Kdepak zamítnuto, není tlumivka jako tlumivka. Ty tam máš cosi z filtru, v obou přívodech, buď se jádro přesytí, nebo se mg pole vzájemně ruší. Pokud to není železoprach, nesmí být jádro uzavřené. Pak se přesytí a z tlumivky je jen běžný drát (nebo přesněji stále cívka, ale jakoby bez jádra). Zapojíš ji jen v kladném přívodu.
100uF není moc, myslel jsem, že tam bude větší kýbl. Pak je tedy možné, že to může být i nízkým odběrem.
Lze nějak odfiltrovat brum z pulsního zdroje?
Moderátor: Moderátoři
Já jsem tlumivku do napájení nezamítla, naopak jsem napsala, že to tam chce pořádnou tlumivku a jednoduchou, ne dvojitou kompenzovanou, která není na tenhle druh rušení (a ta použitá ani na frekvence v desítkách Hz).
Mimochodem RC filtr 4R7 a 2G2 má jakou zlomou frekvenci? (15Hz) Aha.
Tlumivka pro stejný zlom by musela mít 300 mH, jestli dobře počítám.
Mimochodem RC filtr 4R7 a 2G2 má jakou zlomou frekvenci? (15Hz) Aha.
Tlumivka pro stejný zlom by musela mít 300 mH, jestli dobře počítám.
Ano taky mi to vychází na nejméně 300 mH ke kondíku 1000 µF.
Ale tady nejde o to, aby ta tlumivka ufiltrovala Graetzem zdvojenou síťovou padesátku, potřebujeme slušně časově rozprostřít nabíjecí štos do vybitých elektrolytů, aby si s tím výstup spínaného zdroje poradil, nezblbnul a nezačal si s připojeným zesilovačem hrát na multivibrátor. Když to dokáže odpor 4R7, měla by to dokázat tlumivka kolem 15 mH a víc. Jestli jsem počítal blbě, pardon, opravte mě.
Ovšem na jádro to chce železo, ferit nebude tou nejlepší volbou.
Proudově by měla být dimenzovaná na 1,2 A a víc, naštěstí nejde o trvalý odběr, tak můžu slevit na průměr drátu 0,6 - 0,8 mm (při napájení 12 V a zátěži 4 Ω, když jde konec do limitace, může tam téci ještě o nějaký mA víc, ale s reálným hudebním signálem nepřekročí průměr v klouzavé tříminutovce 350 - 450 mA, to se i ta nulašestka ve spodních vrstvách ještě uchladí).
A dál to je věc volby, na jaké jádro jakého průřezu (z toho vyjde počet závitů) a s jakou vzduchovou mezerou (ta vyjde z maximálního stejnosměrného magnetického sycení jádra, potažmo z ampérzávitů). Jádro se nesmí přesytit, tady to bez vzduchové mezery nepůjde.
Teda, šlo by to, ale to už jsme v oblasti, kdy leštíme lokomotivu, které ještě netěsní rozvodová šoupata.
Jestli máte někdo po ruce výstupní trafa k PCL85 nebo 86 z televizí, či k EL84, ECL86 z nějakého rádia (nenašel jsem už ani jedno), zkuste místo tlumivky použít sekundární vinutí, primár nechte nezapojený. Nějakou vzduchovou mezeru, a řekl bych, dostatečnou, mají.
Jo, tu diodu v sérii s napájením jsem taky zkusil, použil jsem BY550: bez toho odporu to po zapnutí stejně bručelo, jen na diodě zůstalo dalších 0,63 V, po ztichnutí brumu 0,57 V.
A, pokud jde o ten odpor: jeho hodnota zjevně není zákon. Bude se lišit v závislosti na vlastnostech zdroje i chování konkrétního zesilovače při náběhu napájení.
Je také možné, že těch 3R9, co mi tam vyhověly včera, dnes večer po nějakých 18 hodinách bez napájení už vyhovět nemusí, a budu muset s Ohmy výše...
