Schema ochrany pro bedny Revox
Moderátor: Moderátoři
Prvý Kirchhoffov zákon ti asi nič nehovorí. Ten istý prúd, ktorý preteká tepelnou ochranou, preteká aj odporom vodiča, z ktorého je navinutá cievka reproduktora. Teda ten istý prúd ohrieva jak reproduktor, tak tepelnú ochranu vždy v rovnakom pomere. A to nezávisle na frekvencii. To, či zvolíš tepelnú ochranu s vhodnou tepelnou konštantou je už vecou návrhu konkretnej ochrany. Naopak napätie ti o teplote vinutia reproduktora nepovie nič. Musel by si zohľadniť frekvenčné spektrum napätia a závislosť impedancie reproduktora na frekvencii a potom to ešte integrovať v čase tak, ako to integruje v čase tepelná ochrana. Ale dá sa aj cez napätie, trebárs nejakým namakaným arduinom s matlabovským modelom reproduktora... Možno sa dopčítaš približnej hodnoty. Ak neveríš, zožeň si nejaký zbytočný reproduktor, prioj na regulovaný zdroj a skús doňho pustiť napätie. Budeš prekvapený, jak malo Voltov stačí na jeho zničenie. A potom sa zamysli, na aké napätie chceš nastaviť tú napäťovú ochranu.
samec se plete hned několikrát.
- tepelnou ochranou může být klidně myšlen i bimetal, který se teplem (např. procházejícím proudem) zahřeje natolik, že chráněný obvod (ať je to co je to) odpojí.
- hlídání velikosti napětí, jako ochranu proti přetížení, klidně použít jde. Cívka v repro je sice cívka, ale má tak malý počet závitů, že ji jde zanedbat. Každý nesinusový signál lze rozložit na určitý počet sinusových signálů, pak stačí zprůměrovat a stanovit hranici, která se bude hlídat. Přesnost bude minimálně stejná, jako u toho bimetalu.
- připojení reproduktoru na regulovaný zdroj cívku skutečně zničí již malým napětím. Důvod je nasnadě - při střídavém signálu se cívka pohybuje a tím se chladí. U ss napětí se tohle neděje, a proto shoří. Ze stejného důvodu nelze do výškového repra pustit kompletní signál. Jeho konstrukce neumožňuje takový pohyb cívky, aby to basové signály uchladilo, takže i když je výkon pod limitem, repro se poškodí. Energie basových signálů se totiž promění na teplo.
- tepelnou ochranou může být klidně myšlen i bimetal, který se teplem (např. procházejícím proudem) zahřeje natolik, že chráněný obvod (ať je to co je to) odpojí.
- hlídání velikosti napětí, jako ochranu proti přetížení, klidně použít jde. Cívka v repro je sice cívka, ale má tak malý počet závitů, že ji jde zanedbat. Každý nesinusový signál lze rozložit na určitý počet sinusových signálů, pak stačí zprůměrovat a stanovit hranici, která se bude hlídat. Přesnost bude minimálně stejná, jako u toho bimetalu.
- připojení reproduktoru na regulovaný zdroj cívku skutečně zničí již malým napětím. Důvod je nasnadě - při střídavém signálu se cívka pohybuje a tím se chladí. U ss napětí se tohle neděje, a proto shoří. Ze stejného důvodu nelze do výškového repra pustit kompletní signál. Jeho konstrukce neumožňuje takový pohyb cívky, aby to basové signály uchladilo, takže i když je výkon pod limitem, repro se poškodí. Energie basových signálů se totiž promění na teplo.
Tak se mi podařilo sehnat náhradu v Německu:
https://www.buerklin.com/en/p/microther ... 79/30G428/
Kdyby někdo řešil také.
Díky všem
https://www.buerklin.com/en/p/microther ... 79/30G428/
Kdyby někdo řešil také.
Díky všem
Samec:
Ty pořád ty svoje správné svoje poučky špatně aplikuješ. Reprák s určitým povoleným příkonem nemá ten příkon (a tedy proud) v celém spektru. Nemůžeš uvažovat tak, že 100VA na impedanci 4Ω znamenají, že bude na libovolné frekvenci zatížený tímtéž výkonem. Tomu příkonu odpovídá napříč spektrem prostě nějaké budící napětí.
