Jak měříte baterie?

[Hill]

...hodiny nejdu = clanok vyhodit.

Proti tomu poslouží elektrolyt alespoň 47µ paralelně k baterce a baterka uživí ty hodiny ještě dva tři měsíce navíc. Mají impulsní odběr, v mezerách mezi tím se kondík zase má čas dobít. Takže to není nejvhodnější způsob testování.
Byly doby, kdy články, které žárovičku ve svítilně už efektivně nevyužily, v tranzistoráku ještě kus práce odvedly (ale ten měl na napájecím přívodu vždycky nějaký ten elektrolyt).
Ale se zátěží nad 200 mA už se ten vnitřní odpor projeví už spolehlivě.

[Hydrawerk]

Monočlánky třídím multimetrem podle zkratového proudu. Dobrý AA článek dá několik A, omezení proudu zajišťuje vnitřní odpor multimetru a přívodů. Článek, který dá vyšší stovky mA, lze použít ještě do digitálního budíku apod.

To zrovna nedoporučuji. Není to šetrné ke článkům. A se článkem velikosti C nebo D bych to nezkoušel vůbec.

[BOBOBO]

Já jsem to narozdíl od jiných nestudoval , ale řekni nám proč bych ten proud odporem bočníku nemohl měřit ? Máš na to nějakou studii ? Nebo dojmy ? Ověřené mám praxí , že k destrukci článku nedojde . Zato mám ověřěno , že článek dávající určitý proud bude funkční v určitém použití .

[Yarda1]

Na nabíjecí články AA, AAA mám nabíječku IPC1L. Články co se nenabíjejí zkouším žárovičkou.

[Hill]

...řekni nám proč bych ten proud odporem bočníku nemohl měřit ? ...

Jednoduše proto, že ne všichni mají zrovna měřáků na výběr.
A takové multimetry mají dnes vestavěnou pojistku od 8 do 20 A (podle výrobce a typu). Zatím, co pro rozsahy do 4 A bývá pojistka přístupná v bateriovém prostoru, tato pro samostatnou zdířku je uvnitř zapájená a děsně blbě se k její výměně dostává. A už se našel alkalický článek D, který tu dvacítku odpálil. Jak by asi vypadal bočník, případně i kontakt přepínače, kdyby tam ta pojistka nebyla, si hádat netroufám, ale přijít kvůli jednomu buřtu, který se dal zkontrolovat jinak, o měřák se 3¾ místy za čtyři tisíce, to by ani tak nenasralo, jako přišlo líto.

[BOBOBO]

Znáš ten vtip ? Proč si kupujete tak drahé auto ?

[Hill]

Protože tehdy byl Trabant lepší, než auto.

K tomu měřáku: s rozsahem 20 A mi právě zbyl jen Metex (za cenu před 25 lety, a to se ještě za korunu dalo něco koupit). Nedávno jsem si byl v Jaroměři nechat zkontrolovat kalibraci a pořád dobrý, tak si ho hýčkám. Mimoto má uvnitř rychlou pojistku 20 A jen pro tento rozsah.
Dostaly se ke mně ale časem ručkový Uni-T, digitální Fuke asi za dvě stovky a jakýsi z FKT za tři. První dva mají samostatný proudový rozsah / bočník odpálený, takže ukazují "za roh", resp. "OL", třetí měl upálený plošňák už na přívodu, ten na té zdířce neukazoval nic. Tak jsem tam dal F4A pojistku, ale měřák stejně kecá, ukazuje asi o 40% víc, protože bočník je vyleptaný na plošňáku a je napálený taky. Všechny tři měřáky k tomu přišly tak, že někdo zapomněl pro měření na baterii či akumulátoru (nevím, nebyl jsem u toho) přendat šňůru do napěťových zdířek.
Proto mám tu paralelní kombinaci žárovičky 2,5 V / 0,3 A s volmetrem udělaným z indikátoru nějakého kazeťáku (0 dB a víc - baterka dobrá). V podstatě se podle polohy ručky dá usoudit na totéž, co ukáže Belzův tester.