Ale tady nejde o to, aby ta tlumivka ufiltrovala Graetzem zdvojenou síťovou padesátku, potřebujeme slušně časově rozprostřít nabíjecí štos do vybitých elektrolytů, aby si s tím výstup spínaného zdroje poradil, nezblbnul a nezačal si s připojeným zesilovačem hrát na multivibrátor. Když to dokáže odpor 4R7, měla by to dokázat tlumivka kolem 15 mH a víc. Jestli jsem počítal blbě, pardon, opravte mě.
Ovšem na jádro to chce železo, ferit nebude tou nejlepší volbou.
Proudově by měla být dimenzovaná na 1,2 A a víc, naštěstí nejde o trvalý odběr, tak můžu slevit na průměr drátu 0,6 - 0,8 mm (při napájení 12 V a zátěži 4 Ω, když jde konec do limitace, může tam téci ještě o nějaký mA víc, ale s reálným hudebním signálem nepřekročí průměr v klouzavé tříminutovce 350 - 450 mA, to se i ta nulašestka ve spodních vrstvách ještě uchladí).
A dál to je věc volby, na jaké jádro jakého průřezu (z toho vyjde počet závitů) a s jakou vzduchovou mezerou (ta vyjde z maximálního stejnosměrného magnetického sycení jádra, potažmo z ampérzávitů). Jádro se nesmí přesytit, tady to bez vzduchové mezery nepůjde.
Teda, šlo by to, ale to už jsme v oblasti, kdy leštíme lokomotivu, které ještě netěsní rozvodová šoupata.
Jestli máte někdo po ruce výstupní trafa k PCL85 nebo 86 z televizí, či k EL84, ECL86 z nějakého rádia (nenašel jsem už ani jedno), zkuste místo tlumivky použít sekundární vinutí, primár nechte nezapojený. Nějakou vzduchovou mezeru, a řekl bych, dostatečnou, mají.
Jo, tu diodu v sérii s napájením jsem taky zkusil, použil jsem BY550: bez toho odporu to po zapnutí stejně bručelo, jen na diodě zůstalo dalších 0,63 V, po ztichnutí brumu 0,57 V.
A, pokud jde o ten odpor: jeho hodnota zjevně není zákon. Bude se lišit v závislosti na vlastnostech zdroje i chování konkrétního zesilovače při náběhu napájení.
Je také možné, že těch 3R9, co mi tam vyhověly včera, dnes večer po nějakých 18 hodinách bez napájení už vyhovět nemusí, a budu muset s Ohmy výše...
Tak takto brutální rovnák na ohejbák jsem teda vážně nemyslel 
Buď stačí malá cívečka, nebo je problém jinde a je třeba sáhnout po jiném řešení.
Mám za to, že chceme odstranit kmitání zdroje, ne ho provozovat s kmitáním a to složitě filtrovat.
Tu cívku jsi skusil, nebo si jen myslíš, že by to nefungovalo?
A co zvýšit odběr, zkoušels? To už dávno navrhovala lesana, já ráno taky, ale pořád je to bez reakce.
Buď stačí malá cívečka, nebo je problém jinde a je třeba sáhnout po jiném řešení.
Mám za to, že chceme odstranit kmitání zdroje, ne ho provozovat s kmitáním a to složitě filtrovat.
Tu cívku jsi skusil, nebo si jen myslíš, že by to nefungovalo?
A co zvýšit odběr, zkoušels? To už dávno navrhovala lesana, já ráno taky, ale pořád je to bez reakce.
Teoreticky ano, prakticky to vyzkoušené nemám, testuji to na zesilovači (schéma v příloze, chybí v něm jen žárovka 12 V / 50 mA v sérii s ventilátorem). Jak jsem psal, na autobaterii i zdroj k ZX Spectrum nemá problém, jen se spínanými zdroji.
Pokud na něm netestuji opravované a seřizované gramce a magneťáky, nebo ho netáhnu i s bednami na nějakou párty, slouží souprava k televizi.
Obrázek bastlu, který už v té narychlo spíchnuté podobě zůstal přes 15 let v provozu, už tu je.
