Jaký používáte způsob archivace elektronické formy časopisů
Moderátor: Moderátoři
Jaký používáte způsob archivace elektronické formy časopisů
Ale časáky nebo sborníky máte v archívu rozdělený jak?
Já pořád váhám mezi rozdělením "Hlavní adresář - titul časopisu" a postupně dál zanořovaný rozdělení na "Dekády", "Ročníky" a v nich "Čísla" s tím, že třeba u Amára mám v každým ročníku podsložky "Červený - hlavní řada" a "Modrý - konstrukční řada". Jenomže pak taky jsou i ročníky, kdy vycházela krom Amára i Praktická Elektronika s svou "modrou" Konstrukční řadou a ještě řada žlutá - "Stavebnice a konstrukce", u kterejch váhám, jestli je mám dávat do stejnýho hlavního adresáře s Amárem, nebo jestli je oddělit do vlastního.
No a pak je druhej způsob, kdy hlavní adresář je dělenej podle "Dekády" případně "Ročníku" a dokonce "Měsíce" a v nich vnořený podsložky s každým titulem extra.
Jak archivujete svoje časáky vy? Záborem úložný kapacity se v podstatě neliší, integrovaný vyhledávání taky nemá problém s obojím. Jedná se mi i o jednodušší vyhledávání duplicit a opačně pozic, kde mi ještě některý čísla chybí.
A kutilmile - nelituju tě
- jde o skeny, tedy o obrázky
- ty obrázky jsou upravené tak, aby zabraly co nejmenší prostor na úložišti,
- což vede k tomu, že je kterákoliv OCRka třeba i přečte, ale většinou se spoustou chyb, pak ovšem nemá smysl to cpát do sebevymakanější databáze.
Znamená to vzít obsahy čísel, případně celých ročníků, zpracovat je do podoby odkazů (alespoň na jeden konkrétní sken výtisku, když ne přímo na článek). Ideální by bylo ke každému článku uložit několik kíčových slov.
Dobrá, dá se to zlepšit uložením skenu obsahu ročníku samostatně (to se mi osvědčilo). A, když budu moc hodnej, podaří se mi ten obsah předhodit OCR a nějakou tu chybu rozeznání ručně opravit. Aby bylo aspoň něco pro textové vyhledávání.
Zaznamenal jsem pokusy zavést alespoň evidenci vybraných článků (na Kutilovo, u Belzů, Jirkyweb a dalších), kde jsou alespoň "časopis - řada - ročník - číslo - titulek článku".
Také jsem s tím jednou začal, ale sežralo to strašně času, aniž bych se dostal aspoň k použitelné ukázce.
Pokusy zautomatizovat tento proces, třeba i s pomocí AI, se stále ještě nedaří, ruční práce je na tom stále spousta (odstraňování chyb OCR včetně znaků vyčtených z toho, co mělo zůstat obrázkem resp. výkresem, import obrázků), aby se vůbec ta Anča Inteligentní něco naučila a pak to náležitě spolehlivě udělala sama.
Zůstává ovšem otázka, co s planými budovatelskými kecy nasbíranými za několik desetiletí, které blokovaly vždy nezanedbatelnou část obsahu, často i mezi tím užitečným, a které jsme vesměs nečetli ani tenkrát... Ano, můžeme to prohlásit za dokument doby, nebo to můžeme zahodit. Ale zahodit zase jen ručně.
K tomu "dokumentu doby": pamatuji, jak v tiskárně sazeči a korektoři soutěžili o to, komu se povede nepozorovaně do tisku dostat větší hovadinu, aby ji cenzor v obtahu nerozeznal, a nevrátil. Nejsnadněji to prý šlo u denního tisku, který zítra bude starý. V časopisech se to komplikovalo delší periodicitou, bylo víc času na to přijít. Když se o tom celý měsíc vědělo, hrozilo dost nepříjemné popotahování, například redaktora z tiskárny na pochůzkáře u dráhy...
- martinkopp
- Příspěvky: 1303
- Registrován: 12 říj 2023, 00:00
Knihy mám rozdělené na elektroniku a ostatní, jen té elektroniky je 8GB, takže nějaké řazení je ztrátou času - najdu to podle názvu. Ostatní knížky neřeším už vůbec, stáhl jsem nějaký cca 70GB archiv knih v češtině kde je přes 50.000 souborů v nějaké poněkud zmatené adresářové struktuře, ale na přeřazování něčeho takového do své vlastní "knihovničky" přejde chuť i hodně velkého střádala
A kutilmile - nelituju tě
Jestli na 59 čísel časopisu v barvě a přijatelné kvalitě 300 dpi v PDF potřebuji skoro 3 GB, ani ve 150 dpi se na jedno CD nevejdou, ať čistím, jak čistím, ať černobílé stránky odbarvuji a s obrázky dělám psí kusy (ony štočky se opravdu hnusně skenují a žerou data, zvlášť, když se nedodržoval úhel natočení rastru už při tisku, pět štočků na stránce a každý by potřeboval naskenovat samostatně). Jistě, platím si úložiště, kam to můžu vyvěsit. Ale je toho moc a nechávám to proto jen omezenou dobu, abych mohl vystavit další.
Protože jsme bastlíři, dám přednost vždy schémátkům a konstrukcím vůbec. Zprávy z činnosti Svazarmu a k různým slavným výročím jsou v tomto případě balast dobrý tak leda pro historiky, třeba jako dokument doby(tečka).
Radioamatérský sport? Tam váhám - většina radioklubů má příslušná periodika na dosah a mají kam zanořit ruku, když něco potřebují z minulosti vědět. Tato elita mezi bastlíři tu byla už před Svazarmem, však se také s nimi počítalo i jako s dalšími spojaři ve službách armády, kdyby něco. Zájem o elektroniku nevyužitelnou vojensky prostě nebyl. Tedy až na několik výjimek - čest například Pražákům z 602. organizace, co digitálního po nich léta zůstává. A že to číslo zvěčnili ve svých produktech.
Pro ty kroužky vycházelo něco v AR, případně se tiskly v omezeném nákladu klubové věstníky, a to nejlevnější technikou. Ale v Národní knihovně asi zálohované nejsou.
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě