Vodík v realitě
Moderátor: Moderátoři
Stručně k technologiím:
Výroba z fosilu = hlavně parní reforming metanu (SMR); vedle toho parciální oxidace (POX) a autotermní reforming (ATR) – pořád vycházejí ze zemního plynu / uhlovodíků (u POX/ATR často i těžší frakce). Ekonomicky to dlouho vycházelo nejlíp, jenže s dnešní volatilitou cen plynu a náklady na CO₂ už to není taková hitparáda. (Bez zachytávání CO₂ je to „šedý“ H₂; s CCS cena roste a ztrácí se náskok.)
Proč „zelený“:
Chemicky je H₂ vždycky H₂ – ale pro uplatnění v EU rozhoduje certifikace původu. „Zelený“ = z obnovitelné elektřiny (RFNBO), a proto je nezbytný pro zelený amoniak, hnojiva a obecně sektory vázané legislativou dekarbonizace. Není to móda, ale podmínka, aby šel produkt prodat do regulovaných odběrů.
Jaderný vodík – proč ne:
V reaktoru sice vzniká vodík radiolýzou vody, ale je ho málo a systémově se přednostně rekombinuje/odvádí kvůli bezpečnosti – reaktory nejsou stavěné na jeho průmyslové jímání. Cílená výroba H₂ z jádra (HTGR + S–I cyklus apod.) je technologicky složitá a v EU se takový H₂ neuzná jako „obnovitelný“, takže nesplní zelené kvóty. Prakticky vzato je jednodušší a bezpečnější dělat vodík mimo jaderný areál – buď z plynu (SMR/ATR/POX), nebo elektrolýzou napojenou na OZE – než tahat plyn z útrob elektrárny a řešit k tomu jaderně-specifická rizika a povolování.
Výroba z fosilu = hlavně parní reforming metanu (SMR); vedle toho parciální oxidace (POX) a autotermní reforming (ATR) – pořád vycházejí ze zemního plynu / uhlovodíků (u POX/ATR často i těžší frakce). Ekonomicky to dlouho vycházelo nejlíp, jenže s dnešní volatilitou cen plynu a náklady na CO₂ už to není taková hitparáda. (Bez zachytávání CO₂ je to „šedý“ H₂; s CCS cena roste a ztrácí se náskok.)
Proč „zelený“:
Chemicky je H₂ vždycky H₂ – ale pro uplatnění v EU rozhoduje certifikace původu. „Zelený“ = z obnovitelné elektřiny (RFNBO), a proto je nezbytný pro zelený amoniak, hnojiva a obecně sektory vázané legislativou dekarbonizace. Není to móda, ale podmínka, aby šel produkt prodat do regulovaných odběrů.
Jaderný vodík – proč ne:
V reaktoru sice vzniká vodík radiolýzou vody, ale je ho málo a systémově se přednostně rekombinuje/odvádí kvůli bezpečnosti – reaktory nejsou stavěné na jeho průmyslové jímání. Cílená výroba H₂ z jádra (HTGR + S–I cyklus apod.) je technologicky složitá a v EU se takový H₂ neuzná jako „obnovitelný“, takže nesplní zelené kvóty. Prakticky vzato je jednodušší a bezpečnější dělat vodík mimo jaderný areál – buď z plynu (SMR/ATR/POX), nebo elektrolýzou napojenou na OZE – než tahat plyn z útrob elektrárny a řešit k tomu jaderně-specifická rizika a povolování.
Podrobnosti např. zde : https://www.youtube.com/watch?v=TnxL_9LO3W0
Poslechl jsem pochopitelně celé a pro ignoranty alespoň od 52,40
Poslechl jsem pochopitelně celé a pro ignoranty alespoň od 52,40
Bobobo, no, když v debatě někdo řekne, že vodík vybuchuje a že je to vodíková bomba, tak to vypínám a je mě z debatéra mdlo. To může říct jen kr.tén, kterého neradno dál poslouchat, takže tvé odkazy asi raději nebudu dál otevírat...
Naposledy upravil(a) Cust dne 24 zář 2025, 18:48, celkem upraveno 1 x.
