sanyo_ja-8300 připojení GND konzultace
Moderátor: Moderátoři
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
sanyo_ja-8300 připojení GND konzultace
Mám to zapojit tak jak je to na přiložených obrázcích nebo to udělat tak jak jsem to vyzkoušel, jasně že by byla připojená jen tmavě zeleně označená zem? Mohl bych to samozřejmě vyzkoušet ale nechce se mi to dvakrát rozdělávat.
Jen na okraj proč chcípají hybridní konce - když si nalistujete tabulku s doporučeným a maximálním povoleným napětím je vše jasné, IO jsou napájeny mírně pod hranicí maximálního povoleného napětí a pak stačí zhoupnutí sítě nebo krátká špička a je vymalováno. Znalci vědí, ti kdo chtějí podrobnosti tak si najdou datashit od STK 4194 MKV a ode mě je informace, že na filtračních kondenzátorech je 48V.
Opravil jsem barvy na obrázku konec gnd3.jpg tak aby to souhlasilo na všech přílohách. Omlouvám se, všiml jsem si toho až dneska, samec to komentoval správně !! to jen po mé opravě, tak aby byly barvy stejně na všech přílohách, to teď nesedí.
1) měl bys rozlišovat výkonovou (tedy řekněme spíš výstupní) a signálovou (spíš vstupní) zem.
2) musíš eliminovat zemní smyčky, tím víc, čím víc jsou všechny zemní spoje fyzicky delší (1D) a/nebo rozlehlejší (2D nebo 3D) a zároveň méně dimenzované.
Někdy spolu oba body nejsou úplně v souladu a je potřeba myslet v souvislostech (včetně toho, jak je koncipovaný zdroj a další části). Nejlépe to pak ukáže praxe, přičemž výkonová zem (i když tady jen pro Boucherotův člen) má "přednost".
Nechce se mi analyzovat ty spleti spojů (mohl jsi je odmazat), takže si to nějak rozmysli dle těchto zásad.
Jinak schéma v naprosté většině patří do *.png formátu - tím spíš, když základ je B/W a doplňkově jen pár barev, zde dokonce přidaných později.
K tomu přepětí Ucc: přece není problém do napájení vřadit ZD s transistorem (prostě klasický stabilizátor, asi lépe s Darlingtonem), zde ve funkci omezovače napětí, samozřejmě na chladič.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Ostatní zásady jsou mi jasné, proto mám, jak jsem popsal, v úmyslu oddělit výkonovou tedy tmavější zelenou zem od signálové světlejší zelené. Udělal jsem úpravu abych to nemusel kuchat, použiju variantu s oddělenými zeměmi a uvidím.
Ještě dotaz, proč raději .png ?
V zásadě patří zem vstupu a zem zpětné vazby do míst, kde byly původně. Blokovací kondenzátory, Boucherot a zem reprovýstupu co nejkratší cestou k uzlu zdroje.
No hlavně nezapomeň na to, že někde musejí být galvanicky propojené. Obvykle je užitečný princip "do hvězdy", ale nemusí to tak být vždycky...jardafiala píše: Ostatní zásady jsou mi jasné, proto mám, jak jsem popsal, v úmyslu oddělit výkonovou tedy tmavější zelenou zem od signálové světlejší zelené. Udělal jsem úpravu abych to nemusel kuchat, použiju variantu s oddělenými zeměmi a uvidím.
Protože *.png je bezeztrátový formát nevytvářející artefakty a vhodný pro třeba i velké obrázky, ale neobsahující mnoho různých malinkých barevných detailů.jardafiala píše: Ještě dotaz, proč raději .png ?
*.jpg je naopak vhodný pro fotky (které právě ty detaily obsahují) a při obvyklém stupni kvality (okolo 80) jsou výsledné soubory zpravidla menší. U fotek artefakty vadí obvykle méně, protože v té změti zaniknou. Když dáš kvalitu 100, tam tam artefakty jsou minimální, ale pořád existují a výsledný soubor bývá velký (dle struktury obrázku).
Zkus si vytvořit různé bitmapy (jako *.bmp nebo *.png) a poté je uložit do *.jpg s různým stupněm komprese. Všechny soubory pak výrazně zvětši (jen pohled lupou, nemyslím tím resample!), udělej z nich stejně velké výřezy stejné oblasti, dej je všechny do jednoho obrázku vedle sebe, ulož do *.png a uvidíš vizuální rozdíl...
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Jen abych nezakládal další vlákno - taxemsimyslél, aj čo to táram,tak jsem si myslel, že první dva tranzistory Q203, 204 budou aspoň párované. Koncepce s dvojicí tranzistorů jsou vidět v retro zesilovačích s použitím dvojice tranzistorů v jednom pouzdře, drahé a k nesehnání, debaty atd, AZS 222 mají dva tranzistory aspoň párované a spojené jakž takž bužírkou ... Tady jsem jeden konec musel zrušit tak jsem měřil v té dvojici β a jeden má 120 a druhý 90. Test se zátěží ukázal že to funguje i tak bez jakýchkoli potíží - zátěž 5Ω, 25W, sin 1kHz,15minut, limitace symetrická atd. Tak nevím co si o tom mám myslet.
Tím spíš, když jde o vstupní a nikoliv rozkmitový stupeň, protože ten vstupní obvykle pracuje s relativně malou amplitudou signálu.
Mechanická vazba se dělá kvůli tomu, aby oba transistory měly stejnou teplotu - protože když nemají, tak se s nestejnou změnou teploty mění DC offset na výstupu.
Edit: (nutná) silná záporná zpětná vazba má i své nevýhody, ale to tu raději nebudeme rozvádět
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Nakonec dodám foto - stěrače - žárovičky chcíply a místo nich jsem použil LED z podsvitu LCD které už napůl zdechlé svítily modře. Čtyři v sérii (je tam pro žárovky zdroj 12V ( řekl bych že zbytečně)í s odporem v sérii, 60mA a svítí excelentně.
- jardafiala
- Příspěvky: 2694
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa