Plastové trubky na topení

[Lukas-Peca]

Ahoj, předělávám doma topení a láká mě možnost použít PP-RCT trubky. Jsou levné a dobře se s nimi pracuje. Dnes se dělají pro teploty do 90°C, mám plynový kotel, takže přetopení nehrozí. Pipelife u své řady trubek Unibeta uvádí, že jsou vhodné i pro topení. Nicméně trubky nemají tzv. kyslíkovou bariéru, a proto dle některých zdrojů nesmí být použity v topné soustavě, protože stěnou trubky difunduje kyslík do vody a pak sežere kotel. Existují PP-RCT trubky s kyslíkovou bariérou (je v nich zalisována kovová fólie), ale jednak se špatně shání, jednak jsou dražší. Stávající soustava je starý kotel Destila, ocelové a měděné trubky a plechové radiátory, topná voda 60°C. Při demontáži ze soustavy tekla čistá voda, ale na dně byl černý mastný kal, který vzhledem a smradem nápadně připomínal ropu. Předchozí majitel tam nejspíš nalil něco mastného, byl to velký zlepšovatel. Plastové trubky bych chtěl využít k připojení výměníku v novém bojleru. Výhledově nový kondenzační kotel a výrazně nižší teplota vody.

Debatoval jsem tedy s různými topenáři a praktiky a názory jsou tak půl na půl. Někdo řekne, že to z obyč PP-RCT trubek nejde, někdo řekne, že se to normálně dělá a funguje to. I psal jsem tedy do Pipelife, jestli by mi mohli sdělit měrné hodnoty difundace kyslíku skrz různé jejich trubky, protože v katalogu o tom nic není (o kyslíkové bariéře se tam píše, čekal bych, že tam budou i nějaké tvrdé hodnoty, ale nic). Neodpověděli. Jaké máte zkušenosti?

[p32]

Tady je přehled.

[keemo]

Ad ten cerny kal, to je normalni, bezne se do soustav pridava nejake aditivum proti vnitrni korozi.

[samec]

Expanzku máš/plánuješ otvorenú či uzavretú? S otvorenou ťa prestup kyslíku cez plastové trubky nemusí zaujímať.

Plastové trubky bych chtěl využít k připojení výměníku v novém bojleru. Výhledově nový kondenzační kotel a výrazně nižší teplota vody.

Do radiátorov dobré, ale na bojlér málo. Jednak účinnosť výmenniku klesá a potom vypestuješ si v bojléri legionelu.

[EL34]

Nejde jen o kyslík způsobující korozi, ale i o dusík, který způsobuje zavzdušňování soustavy.
Otevřenou expanzku snad už dnes nikdo do nových soustav nepoužívá. Nemá to žádnou výhodu proti expanzomatu. Soustavu je třeba mít zcela uzavřenou k minimalizaci vnitřní koroze.
Plyny se do vody dostávají v nepatrném množství i každým těsněním a dokonce se mohou vyvíjet i chemicky (např. styk mosazi a pozinku) nebo i činností bakterií, kterou současné snižování teploty topné vody podporuje.

Proti plastu asi nic, ale vydrží to tolik let jako ocel?

[_luky_]

Pro tyhle účely (např. dopojení bojleru) jsem s úspěchem použil AL-PEX potrubí a svěrné tvarovky. Je to určené pro topení, má to kyslíkovou bariéru, stojí to pár korun a pomocí péra se to dá dobře tvarovat.

[Olchor]

Taky mám všechno v Al-PEXu a spokojenost. Trubky levné, akorát ty koncovky trochen dražší.

[Lukas-Peca]

samec: soustava je přetlaková, nový kotel by měl samostatný výstup jen pro bojler a při jeho nahřívání by samozřejmě jel na vyšší teplotu než pro topení.

EL34: udávaná životnost těch trubek závisí na provozním tlaku a teplotě. Při mé kombinaci (tlak je celkem malý, asi 1,5 bar) by to mělo vydržet padesát let.

luky: alpexy taky znám, ale je potřeba mít další speciální vybavení a špatně se to usazuje do držáků na stěnu, protože odmotané z cívky je to křivé, navíc jako laik bych měl strach z životnosti těsnění v těch lisovacích koncovkách, svařovaný spoj mi přijde lepší. Někde na tzb-info jsem našel i hrůzostrašný příspěvek o tom, jak v soustavě s měděnými a alpex trubkami to tu měď plošně sežralo. Alpexy byly zřejmě nekvalitní, voda byla ve styku s hliníkem a vytvořilo to nějaký korozní článek.

Problém je v tom, že ty trubky k bojleru už mám nachystané a byl by trochu problém je měnit, už k nim není přístup. Narazil jsem na ty vysokoteplotní PP-RCT vhodné pro topení, slavnostně je koupil a namontoval a až pak jsem se dočetl o té kyslíkové bariéře.

