo transistorových prvků na bázi molekul v elektronice, ale nedokázala uvést kdy tato technologie bude k dispozici k praktickému použití a ani nenaznačila zda to bude v řádu let či spíše desetiletí a označila to spíše za "jejich sen" ve smyslu zvýšit rychlost elektronických zařízení. Docentka Hromadová dále pak zmiňuje, že budou pokračovat ve výzkumu a teprve by rádi vytvořili takové molekuly, které by byly dostatečně stabilní a umožnily zvýšení rychlosti elektronických zařízení. Zatím se jim dostatečně stabilní molekuly pro daný účel ještě vůbec nepodařilo vytvořit. Nutno také podotknout, že dělají tzv. základní výzkum jak uvedla sama docentka Hromadová. Základní výzkum má často dost daleko od praktického využití.
Takže lze konstatovat, že něco jako "dvojelektronový tranzistor" pokud to tak vůbec lze nazvat, protože docentka Hromadová tento termín vůbec nezmínila, je zatím spíš jen pouhým snem výzkumného týmu, ale rozhodně to není reálný objev "dvojelektronového tranzistoru". Jsou to spíš jen určité předpoklady pro objev podobného tranzistoru do budoucna, které se však v reálu vůbec nemusí naplnit.
Oproti tomu je výzkumný tým z Kavli Institute of Nanoscience, Delft University of Technology, v Holadsku ve výzkumu k výrobě feritinového jednoelektronového tranzistoru publikovaný v rámci The Journal of Physical Chemistry mnohem blíž k realizaci než tým docentky Hromadové.
To prvé sú triky Davida Copperfielda, napríklad ako zvýšiť účinnosť výroby vodíka elektrolýzou vody z 25% na aspoň 50%.
To druhé je síce veľmi malé, ale oproti elektrine asi pomalé, ako všetky chemiké procesy.
https://www.jh-inst.cas.cz/media/objev- ... ktrochemie
https://www.jh-inst.cas.cz/media/nova-k ... ligentnich
Kdy už se budou konečně vyrábět ty zázračný baterky českýho vynálezce a FVE panely, co vyrábí proud i v noci ze tmy?
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Asi máte na mysli kontroverzní projekt HE3DA a anoncované baterie od Magna Energy Storage.Celeron píše: Kdy už se budou konečně vyrábět ty zázračný baterky českýho vynálezce
V roce 2022 k tomu projektu Obvodní soud pro Prahu 9 vydal rozsudek, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že ze závěrů technologického prověřování vyplynulo to, že investiční projekt HE3DA, je vykonstruovaný, záměrný podvod. Dále, že testované baterie neodpovídají smluveným standardům.
Následně v roce 2023 k tomu vyšel článek Vyrábíme, nedlužíme a investory máme, tvrdí šéf baterkárny na Karvinsku.
Recenze od HE3DA: Baterie HE3DA v praxi na rodinném domě v Praze.Kolik dnes vyrábíte baterií?
V současnosti vyrábíme jednu baterii za deset minut.
To ovšem není moc.
Chceme to zrychlit na jednu baterii co pět minut, plánujeme i rozšíření počtu výrobních linek.
A to pracujete na kolik směn?
Na jednu, ale už chystáme druhou.
Jak to u vás vypadá se zakázkami?
Celý tento rok máme zasmluvněný, kdybychom vyrobili desetkrát tolik, tak to všechno prodáme.
Ale na volném trhu ještě vaše baterie koupit nejdou.
Jdou, normálně je prodáváme.
Když přijdu do obchodu, tak je tam nenajdu.
To ne, to bude trvat ještě dlouho. Když si je objednáte nyní, tak bude trvat ještě dlouho, než na vás přijde řada.
Kde tedy vaše baterie končí?
V současnosti například stavíme nabíječky pro auta. Jedna stojí v Praze – Letňanech, teď stavíme druhou pro jednoho developera. A stavbu dalších plánujeme. Pak máme úložiště, které nabízíme různým firmám.
Nabíječka v Letňanech, o níž jste mluvil, tam stála, už když jsme se spolu bavili posledně?
Ne, v Letňanech je nová. Měli jsme jinou, pojízdnou, teď jsme postavili tu v Letňanech.
Na parkovišti před vaší halou jste taky měli nabíječku.
To je zase kontejner, to je klasické úložiště.
A těch úložišť je více?
Ty stavíme nyní, tam jsou všechny naše baterky. Jde hlavně o 1,5megawattové kontejnery, do kterých nyní míří většina toho, co vyrobíme. Proto pro menší odběratele vyrábíme jen okrajově. Ta menší úložiště jsou pro nás nevýhodná, je s nimi hodně práce, proto se soustředíme na větší úložiště, ta 1,5megawattová. Tam máme na letošní rok nachystáno 20 nebo 40 kontejnerů.
V eshopu je v nabídce bateriový Li-ion box HE3DA 15,6 kWh 48V pro rodinné domky a malé firmy aktuálně za 13884 EUR bez DPH (včetně DPH za cca 16800 EUR tj. cca 420k kč).
Je tam i konfigurátor bateriového úložiště na míru.
Jsou tam také v nabídce i samostatné články HE3DA 1,3 kWh Power Line (320Ah) a také HE3DA 1,1kWh pro kamiony, ale na rozdíl od toho bateriového boxu jsou ty samostatné články zatím bez uvedení ceny. Můžete je zkusit poptat ať už přes ten eshop nebo přes tento kontaktní formulář MES, ale vzhledem k výše uvedené vytíženosti produkce je asi jen pramalá šance na to, že třeba jen jeden samostatný článek skutečně získáte v dohledné době a tak se ani nelze divit tomu, že to lidem připadá spíš jako "Potěmkinova vesnice".
Dle popisu k oznámení o udělení patentu na nano-keramický separátor HE3DA by tato technologie údajně měla bránit vzniku interního zkratu v lithiových článcích přes separátor a měla by prodlužovat životnost článků.
Nano-keramický separátor, klíčová součást technologie HE3DA, byl pečlivě navržen tak, aby zlepšil bezpečnost, strukturální integritu a tepelnou stabilitu lithium-iontových baterií. Zavedení nano-keramického separatoru řeší jednu z nejnaléhavějších otázek bezpečnosti baterií – thermal runaway.
Tradiční separátory vyrobené z polymerních materiálů se mohou při vystavení teplotám nad 50°C smršťovat nebo tavit, což vede ke zkratům a selháním baterií. Naopak nano-keramický separátor si i v extrémních tepelných podmínkách udržuje svůj tvar a funkčnost, čímž výrazně snižuje rizika spojená s provozem baterií.
Kromě bezpečnosti, nano-keramický separátor přispívá také k celkové životnosti a výkonu baterie. Jeho robustní povaha snižuje vnitřní odpor a tím zvyšuje energetickou účinnost a výstupní výkon baterie.
To vede k delší životnosti baterií a spolehlivějšímu ukládání energie, což je zvláště výhodné pro aplikace s vysokou poptávkou, jako jsou vyrovnávací systémy distribuční sítě a systémy obnovitelných zdrojů energie.
Univerzita vydá tiskové prohlášení, kde už je jeho objev obsahově zdeformovaný.
Další deformaci přidá redaktor odborné publikace.
Novináři ro úplně přetočí, zkomolí, dokreslí a přebásní.
Přečte si to laik a vlastními slovy to předá na fóru.
Kolik té původní informace zůstane zachováno?
Stavěl amplióny a jistě měl i vědomosti o výkonném spínacím zesilovači, jen neměl potřebné součástky.
Sestrojit takový malý výkonný D zesilovač bylo díky SiC umožněno až mě.
A vše stalo se . . . stejně to bude s i rychlým tranzistorem . . .
Byl jsem ještě malý a objevil jsem schéma nějakého vynálezu po pradědečkovi, ale už nevím kde je, ale dnes si vybavuji, že tam byly vysokonapěťové vzduchové kondenzátory a napájené bylo 400kV, cívka s rezonančním obvodem uprostřed a byl to nějaký generátor.
Tyhle tranzistory umožní - JIM, ne tobě! - výrobu nezjistitelných subminiaturních špehovacích zařízení s výpočetním výkonem dnešních superpočítačů. Týden tě bude sledovat mikroskopická muška, žádnou technikou nezjistitelná, protože nebude vysílat. Bude jen nahrávat, a po tom týdnu prostě odnese informace přehrát na určené místo. Bude se umět množit, a její potomstvo bude hnané vloženým úkolem: nahrávat každý tvůj pohyb, gesto, myšlenku promítnutou na tváři. Jak jíš, jak spíš, jak sereš, jak doma marně kutíš rušičku.
A až tě vytěží a nebudou tě potřebovat, vletí ti do ucha a vnutí ti myšlenku na skok z mostu - stejně jako houba Cordycep, která přiměje k sebevraždě mravence.
Můj děda byl rovněž kutil, experimentátor a vynálezce. Jako jeden z prvních si podle zahraničních časopisů postavil přijímač s tranzistory (nejspíš hrotovými). Když z kraje padesátých let zjistil, že tuhle zemi čeká obrovský průser, zdrhnul nejprve do Německa a pak do USA. Babička odmítla jít s ním a zůstala tu s mojí mámou, tehdy asi pětiletou. Když v roce 68 přijel na návštěvu, odmítla babička za celou rodinu setkání s ním. Dlouho jsme o něm nic nevěděli, ale před pár lety jsme našli jeho syna, vlastně našeho polovičního strýce. Už pár let po dědově smrti. Posílal nám fotky a povídání - děda celý život pracoval jako vývojář u elektrotechnických firem, měl řadu patentů a ocenění.
Takže já z tohoto titulu taky předpovídám, a stane se to!