Využití odstavených dolů/šachet
Moderátor: Moderátoři
Využití odstavených dolů/šachet
Jen na Příbramsku je několik desítek šachet. Pak Ostravsko, Frýdlantsko...
Ale do šachet lze spouštět závaží a při přebytku ho vytahovat - gravitační elektrárna. Při hloubkách 1000 az 1800 m a závaží řekněme 200 tun to dá 1MW na 13 minut dle vztahu E=1/2m.v² , případně nižší výkon déle.
Závaží lze spouštět i do vody (zatopené šachty), vztlaková síla jen zmenší efektivní "hmotnost závaží". Šachta se proto nemusí odčerpávat od podzemní vody. Na druhou stranu by vodní čerpadla mohla nahradit mařiče přebytků solární energie.
Zůstali by však nevyužité štoly (horizontální podzemní prostory).
Přiložený článek z VTM 16/1990 píše o akumulaci tlakové energie ve formě stlačeného plynu vehnaného do podzemních prostor solných jeskyní v zahraničí. Při správném uzavření konců českých štol (spojují sousední šachty) by to šlo použít i u nás, viz článek.
Zavážení šachet považuju za nesmyslné maření přírodních zdrojů.
Desítky miliónů ročně stojí udržet důl jako bezpečný, což je např. infrastruktura, vyčerpávání vody, odvětrání metanu atd. Takže až to závaží zvedneš, což stojí taky peníze a budeš připravený na výrobu, tak se ti to vyplatí možná v zimě přes den, protože v létě tě převálcuje fotovoltaika. Jen ty těžní lana byly stály tak 20 milionů na 5-10 let.
200 tun na kilometru výškového rozdílu akumuluje 545 kWh. To je sedm baterek z Enyaqu. Taková akumulátorovna se vleze i s veškerým vybavením do stavební buňky, je jednodušší, levnější, a mnohem pohotovější.
V případě přetržení lan by pád 200 t do hloubky 1500m uvolnil energii odpovídající cca 700kg TNT. Což by v dole vyvolalo slušné zemětřesení s těžko představitelnými následky na povrchu.
Taky nevím, jestli bych vytěžený důl nazval zrovna přírodním bohatstvím?
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
...ransom píše:Nápad samozřejmě hezký. Ale.
200 tun na kilometru výškového rozdílu akumuluje 545 kWh.
Veru tak... Náš bývalý ťažný deduško Ward-Leonard mal príkon cca 1megawat na 800m hĺbku šachty a to fungoval v dvočinnom režime - 2 klietky ... účinnosť by bola hlboko pod mínus 50%
(tiež je z polovice zatopená, kvôli odvádzaniu vôd z I. horizontu samotokom cez ostatný zvyšok bane).
Na silnici 301 (a v okolí) bývala dodatková tabulka s nápisem PODDOLOVÁNO.jezevec píše:...neudržované šachty se časem zřítí a na povrchu se pak propadá terén.
Ano, propadá se to, proto se po ukončení těžby dělá zavážka.