Pokud na něm netestuji opravované a seřizované gramce a magneťáky, nebo ho netáhnu i s bednami na nějakou párty, slouží souprava k televizi.
Obrázek bastlu, který už v té narychlo spíchnuté podobě zůstal přes 15 let v provozu, už tu je.
- Přílohy
-
No, omlouvám se, nebyl jsem dost pozorný při čtení příspěvků, určitě se budu pouze opakovat. Zesilovač si ideálně bere střední rovnoměrný proud. Zdroj dodává energii, pokud jsou ve zdroji anody diod kladnější než katody, tudíž nevedou celou půlvlnu síťového napětí. To by bylo pouze v případě čisté odporové zátěže.
Jenže je tam kondenzátor, který zůstává nabitý většinu kladné půlvlny, kdy má vést příslušná dioda. Takže dioda nevede celou půlvlnu ale pouze kdy je na anodě (trafu) větší napětí než na katodě (kondenzátoru zdroje). No a čím je kapacita kondenzátoru větší, tím je časový úsek nabíjení kratší. Ale ten proud (energie) odebíraný zátěží se nemění. Tudíž je doba otevření diody kratší a proudový impulz větší.
A brum už nedělá ani tak síťové napětí, ale proudové rázy. A čím větší je kapacita kondenzátoru, tím bude toto rušení větší. Jak je uvedeno výše, zatímco dioda střední proud zvládá levou zadní, proudové rázy usilují o její protavení.
No a cíbečka si energii schová do mg pole a nevydá ji ani v impulzu pana Volty, leda že by se její proud prudce utnul. A to není ani zdroj, ani zesík tak ošklivý.
Dík za kritiku.
PS flaškostroj cca 5W. Libo-li zdrojový kýbl 500uF/400V 2x. Anebo 50uF/10H/50uF. První varianta nevhodná pro lampy (AZ11...).
Dík za kritiku.
Jenže je tam kondenzátor, který zůstává nabitý většinu kladné půlvlny, kdy má vést příslušná dioda. Takže dioda nevede celou půlvlnu ale pouze kdy je na anodě (trafu) větší napětí než na katodě (kondenzátoru zdroje). No a čím je kapacita kondenzátoru větší, tím je časový úsek nabíjení kratší. Ale ten proud (energie) odebíraný zátěží se nemění. Tudíž je doba otevření diody kratší a proudový impulz větší.
A brum už nedělá ani tak síťové napětí, ale proudové rázy. A čím větší je kapacita kondenzátoru, tím bude toto rušení větší. Jak je uvedeno výše, zatímco dioda střední proud zvládá levou zadní, proudové rázy usilují o její protavení.
No a cíbečka si energii schová do mg pole a nevydá ji ani v impulzu pana Volty, leda že by se její proud prudce utnul. A to není ani zdroj, ani zesík tak ošklivý.
Dík za kritiku.
PS flaškostroj cca 5W. Libo-li zdrojový kýbl 500uF/400V 2x. Anebo 50uF/10H/50uF. První varianta nevhodná pro lampy (AZ11...).
Dík za kritiku.
Obávám se, Rudo, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Normální síťové železové trafo s usměrňovačem, vše přiměřeně dimenzované, tvému popisu vyhovuje a ty zesilovače s tím nemají problém.
S pulsním stabilizovaným zdrojem ale nastává problém - napájecí napětí roste, zesilovač skokem začne odebírat proud, zdroj se zakoktá, napětí spadne a cyklus se opakuje. Stabilizace napětí spínaného zdroje se zřejmě postará o to, aby k tomu docházelo v rytmu kmitočtu sítě. A po několika minutách to bručet přestane, napětí na napájecí větvi se ustálí na maximu a zesilovač normálně hraje.
Ale souhlasím s tebou v tom, že akumulace energie nejen v tom kondíku, ale také v tlumivce před ním, je užitečná věc, jen to zkoušení, s jak malou tlumivkou ještě nezačne ten síťový zdroj zlobit, je zdlouhavé a pracné. Výpočty tlumivky pro klasický zdroj s jedno- či dvoucestným usměrněním síťového kmitočtu existují, jsou k dispozici nomogramy a tabulky, ale co dát mezi spínaný zdroj a lineární zesilovač, jsem nikde nenašel, takže nezbude, než zkoušet. Jenže, když těch tlumivek navineš a sestavíš šest, či osm různých, pak použiješ jiný zdroj a začne to nanovo, tak s tím migneš do kouta a pustíš se do něčeho jiného.
Ještě jsem nezkoušel u zesilovače použít menší kapacitu na napájecí větvi, řekněme něco pod 500 µF, nejspíš se příliš velká kapacita, potažmo velký proudový štos do ní, tomu natvrdo připojenému pulsnímu zdroji nezamlouvá.
S pulsním stabilizovaným zdrojem ale nastává problém - napájecí napětí roste, zesilovač skokem začne odebírat proud, zdroj se zakoktá, napětí spadne a cyklus se opakuje. Stabilizace napětí spínaného zdroje se zřejmě postará o to, aby k tomu docházelo v rytmu kmitočtu sítě. A po několika minutách to bručet přestane, napětí na napájecí větvi se ustálí na maximu a zesilovač normálně hraje.
Ale souhlasím s tebou v tom, že akumulace energie nejen v tom kondíku, ale také v tlumivce před ním, je užitečná věc, jen to zkoušení, s jak malou tlumivkou ještě nezačne ten síťový zdroj zlobit, je zdlouhavé a pracné. Výpočty tlumivky pro klasický zdroj s jedno- či dvoucestným usměrněním síťového kmitočtu existují, jsou k dispozici nomogramy a tabulky, ale co dát mezi spínaný zdroj a lineární zesilovač, jsem nikde nenašel, takže nezbude, než zkoušet. Jenže, když těch tlumivek navineš a sestavíš šest, či osm různých, pak použiješ jiný zdroj a začne to nanovo, tak s tím migneš do kouta a pustíš se do něčeho jiného.
Ještě jsem nezkoušel u zesilovače použít menší kapacitu na napájecí větvi, řekněme něco pod 500 µF, nejspíš se příliš velká kapacita, potažmo velký proudový štos do ní, tomu natvrdo připojenému pulsnímu zdroji nezamlouvá.
Hill: takhle to nefunguje. Tlumivka ve spínaném zdroji se chová mravně jen když je uvnitř zpětné vazby jako tzv. post filter. Pak to funguje velice jednoduše.
U toho tvého zapojení Zesilovac_TDA7374_asc.png je vtip v tom, že pro citlivou část - předzesilovač je napájení vyfiltrováno jednoduchým stablíkem se zenerovou diodou. Samotnému integrovanému zesilovači už zvlnění napájecího napětí moc nevadí - na to je konstruován.
U toho TDA je to podobné, stačí vyfiltrovat ten dělič na nastavení DC pracovního bodu a je klid.
U toho tvého zapojení Zesilovac_TDA7374_asc.png je vtip v tom, že pro citlivou část - předzesilovač je napájení vyfiltrováno jednoduchým stablíkem se zenerovou diodou. Samotnému integrovanému zesilovači už zvlnění napájecího napětí moc nevadí - na to je konstruován.
U toho TDA je to podobné, stačí vyfiltrovat ten dělič na nastavení DC pracovního bodu a je klid.
Len či to s tým spínaným zdrojom nie je tak, ako s blackoutom v Španielsku. Totiž zosilňovač obsahujúci prúdové zdroje môže navonok vykazovať negatívny diferenciálny odpor, s čím spätná väzba v spínanom zdroji na rozdiel od klasického železa môže mať problém. Totiž, ak napätie klesne, tak zosilňovač tento pokles môže kompenzovať zvýšeným odberom prúdu, čím zdroj s poklesnutým napätím ešte viac zaťaží a naopak pri zvýšenom napätí zdroj ešte viac odľahčí. To je presný opak toho, čo robí spätná väzba v spínanom zdroji. Vo výsledku sa tak oslabuje záporná spätná väzba v zdroji a celý systém sa stáva nestabilným.