[BOBOBO]

Belza má zásadní výhodu , může ti denně padat na zem , či na Zem .

[Valdano]

Naco je dobre merat clanky do hodin? Hodiny idu = clanok je dobry, hodiny nejdu = clanok vyhodit.

Jednoduše na to, abych do nich nedával baterku, která je skoro vybitá. AA článek používám nyní i do bezdrátové myši a ta přestává fungovat už když napětí na článku je okolo 1,2V a pak článek odložím s tím, že se ještě dá využít v těch hodinách. Vybité články z hodin nevyhazuji hned, ale odkládám je a odevzdávám v OBI, ale jen tak jednou za rok nebo dva. Občas se stane omylem ve spěchu, že vybitý článek z hodin odložím mezi ty, které dosloužily v myši, proto pak před výměnou článek, který chci do hodin dát raději přeměřím tím testerem.

poslouží elektrolyt alespoň 47µ paralelně k baterce a baterka uživí ty hodiny ještě dva tři měsíce navíc. Mají impulsní odběr, v mezerách mezi tím se kondík zase má čas dobít.

Ten v hodinách už je. Ručičkové hodiny mají odběr okolo 0,6mA. Když se hodiny zastaví je článek AA tak slabý, že ten tester ani nenaběhne, protože ten článek už nedokáže dát ani těch pár mA.

[Otkundes]

Přiznávám, zkoušet stav suchých galvanických článků digitálním multimetrem, mě ještě nenapadlo. Léta k tomu používám klasické deprézské přístroje DU10 nebo C4312 (SSSR). Zkouším dvoufázově: napřed změřím napětí článku naprázdno a ve druhém kroku, nastavím nejvyšší proudový rozsah a jednou přívodní šňůrou, jen „brnknu“ o článek. Podle naměřeného napětí naprázdno a reakce ručičky po mžikovém připojení nakrátko, pak stav článku odhadnu, případně ještě proudový rozsah snížím. Ještě se mi nestalo, že bych přitom omotal ručičku přístroje kolem pravé zarážky jeho stupnice…

[BOBOBO]

Jelikož jsem v práci měl jen klasikomalý multi , tak jsem 2032 paměťovou zkoušel na rozsahu 200mA. Také jenom brnk . Přetečení bylo ve zlomku sec , úplně vyhovovalo . Nebo ukázalo opravdové miliampéry . Nad 60 jsem nechával na bortu . Určitě ještě rok vydržely .

[Otkundes]

Ano, BOBOBO. U chemického systému, který časem i opotřebením (vybíjením) degraduje, nejde o žádné měření, jen o zkoušku a o posouzení vhodnosti dalšího využití.
Za mlada, jsme s klukama, stav zjišťovali intenzitou svitu žárovky v baterce. A ploché baterie (typy 310, 312, 313 a 314) jsme si „měřili“ vlastními jazyky. Ti otrlejší, tak zkoušeli i destičkové baterie 71D a 51D (6V a 9V).

[doktor365]

Ti otrlejší, tak zkoušeli i destičkové baterie 71D a 51D (6V a 9V).

To dělám stále

[PotPalo]

9V batérie som skúšal jazykom už ako malý. Keď nič nerobila, bola zlá. Keď bolo dačo cítiť, bola dobrá. Neviem či by takto išli skúšať aj AA s kusom drôtu.

[Otkundes]

AA zinkouhlíkové články se v té době příliš nepoužívaly. Až s příchodem tranzistorových rádií. Ale asi vy to šlo i bez toho drátu. Původní série měly obal papírový. Stačilo ho nehtem nahoře natrhnout a přiložit jazyk na okraj zinkového kalíšku a plus pól. Mírné štípnutí by jistě bylo cítit.