Výuka na průmyslovkách elektro

[Cust]

Jenom se zeptám znalých jak často se používá programování v
B) strukturovaný text PLC dle IEC61131-3 já to sice v nějakých velmi omezených mantinelech znám, ale raději používám objektové programování na PC.

Já to docela používám pro PLC. Teď mě němci tlačí do C++ a já trvám na IEC. Pro PLC mi to přijde vhodnější. Je to možná jen dojem, protože v tom IEC občas dělám.

Ale k výuce, myslím, že témata jsou dané schváleným oborem. Učitel nemůže moc utíkat, ale...
Myslím, že žák, který vyjde s maturitním oborem elektrika by měl vědět:
- jak funguje relé
- co to je tranzistor, dioda, odpor, kondenzátor, tlumivka, transformátor, motor, ...
- základní kámen elektronických obvodů, že je zesilovač a to ať ve funkci standardního analogového zesilovače či logického obvodu (komparátor a hradlo)
- jak použít filtry (propusti a zádrže) a že je to to samé jako regulátory, jen se na to dívá z druhé strany
- programování v podstatě jakékoliv, jde o základy algoritmizace...
Prakticky:
- jakýkoliv SW pro návrh PCB
- tranzistor v základních zapojení SE, SB, SC + základní zapojení operačních zesilovačů (asi o krok poté)
- tranzistor/dioda v základních zapojení pro log. obvody
- hradla ve formě čítačů/monostáblů...
- základy programování jednočipů/PLC/PC app (dle zaměření obru - mechatronika bude spíše o tom jednočipovém počítači)
- umět vzít do ruky páječku a zapájet rezistor 0603 SMD nebo klasiku THT malý i velký

To asi ty základy, ale bez znalosti měření/měřicích přístrojů/principů se to neobejde. Taky klasická síť 230 V - L, N, PE popřípadě PEN... a základní povědomí o normách.

[rvx73]

Líp bych to nenapsal

[Hill]

Takže bychom měli slušně robustní kostru, která to bude držet celé pohromadě.
Co na ní bude nabalené za podtémata, včetně praktické aplikovatelnosti znalostí, závisí na konkrétním studijním oboru, protože tady už to překračuje hranici učitelského řemesla a zasahuje do oblasti nadšení, či umění.

[ransom]

To je kostra pro slaboproud. Co silnoproud? Energetika? Fázorové diagramy RLC obvodů, počítání ve čtyřech kvadrantech, motory, generátory, transformátory, kompenzace, zkraty, úbytky, přepětí, oteplení, ztráty, harmonické, měření a regulace, elektrotechnologie (materiály vodičů, slitiny pro kontakty, polovodiče, základy metalurgie, izolanty, výroba kabelů, přístrojů a strojů...), výpočty konstrukcí (rozklad namáhání, pevnost materiálů, přívěsy a průhyby). Osvětlení - vztahy, výpočty, návrhy. Řízení pohonů. Technické kreslení. Obrábění a základy strojařiny.
To si jen tak namátkou vybavuju, co jsem musel drtit během čtyřech let průmyslovky. Nic z toho bych dnes nenazval nepotřebným.

[Cust]

Je to obor mechatronika, tak jsem to psal jako pro slaboproud...

[Hill]

Pokud jde o ty materiály, jejich vlastnosti a oblasti použití, tak předpokládám, že předmět Elektrotechnologie na těchto školách stále existuje.

Různé moduly smyku, pružnosti, meze elastické a plastické deformace, Černochovy strojnické tabulky - to přece byl předmět Mechanika. Ten už se také nevyučuje?

Fázorové diagramy RLC obvodů platí ve sloboproudu, jako v silnoproudu, i když důvod k jejich použití je podřízený na obou koncích spektra, rozprostírajícího se od silnoproudu po slaboproud, jiným požadavkům.

No a přenosová vedení vysokého napětí, trafostanice, spínačky, elektrárny, generátory a turbíny, jejich kompenzace, řízení a dimenzování, to přece patří do předmětu Silnoproud.

[Cust]

Za mě se to vyučovalo. A díky filtrům a PID regulátorům jsme měli i diferenciální a integrální počet.

[barnodaj]

Myslím si, že máte u elektrikářů laťku hodně vysoko.
Manželka kamarádova učí na VŠ "Zemědělce" v ČB laborky a biologii (nebo obráceně) a té by stačilo, kdyby nastupující studenti na VŠ znali předpony - mili, mikro, nano a věděli co znamenají , přímou a nepřímou úměru a trojčlenku...

