OT: Pendolíno
Moderátor: Moderátoři
Z hlediska revizora je to tak, že ten kontroluje pouze platnost jízdenky. Pokud je jízdenka neplatná - což v tomto případě je, dožaduje se zapalcení přirážky. Nic dalšího nezkoumá a ani mu to nepřísluší.
Na druhou stranu je zde smlouva mezi dopravcem a cestujícím vzniklá na základě koupi jízdenky. A zde má cestující právo být dopraven včas do cílové stanice.
Prošel jsem ceník, přepravní řád MD, přepravní řád ČD. U něj jsem se dostal nejblíže k tomuto: "uplynula nebo nezačala doba jejich platnosti (mimo vyjmenovaných případů nebo mimořádností)," ty zde ale vyjmenovány nejsou.
Pokud tedy je zpoždění mimořádnost, pak časová jízdenka s již skončenou platností je považována za platnou. ČD SPPO č.j. 56 859/2022-O14 odst 10.1 písm. b).
Něco tak jednoduchého jako např.: "Doba platnosti časové jízdenky se v případě zpoždění prodlužuje o délku zpoždění" zřejmě český úřednický mozek není schopen vyplodit.
Výmluvy přepravce na vyšší moc jsou stejné jako děcka, co lítalo venku do večera a nemělo čas se tedy naučit na písemku na druhý den. A proto je nutné upozornit na to, že poškozený je spíše cestující než přepravce.
- monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Když se ještě vrátím k tomuto - jednak dnešní mašiny nemají 3 MW, ale klidně 6 MW, jednak se jich v jednom úseku může sjet víc. Vypínací proud ochran na 3kV měnírně bývá přes 10 kA. Největší vzdálenost od měnírny bývá okolo 15 km, nejdelší vzdálenost mezi dvěma měnírnami v ČR je mezi Grygovem a Červenkou, což je necelých 30 km. Nejkratší byla v rámci federace tuším na Štrbské rampě. Dále je nutno kromě odporu kolejnic počítat odpor trakčních lan a stykových transformátorů kolejových obvodů, který je taky nezanedbatelný. Takže na koleji se proti zemi může víc jak 100 V bez problému objevit. Kolej se na stejnosměrné soustavě zásadně nikde neuzemňuje, naopak má být co nejlépe izolovaná, aby se potlačily bludné proudy. Pro zajímavost - podpěťová ochrana na lokomotivě má vypínat při 2 kV, takže se při větších vzdálených odběrech až třetina z odebíraného výkonu ztratí v trakční soustavě. Dále při výluce jedné měnírny a náhradním napájení daného úseku z jiné bude ta vzdálenost ještě daleko větší, ale pak už se odebíraný proud musí omezovat.mi-ro píše:Nevím o tom vůbec nic ale zajímá mě to. Úvaha, když má mašina v tahu příkon třeba 3MW a napětí 3kV, teče proud 1000A. Nevím kolik má odpor trolej od měnírny ale kolik májí odpor kolejnice? Může to být 0,1 Ohmu? nebo i víc? Pak by ale na koleji bylo napětí více jak 100V. Zkuste mi to vysvětlit.
Horší je to na střídavé soustavě 25 kV, kde jsou sice řádově menší proudy, ale zase jsou delší úseky mezi napájecími stanicemi a k odporu kolejnic se přidává indukčnost, která při těch vzdálenostech není zanedbatelná. Pak lze proti zemi naměřit stovky voltů. Mám osobní zkušenost, kdy z vodiče, připojeného na kolejnici, sršela do uzemněné konstrukce cca milimetrová jiskra. Výhoda střídavé soustavy je, že se kolej může legálně průběžně uzemňovat, pak se ale trakční proud může objevit i tam, kde bychom ho nečekali. Střídavý proud se navíc indukuje do souběžných vedení, takže pokud je v souběhu s tratí nějaký delší kabel, musí na něm být opatření, aby to indukované napětí nic nezničilo nebo někoho nezabilo.
xsc: nevím o tom, že by tam standardně bylo nějaké zpětné lano extra navíc, teče to kolejemi.
Předně - na stejnosměrné trakci se počítá s výkonem lokomotivy max. 2MW. Víc už by to nešlo právě kvůli důvodům, jež uvádí Peca.
A má-li být napětí na čemkoli proti zemi, pak je nutno druhý pól spojit se zemí. Jinak žádné napětí proti zemi nedostanu. Stejně jako např. z bezpečnostního trafa - pokud stojím na zemi a šáhnu si na jeden konec sekundáru, nic se mi nestane. A kdo pochybuje o přizemnění koleje, nechť stojí na čisté zemi, v ruce drát a hodí ho na trolej.
Střídavá soustava se přizemňuje taky, kdo chodí po kolejích, tak občas může vidět drát spojující kolej se sloupem trakčního vedení.
Pokud je TV napájeno, tak se indukce neřeší. Pokud napájeno není, pak v případě práce na vedení, či jeho blízkosti je nutné ho zazkratovat.
Kecáš jak Palackej. Výkon kolem 2000kW = 2MW se udával pro starší 4-nápravový typy, jako byly řady E499.0 = 140, E499.1 = 141, E469.1 = 121 (2032kW = cca 2800HP) případně E469.2 a .3 = 122 a 123 nebo E479.0 = 130 (2040kW) - "bobina", "čtyřkolák" a "hrbatá". Vedle nich ale už od konce 50. let jezdily i "šestikoláky" E669.0/.1/.2/.3 = 180, 181, 182 a 183, který měly výkon 2600kW ("šestikolák nulka" = 2 prototypy, shodou okolností oba v závěru svojí služby dislokovaný do LD Česká Třebová) a pozdějc až 2800kW - a tohleto omezení bylo daný jen maximální povolenou tažnou silou na háku, kdyby český "národní" spřáhlo bylo dimenzovaný na větší tažnou sílu, nic by nebránilo už tenkrát dimenzovat výkony vejš. Proto taky mohly vzniknout "zdvojený" lokomotivy řady E469.5 (= 125.8 ) a po nich modernější E479.1 (= 131), což obojí byly osminápravový monstra s výkonem 4080kW (E469.5) resp. 4480kW (E479.1), k tomu navíc mohly jezdit klasický "monobloky" E479.0 spřažený do dvojic a řízený pomocí vícečlennýho řízení systémem prakticky stejným jako tramvaje - teoreticky šlo spřáhnout a společně ovládat až 4 shodný lokomotivy E479.0 naráz, jenomže takový monstrum už skutečně překračovalo všecky československý drážní normy. Ale provozně spřažený dvojice jezdily už v 80. letech naprosto běžně na těžkejch nákladech i tady u náss v Třebový po "hlavním tahu" a na severu Moravy a Slovači byly obvyklý právě i ty pevně "skuplovaný" zdvojený E479.1 - kterejch jinak jezdily desítky na severočeskejch důlních drahách. No a pak od konce "sedmdesátek" taky jezdila série "banánů" neboli "krys" E499.2 = 150 resp. 151, který měly na 4 nápravách nominální výkon 4000kW - shodou okolností budou teď po Novým roce 2025 končit a poslední budou stažený z běžnýho provozu, bo zase ten zatracenej ECTS ... a pak taky v nemalým počtu "peršingy" E499.3 neboli 162/163, který měly výkon na 4 nápravách jen o málo menší = 3480kW.DukeNuke píše:No, je to jinak.
Předně - na stejnosměrné trakci se počítá s výkonem lokomotivy max. 2MW. Víc už by to nešlo právě kvůli důvodům, jež uvádí Peca.
...
Takže žádný "omezení" příkonu na 2MW na mašinu na trakci 3kV ss u nás nebylo, není a nebude, pokud se u některejch mašin omezoval okamžitej výkon, bylo to kvůli omezení prokluzu při rozjezdu nebo kvůli nepřekračování tažný síly na háku.
A kutilmile - nelituju tě
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Ta kolej má samozřejmě proti zemi nějaký svod, který se uvažuje až v řádech ohmů na kilometr délky. Není ale nikde cíleně zemněná. Na stejnosměrné soustavě by to ani nešlo, ten zemnič by dost rychle zmizel. Ten pokus s drátem a 3kV trolejí si na suché zemi a v teniskách klidně zkus, podle mě se nic zajímavého nestane (nadsázka).DukeNuke píše:A má-li být napětí na čemkoli proti zemi, pak je nutno druhý pól spojit se zemí. Jinak žádné napětí proti zemi nedostanu. Stejně jako např. z bezpečnostního trafa - pokud stojím na zemi a šáhnu si na jeden konec sekundáru, nic se mi nestane. A kdo pochybuje o přizemnění koleje, nechť stojí na čisté zemi, v ruce drát a hodí ho na trolej.
Střídavá soustava se přizemňuje taky, kdo chodí po kolejích, tak občas může vidět drát spojující kolej se sloupem trakčního vedení.
Pokud je TV napájeno, tak se indukce neřeší. Pokud napájeno není, pak v případě práce na vedení, či jeho blízkosti je nutné ho zazkratovat.
Jinak při pochybnostech se stačí podívat, jak se ta napájecí síť označuje. V tomto případě je to 3 kV DC IT, tedy izolovaná soustava.