Opět zakládám koutek jazykový a vyjadřovací

[Hill]

Ale jo. On je takový příměr. Obyčejní lidé mají IQ kolem 100. Vysokoškoláci cca 120+. Nejchytřejší šimpanzi mají kolem 80.
Když se snaží VŠ vysvětlit odbornou věc obyčejnému člověku, tak je to dost podobné jako kdyby ses snažil vysvětlit třeba trojčlenku šimpanzovi.

Ano, o tom to je. Většinou ale stejně jen o tom, že ten VŠ to neumí vysvětlit, protože to zná jen z té teorie. Prakticky to sám ale neumí vůbec realizovat a realizuje to většinou jen ten "obyčejný" člověk, který neví, že to kolikrát bez toho "potřebného" vzdělání udělat přece nemůže. Takže ten příměr je správný, ale praktický smysl má až po x letech praxe u obou íqáků.
Taky mi občas připadá divné, kolik vysokoškoláků píše češtinou s gramatikou žáků 7. třídy základní školy.

Oddělil jsem to ze vtipů, protože tady fakt někdy končí sranda.
Ta gramatika s vysvětlením odborných záležitostí z jiných oblastí bezprostředně nesouvisí, špatnou můžu i do jisté míry tolerovat, jestli mi někdo vysvětlí cokoliv tak, že si to budu umět přeložit do jazyka mého kmene.
V písemném projevu to jednak shazuje autora už předem, jednak tomu chybí "ten tón", jakým by to vyslovil. A teď se neví: myslel to vážně, nebo ironicky?
Myslím si, že ve schopnosti srozumitelně komunikovat slovem i písmem by neměly platit žádné úlevy.
V podstatě jsme to dopustili sami: do sedmdesátých let minulého století byl na žáky na základkách celkem jednotný metr. Pak začali po školách chodit doktoři s novými diagnózami: předpona DYS se stala zaklínadlem. Najednou byly všude hromady dyslektiků, dysgrafiků, dysortografiků, dyskalkuliků a kdoví, čeho ještě, kterým se od té chvíle neschopnost v příslušném ohledu musela tolerovat. Nepochybuji, že se s tím svezlo dost lenochů a lemplů, kteří tu poruchu neměli, ale diagnóza se jim hodila, nemuseli se snažit. A školy vyšších stupňů s tím prolezli úspěšně, zatím, co nás by s takovými vyjadřovacími schopnosti snad ani k přijímačkám nepustili.
Kam to vede, když pak i jinak inteligentní a znalý člověk není schopný myšlenku sdělit tak, aby ostatní vydrželi ji vyslechnout nebo dočíst celou, to tu vidíme každou chvíli.

[EKKAR]

Hille - tohle podepisuju, až na jednu drobnost - totiž na to, že ta "dys-" diagnóza se začala rozšiřovat až tak o 2 desetiletí neskôr než píšeš ty neboli až tak během "devadesátek" - protože za (pa)komárů se žádný extrabuřty s inkluzí nepřipouštěly, buď byl jedinec normální žák a pak marš do obyčejný třídy, nebo byl 🤐 a jako takovej mazal do Zvláštní školy, tady v Třebový přezdívaný "Vysoká suterénní", bo sídlila na tehdejší "fučíkajdě" (dnes "Habrmanka") v novější budově v patře, který bylo řekněme takovým polosuterénem - sice mělo normálně vysoký okna, ale jejich předprseň byla zvenku jen asi 30cm nad záhonkama školní zahrady, nad kterou vedly. Podlahy tak byly o cca metr zapuštěný pod okolní terén - a ještě pod nima byl a do dneška je "bungr" = školní kryt CO, v jakým je ale po létech zanedbávání stavu ví jen Bůh a svatej Václav. Ani "Vysoká suterénní" už se tam nenachází, byla přejmenována nejdřív na školu "rodinnou" a pak na "se speciální péčí" - asi proto, že její nejčastější žáci = třebovští "otové" (OTO = Občané Trvale Opálení) se bránili posílání do vzdělávací instituce, jejíž název prozrazoval specializaci na živočichy právě spíš duševně bližší šimpanzům než běžným lidem a následně celá přestěhována "blíž ke zdroji" = do bejvalejch CCCP kasáren hned vedle sídliště Borek, po zániku Chánova nejnovějšího "otovskýho" ghetta v ČR ...

[bu2520]

Tnu do živého. Podle mě je druhý základní problém feminizace společnosti. Ať si kdo chce co chce říká ženy myslí jinak než muži, je to dáno geneticky , ale i vývojově , ženy kvůli fyzické konstituci, nemohly vítězit silou , ale lstí a dodnes je to základ jejich chování. Chlapi šli přímo řešit spor a lepší vyhrál. Tak jak převzaly výchovu dětí ženy, vkládají do nich své vzorce chování (například už ve školce si chlapci nemají vyřešit spor mezi sebou , ale jít to nahlásit paní učitelce). Toto feministické chování se táhne jako zápach celou západní společností, muži kteří mají být rozhodní se schovávají za "jiné autority" a místo převzetí zodpovědnosti kličkují. Mizí jednání , které bylo mužům evolučně blízké , rozhodnost a přímost. A najednou se lidem narodí děcko a hned je to malý budha, oplývající vyjímečnosti a kdo si dovolí upozornit , že to tak úplně není je nepřítel.
Berte to jen jako názor člověka, který sleduje dění okolo a protože ho vlastně jistý druh anylýzy živí si dává jedna a jedna dohromady. Můžu se mýlit, ale zatím, když si všechny ty indicie dávám dohromady to vychází.

[samec]

Tak jak převzaly výchovu dětí ženy, vkládají do nich své vzorce chování...

Výchova deti bola vždy primárne ženská záležitosť. Muži boli vždy preč z domu niekde na love mamutov. To až dnes niektorí muži ostávajú doma s deťmi na materskej, krmia deti sunarom a tie potom z toho majú DYS poruchy.

[bu2520]

Jen do určitého věku, dnes je to mama hotel až do úmrtí rodičů

[rudolf02]

No, ta yntelygence VŠ mě drobek pobavila. Z vlastní zkušenosti vím, jak někteří studenti prolézali technikou v Brně, jak byli vybíráni vítězové studentských prací před rokem 89. Jaké nesmysly pronášel diplomant (z ČVUT) během ZVS ohledně synchronních motorů, kdy jsem se smál tak významně, že mě udělali podporučíkem až po ukončení ZVS na rozdíl od mých kolegů, kteří to dostali už během roku. Měl strýčka na GŠ. A to jsem všem ladil a opravoval mašiny.
Dcera v rámci zaměstnání jedná i s VŠ, ale nachápe, jak někteří mohli získat diplom (sama ho má). A to jsou i mladí, takže senilita za to nemůže.
Jednou ve vlaku jsem se bavil se starým pánem, mě bylo 19, jemu spíše 80. Rychle mě usadil, chytrý, hluboký přehled, analytik jako řemen. Když říkal, co museli umět a řešit při studiu techniky po první světové válce, tak jsem pochopil, proč jsme byli tak dobří v průmyslu. A proč nás němci za války nechtěli na frontě, ale ve fabrikách.
A ta dys... při výuce? Krátké dotazy, sledování odpovědí a základní otázka: je slabý v teorii a dobrý manuálně? To půjde. Nulový stav je když je slabý v teorii i v odborném výcviku a především nemá zájem.
To je můj hloupý názor
PS k stodvacetipětiwaťákovi. Silně klesá hladina testosteronu, žel bohužel. A s bídnou výchovou souhlasím.

[samec]

Taky mi občas připadá divné, kolik vysokoškoláků píše češtinou s gramatikou žáků 7. třídy základní školy.

Nie každý má vlohy na jazyky a memorovanie pravopisných výnimiek. To nevylučuje, že daný jedinec je génius v logickom myslení a technickej predstavivosti. Preto gramaticky chybný prejav technického inžiniera je zahanbujúci, ale z určitých ohľadov a do určitej miery akceptovateľný. Zarážajúce je však, ak gramatiku neovláda napríklad absolvent žurnalistiky.