Sám píšeš o frekvenční závislosti impedance. Tady máš na obrázku naprosto typickou impedanční křivku reálné trojpásmové soustavy. Nebudeš doufám tvrdit, že bude při konstantním napětí na 60Hz nebo na 1kHz bude odebírat stejný proud jako na 200Hz. Na těch konkrétních frekvencích si tepelná pojistka nějakého proudového přetížení vůbec nevšimne.
Ten příkon je udaný pro nějaké nadefinované šumové spektrum umělého signálu. Při buzení tím syntetickým šumem, stejně jako při buzení přirozeným signálem je příkon (a proud) v oblasti impedančních maxim jen nepatrným zlomkem příkonu celkového. Totéž je zohledněno při určování povoleného příkonu repráku nebo reprosoustavy.
Takže ne, ochrana podle odebíraného proudu není a z principu ani nemůže být přesnější než ochrana podle napětí.
Ano, dělají se pokusy i s buzením repráků ze zdroje proudu, ale to jsme někde úplně jinde. Už jen proto, že frekvenční charakteristika běžných repráků a všech reprosoustav se dělá rovná podle budícího napětí, nikoli podle budícího proudu.
Celkově je celá tahle diskuze naprosto zbytečná. Protože jediná skutečně fungující ochrana repráků před přetížením spočívá v kombinaci pozorného sluchu, střízlivého stavu a zdravého rozumu.
Moje doporučení v konkrétní kauze Symbol B je: buď originál (kvůli autenticitě), nebo se na ochranu vykvajznout jako na zbytečnou (ačkoli jsem tazateli mimo diskuzi nabídnul pomoc i s náhradním řešením).
Ty pořád ty svoje správné svoje poučky špatně aplikuješ. Reprák s určitým povoleným příkonem nemá ten příkon (a tedy proud) v celém spektru. Nemůžeš uvažovat tak, že 100VA na impedanci 4Ω znamenají, že bude na libovolné frekvenci zatížený tímtéž výkonem. Tomu příkonu odpovídá napříč spektrem prostě nějaké budící napětí.
Sám píšeš o frekvenční závislosti impedance. Tady máš na obrázku naprosto typickou impedanční křivku reálné trojpásmové soustavy. Nebudeš doufám tvrdit, že bude při konstantním napětí na 60Hz nebo na 1kHz bude odebírat stejný proud jako na 200Hz. Na těch konkrétních frekvencích si tepelná pojistka nějakého proudového přetížení vůbec nevšimne.
Ten příkon je udaný pro nějaké nadefinované šumové spektrum umělého signálu. Při buzení tím syntetickým šumem, stejně jako při buzení přirozeným signálem je příkon (a proud) v oblasti impedančních maxim jen nepatrným zlomkem příkonu celkového. Totéž je zohledněno při určování povoleného příkonu repráku nebo reprosoustavy.
Takže ne, ochrana podle odebíraného proudu není a z principu ani nemůže být přesnější než ochrana podle napětí.
Ano, dělají se pokusy i s buzením repráků ze zdroje proudu, ale to jsme někde úplně jinde. Už jen proto, že frekvenční charakteristika běžných repráků a všech reprosoustav se dělá rovná podle budícího napětí, nikoli podle budícího proudu.
Celkově je celá tahle diskuze naprosto zbytečná. Protože jediná skutečně fungující ochrana repráků před přetížením spočívá v kombinaci pozorného sluchu, střízlivého stavu a zdravého rozumu.
Moje doporučení v konkrétní kauze Symbol B je: buď originál (kvůli autenticitě), nebo se na ochranu vykvajznout jako na zbytečnou (ačkoli jsem tazateli mimo diskuzi nabídnul pomoc i s náhradním řešením).
- Přílohy
-
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Reproduktor ohrieva vždy len prúd tečúci sériovým odporom vinutia. Úbytky napätia na sériovej indukčnosti, či úbytky na sériovom akustickom odpore vzduchu neprispievajú k ohrevu vinutia reproduktora. Zbytočne ich budeš merať a zarátavať do zaťažiteľnosti reproduktora. Áno, môžeš cez zidealizovaný signál spočítať ekvivalentné max. napätie k max. prúdu, ale to bude platiť len pre ten jeden špecifický zidealizovaný signál, ale pre žiaden iný. Nuž a ochrana, ktora chráni len pred jedným špecifickým signálom, je ako hodiny, ktoré ukazujú presný čas len pre jednu špecifickú hodinu dňa. Máme také v meste na veži. Ručičky majú namaľované na fasáde.
Na základe veľkosti prúdu a odporu vinutia vieš presne povedať, koľko tepla vzniká na odpore vinutia. A je úplne jedno, aký priebeh, alebo spektrum má ten prúd.
Na základe veľkosti napätia, bez nejakej presnej definície priebehu, či spektra toho napätia, nevieš odhadnúť ani len celkový výkon. S presne definovaným spektrom napätia, stále nevieš povedať, koľko celkového výkonu pripadá na teplo, koľko na akustický tlak a koľko na jalovinu.
Odpor vinutia reproduktoru je v sérií so všetkým ostatným.
Prúd, ktorý tečie nejakým jedným prvkom v sériovom obvode je ten istý, ktorý tečie celým sériovým obvodom.
Napätie, ktoré je na nejakom jednom prvku v sériovom obvode, nie je totožné s celkovým napätím sériového obvodu.
To sú základy elektrotechnky. Kirchhoffové zákony. Nie nejaké dojmy, povery a pranostiky.
Na základe veľkosti prúdu a odporu vinutia vieš presne povedať, koľko tepla vzniká na odpore vinutia. A je úplne jedno, aký priebeh, alebo spektrum má ten prúd.
Na základe veľkosti napätia, bez nejakej presnej definície priebehu, či spektra toho napätia, nevieš odhadnúť ani len celkový výkon. S presne definovaným spektrom napätia, stále nevieš povedať, koľko celkového výkonu pripadá na teplo, koľko na akustický tlak a koľko na jalovinu.
Odpor vinutia reproduktoru je v sérií so všetkým ostatným.
Prúd, ktorý tečie nejakým jedným prvkom v sériovom obvode je ten istý, ktorý tečie celým sériovým obvodom.
Napätie, ktoré je na nejakom jednom prvku v sériovom obvode, nie je totožné s celkovým napätím sériového obvodu.
To sú základy elektrotechnky. Kirchhoffové zákony. Nie nejaké dojmy, povery a pranostiky.
Za příkon se u reproduktoru považuje hodnota získaná výpočtem z budícího napětí a jeho JMENOVITÉ impedance, nikoli údaj naměřený wattmetrem. Není to stroj ani spotřebič.
Zátěž reproduktoru NENÍ jen tepelná ztráta, ale velmi často mechanické namáhání, které může být kritické i při proudu, který reproduktor nijak tepelně nenamáhá (typicky pod rezonancí).
Naopak proud, který může cívku spálit, je různý při ruzných frekvencích (při malé výchylce je cívka málo větraná). Reproduktor není motor, aby jeho tepelný gradient byl za všech okolností stejný jako tepelný gradient proudem ohřívaného bimetalového spínače. I u motoru řízeného frekvenčním měničem se ten bimetal nebo (prostá I²t ochrana bez korekce dalšími faktory) dá použít jen v malém rozmezí frekvencí.
Když si ale to svoje chceš myslet, nechám tě u toho. Ta věc tady už je stejně vyřízená.[/url]
Zátěž reproduktoru NENÍ jen tepelná ztráta, ale velmi často mechanické namáhání, které může být kritické i při proudu, který reproduktor nijak tepelně nenamáhá (typicky pod rezonancí).
Naopak proud, který může cívku spálit, je různý při ruzných frekvencích (při malé výchylce je cívka málo větraná). Reproduktor není motor, aby jeho tepelný gradient byl za všech okolností stejný jako tepelný gradient proudem ohřívaného bimetalového spínače. I u motoru řízeného frekvenčním měničem se ten bimetal nebo (prostá I²t ochrana bez korekce dalšími faktory) dá použít jen v malém rozmezí frekvencí.
Když si ale to svoje chceš myslet, nechám tě u toho. Ta věc tady už je stejně vyřízená.[/url]
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.