[rvx73]

No to je pravda, nároky na generaci "sněhových vloček" nesmí být příliš vysoké. Mangelka učí budoucí zdravotní sestry a ukazovala mi písemku, kde měly spočítat, kolik Sava mají nalít do kýblu vody, aby dosáhly koncentrace předepsané výrobcem. Tři holky to trefily, zbytek hanba mluvit. No ale jsou v prváku, tak snad je ještě vycepuje.

[Habesan]

Co to melete ? Tady řešíme základy elektra nikoli doktory nebo zemědělce. To jste na špatném serveru.

[barnodaj]

Na dobrém, já jsem taky dostával na praxi čerstvé absolventy elektrikářských škol a poznatky mám stejné. Pro vysokoškoláky jsme připravili bezpečnostní školení jak používat ruce a o používání nástrojů typu šroubovák!

[Hill]

Myslím si, že máte u elektrikářů laťku hodně vysoko...

Jestli to nebude tím, že elektřina není bez pomůcek vidět, nemá tvar, barvu ani zápach. Dokud si nesáhnu.
Elektrikář se musí především naučit se sám učit.
Škola je potřebná k vypěstování základu, bez kterého by jakýkoli další obor znamenal rozbíhat se naslepo proti stěně jedoucího vagónu v naději, že na jeho konci budou otevřené dveře a že se do nich trefím. Přitom existuje daleko větší pravděpodobnost, že mě ty dveře smetou, odřu si hubu o stěnu vagónu, či o zavřené dveře, nebo doskočím na pražce až za ním.
Dobíhat a naskočit, než nabere rychlost, v tom už nějaká šance je. A nevylučuje možnost později přestoupit jiným směrem.
Čili jde o to, nastoupit už do toho prvního vlaku radši včas.

Když už tu byla řeč o trojčlence: v druhé půlce osmdesátek jsem vedl kroužek elektroniky a málem mě šlehlo, když si účastníci na Ohmův zákon kreslili množinový diagram. O trojčlence v sedmé až deváté třídě slyšeli poprvé až od nás... takže ano, i škola dokáže napáchat škody, které později zdržují a škodí.
Takoví Křižík, Ressl, Božek, Oersted, Eiffel, Pascal, Parléř, Euklidés, Petzval, Tesla, Bruch, von Mihály, Šafránek, Ericsson, Branley a milion dalších se množin ve školách nikdy nedožili a všichni museli umět počítat.
Přesto někdo nekonečně moudrý množiny do našich škol zavedl jako jedinou a pravou cestu. Přitom šlo o omyl: ve světě se hovořilo o množinách, ale například Mauchly s Eckertem si pod tím představovali množinu instrukcí potřebných pro programování Eniacu, přitom přímá a nepřímá úměra s trojčlenkou u nich byla k snídani, obědu i k večeři.

Čili, jak může vzdělání natropit spoustu paseky, dostane-li se ho úplnému mamlasovi, dokáže chyba ve vzdělání zkazit i šikovného a inteligentního žáka.
Proto tu plácáme z bláta, jestli v něm někdo nenajde perlu, tu ideální radu pro Rudolfa, čím ve výuce začít, čím pokrqčovat, a kam až to ve škole dovést, aby radší víc, než méně absolventů jednou mohlo říci, že jim ta škola něco dala. A radši, že jim dala hodně.

[barnodaj]

Jenom, že základ chtít něco dokázat musí mít studenti z domova, popřípadě ze základky. A hodně znamená i osobnost učitele, tak je asi dobře, že se Rudolf snaží.

[Cust]

Myslím si, že máte u elektrikářů laťku hodně vysoko.

Nevím jak je to teď, ale když jsem byl na elektro prumce já, tak se tam studenti docela vybíraly (alespoň na tu, kde jsem byl já), nedostal se tam každý. A je fakt, že ten integrální a diferenciální počet, když jsme měli na VŠ neuměla ani část gympláků... Takže ano, není to nejspíš běžné středoškolské učivo.

[Cust]

Manželka kamarádova učí na VŠ "Zemědělce" v ČB laborky a biologii (nebo obráceně) a té by stačilo, kdyby nastupující studenti na VŠ znali předpony - mili, mikro, nano a věděli co znamenají , přímou a nepřímou úměru a trojčlenku...

Když jsem na VŠ vedl/oponoval diplomky (elektro/strojní/jaderka ČVUT), tak jsem se setkal často s leností. Nikdy s hloupostí.