[Hill]

Hille - tohle podepisuju, až na jednu drobnost - totiž na to, že ta "dys-" diagnóza se začala rozšiřovat až tak o 2 desetiletí neskôr než píšeš ty neboli až tak během "devadesátek" - protože za (pa)komárů se žádný extrabuřty s inkluzí nepřipouštěly, buď byl jedinec normální žák a pak marš do obyčejný třídy, nebo...

Tak to k vám asi dorazilo tak pozdě.
V letech 1983 - 1989 jsem byl školník a hned zkraje, v roce 1985, jsem zařizoval vyšetřovací koutek v knihovně vedle našeho bytu. S tou doktorkou Ivou, co tam chodila, kamarádíme dodnes. Ano, žádná inkluze se nekonala, do druhé třídy se to roztřídilo a pro ty vážnější případy vznikla speciální třída II.E (do ní spolu chodili například i tři bráchové, postupně propadlí k nejmladšímu), ale nevzpomínám, že by byl někdo vytříděný do jiné, zvláštní, školy pro obzvlášť nadané... Působení bylo obousměrné a můžu potvrdit, že dolů se stahuje snadněji, než pozvednout - na fotce třídy na konci prvního roku jsem těžko hledal třídní učitelku (náhodou se taky jmenuje Iva), protože jim začala být tak podobná, až se mezi nimi ztratila. Vydržela s nimi i třetí třídu, pak už ji měli na pár měsíců v parádě v Kosmonosech a v Univerzitě života v Lobči.
Při tom všem jsme ale měli od rodičů ještě povolené, někdy dokonce vřele doporučené, je proplesknout, kdyby něco. A to taky docela fungovalo. Malé okresní město, tam se to tak nebralo ještě dost dlouho, zákon nezákon. Možná jsem byl poslední školník, který to zažil, vrátil jsem se k řemeslu pár měsíců před převratem a, co se tam dělo dál, jsem se dovídal jen z občasného vyprávění a útržkovitě.

[Ruprecht]

Teze: nárůst DYS-diagnóz je způsobený úbytkem olova v prostředí (benzín a katalyzátory, barvy, elektronika...), grafy hovoří jasně
Chtělo by to nějaký výzkumný grant

[HF_Tech]

No, ta yntelygence VŠ mě drobek pobavila. Z vlastní zkušenosti vím, jak někteří studenti prolézali technikou v Brně, jak byli vybíráni vítězové studentských prací před rokem 89. Jaké nesmysly pronášel diplomant (z ČVUT) během ZVS ohledně synchronních motorů, kdy jsem se smál tak významně, že mě udělali podporučíkem až po ukončení ZVS na rozdíl od mých kolegů, kteří to dostali už během roku. Měl strýčka na GŠ. A to jsem všem ladil a opravoval mašiny.
Dcera v rámci zaměstnání jedná i s VŠ, ale nachápe, jak někteří mohli získat diplom (sama ho má). A to jsou i mladí, takže senilita za to nemůže.
Jednou ve vlaku jsem se bavil se starým pánem, mě bylo 19, jemu spíše 80. Rychle mě usadil, chytrý, hluboký přehled, analytik jako řemen. Když říkal, co museli umět a řešit při studiu techniky po první světové válce, tak jsem pochopil, proč jsme byli tak dobří v průmyslu. A proč nás němci za války nechtěli na frontě, ale ve fabrikách.
A ta dys... při výuce? Krátké dotazy, sledování odpovědí a základní otázka: je slabý v teorii a dobrý manuálně? To půjde. Nulový stav je když je slabý v teorii i v odborném výcviku a především nemá zájem.
To je můj hloupý názor
PS k stodvacetipětiwaťákovi. Silně klesá hladina testosteronu, žel bohužel. A s bídnou výchovou souhlasím.

Ono je to jinak. Za první republiky měl VŠ jen zlomek lidí, co na to intelektuálně měl. Většina, včetně těch "dys", pak kydala hnůj a kosila pole, takže se to tak neprojevovalo.
A hlavně nebyly ty facebooky, takže o tom, že je někdo b1bej se vědělo jen doma a maximálně v okolí na vesnici.