[dred]

Ja by som sa tej "kyslíkovej bariéry" - pokiaľ sa jedná len o nejaké krátke vzdialenosti a najmä voľné - kontrolovateľné prevedenie niekde v techn. miestnosti/kotolni vôbec neobával... Aj tie obyčajné PPR-ky (trubky) z červeným pásikom znesú v pohode 80°C a fitingy nie sú asi ani rozlíšené podľa tepelného zaťaženia.... Skôr by som som sa obával nejakých prepojov s opletenými gumenými VT hadicami...
A čo sa týka nejakej nekompatibily materíálov - oceľ/hliník/meď/mosadz/zinok/plasty/guma - tým kombináciám sa nevyhneš... ani obehové čerpadlo nie je napr. celomedené/ventily sú z rôznych neznámich zliatin s ďaľším pokovením atď. Dôležtejšia je určite "tvrdosť" vody - obsah rozpustených minerálov...

[Sandal]

Jen aby kolem toho nebyl zbytečnej humbuk. Ono zbláznit půlku světa kvuli kyslíkový bariéře, je jednoduchý, ale uklidnit ty davy je už horší. Ono když jde o peníze....

Berte to tak, že pokud bude kyslík škodit, tak je to prostě daný konstrukcí, a je pořeba počítat s nějakýma opravama. To že se jiný věci rozbíjejí plánovaně, se ví, tak proč se mermo-mocí bránit přirozenému opotřebení. Nic nemá nekonečnou životnost.

[_luky_]

luky: alpexy taky znám, ale je potřeba mít další speciální vybavení a špatně se to usazuje do držáků na stěnu, protože odmotané z cívky je to křivé, navíc jako laik bych měl strach z životnosti těsnění v těch lisovacích koncovkách, svařovaný spoj mi přijde lepší. Někde na tzb-info jsem našel i hrůzostrašný příspěvek o tom, jak v soustavě s měděnými a alpex trubkami to tu měď plošně sežralo. Alpexy byly zřejmě nekvalitní, voda byla ve styku s hliníkem a vytvořilo to nějaký korozní článek.

"speciální vybavení" je ohývací pružina a kalibrátor konců. To je stejně speciální nářadí jako klíč patnáctka.
Odmotaná trubka je sice křivá, ale po narovnání v ruce už to drží tvar.
Na lisovací koncovky potřebuješ drahý nářadí. Na šroubované svěrné spojky stačí jedny sikovky. Navíc díky ohýbání těch trubek není po cestě nikde spoj - jen na začátku a na konci.
Trochu se obávám, že hledáš problém tam, kde není.

Problém je v tom, že ty trubky k bojleru už mám nachystané a byl by trochu problém je měnit, už k nim není přístup. Narazil jsem na ty vysokoteplotní PP-RCT vhodné pro topení, slavnostně je koupil a namontoval a až pak jsem se dočetl o té kyslíkové bariéře.

Takže ses přišel zeptat, ale vlastně k tomu není důvod, pač už to máš ve zdi ...

Ale jinak - rodiče mají část topení v obyčejných PPR a nepozorují žádný problém (uzavřený systém, plynový kotel+krbovky s výměníkem, radiátory litina + deskové, potrubí povětšinou svařovaná ocel). Je to tam tak 20 let...

[Ivan_01]

videl som podlahovku naťahanú zelenou opletanou záhradnou hadicou. Funguje to skoro 40 rokov...

[Celeron]

Jo, tu zelenou křížkovou hadici má kámoš v podlahách taky. V půlce osmdesátek se něco jinýho shánělo dost těžko. Jedinej problém je těch asi 10cm vývodu ze zdi (betonu) k rozdělovači. Okruhů má 7 a jeden vývod mu mimo beton začal týct. Jako nástrojař si tam udělal spojku a jede dál.
Otevřenou expanzku mám na půdě od roku 1977. Nikdy mě nic neprorezlo, od tý doby mám teprve třetí ocelovej kotel na uhlí/dřevo. Ale ten hnije z topný strany kyselinama ze spalin. Pokud se daj na nejvýš umístěný radiátory automatický odvzdušňováky, tak se nic nezavzdušní.
Ale topenáři říkají, že životnost topení silně snižuje vypuštění starý "mrtvý" vody ze systému a nahražení novou. Proto při opravách starou vodu jímají do sudů a pak ji čerpadlem zase naženou zpět.

[BOBOBO]

Může to vypadat i takhle :

[Lukas-Peca]

Není to příliš estetické, ale hlavně jestli to funguje

Učiním pokus a ty PP-RCT trubky zapojím na původní rozvod. Ostatní komponenty už jsou stejně na dožití.