[p32]

Nie každý má vlohy na jazyky a memorovanie pravopisných výnimiek. To nevylučuje, že daný jedinec je génius v logickom myslení a technickej predstavivosti. Preto gramaticky chybný prejav technického inžiniera je zahanbujúci, ale z určitých ohľadov a do určitej miery akceptovateľný.

Ano, to je tvůj názor a já ti ho neberu. Jsme rodina se dvěma potomky a máme doma 4 VŠ tituly, ale to s tou gramatikou vůbec nechápu. Chápu to spíše u matematiky, kde každý nemusí mít na to ty buňky, ale umí se to našprtat, když je potřeba. Neumět rodný jazyk je tedy dost divné.
Tak mi to připadá stejné jako když VŠ ekonom dělá ve firmě chyby v účetnictví a ty ho uklidníš tím, že je to do určité míry akceptovatelné.

[EKKAR]

Břeťo - podepisuju. Ti co svádějí svoji lenost nabiflovat se nazpaměť těch pár vyjmenovanejch slov, který se navíc zas tolik historicky neměněj, na nějakou dys- diagnózu, bych nakopal s chutí do řiti zepředu. Všeobecně, pán jako kmán.

Teze: nárůst DYS-diagnóz je způsobený úbytkem olova v prostředí (benzín a katalyzátory, barvy, elektronika...), grafy hovoří jasně
Chtělo by to nějaký výzkumný grant

Vím o rychlý metodě doplňování tohoto prvku přímo do "potřebnejch" .... Jmenuje se "RATATATATA ....!!!"

[jardafiala]

Ve zkušebně NAREX, později PROTOOL atd. jsme psali protokoly a občas řešili mluvnické otázky. Z té doby mám jeden příklad - jak a podle jakého vzoru by se slovo "plech" použilo v sousloví: "mluvíme o dvou pleších, plechách, či snad plechech"? Mě tam jakž takž sedí jedna verze ale vůbec se mi nelíbí. Oprava ve Wordu připouští plechách i pleších, no fuj. Samozřejmě že se to dá opsat jiným způsobem, ale je to vyhýbání se řešení.
Blíže k tématu psaného projevu, jsem přesvědčen, že už na pohled zhovadilé chyby vznikají, protože lidé všeobecně málo čtou, myšleno knížky. Když si přečtu článek tak vidím hrubku hned, k čemu pak mají autoři word a opravné programy? Použití cizích slov je kapitola sama pro sebe. Jak může někdo použít cizí slova ve tvaru nejoptimálnější, nejaktuálnější a podobně?

[jirkati]

V době, kdy jsem jako "melouch" přednášel na VŠ, jsem byl víceméně donucen k oponenturám příslušných technických diplomek. Už před těmi dvaceti léty byla gramatická úroveň mnohých katastrofální. Nejen pravopisné chyby, ale i nesmyslné větné vazby a často zcela nesrozumitelné popisy struktur kovů. Vrcholem pak byla kompletně oprásknutá část mojí vlastní stařičké diplomky i s chybou v přehození dvou svařovacích grafů - citace samozřejmě bez odkazu na zdroj. To mně otrávilo a s oponenturami jsem skončil. Dnes už by se to nemělo stávat, protože existují systémy na kontrolu plagiátorství.

[tomasjedno]

To mně otrávilo…

Je to legrace, když se do postesků nad gramatickými prohřešky vloudí chybka

Jak může někdo použít cizí slova ve tvaru nejoptimálnější, nejaktuálnější a podobně?

Samo o sobě to není špatně - když je k dispozici několik možností a žádná není úplně optimální, pak má smysl ptát se, která z těch neoptimálních je nejoptimálnější. Dtto nejaktuálnější.
Ostatně už Karel Čapek kdysi poznamenal, že ani když je něco nejlepší, neznamená to ještě nutně, že je to také opravdu dobré.
Chybou je pak až použití výrazu nejoptimálnější ve snaze zdůraznit, že je to ale opravdu úplně optimální.