Jak funguje sušička filamentu?

[forbidden]

Měl jste ji někdo už rozdělanou? Je to uzavřený oběh, větrákem se tam honí horkej vzduch, filament se vysušuje, ale kam se poděje ta vlhkost? Je tam nějakej kondenzátor nebo co?

[Zaky]

Té vhkosti moc není, řekl bych, že se část vzduchu netěsnostmi vyměňuje s okolním chladným a tím vlhkost odchází prostě do místnosti, kde sušička pracuje.

[forbidden]

No asi toho tam fakt moc nebude, v té kilové špulce přinejhorším tak pár ml? To se asi fakt dostane ven netěsností.
Tisknu PETG a PLA - to neřeším vůbec. PETG bych rád semtam vysušil, hlavně v tomto období, větrá se a venku je vlhko, tak to naleze i do domu. TPU 96 mám jen koupený pro případ potřeby, ještě jsem ho nepoužil. A sušičku mám z práce, nechal jsem si ji koupit, že se bude hodit.

[HF_Tech]

Co mám tu levnou čínskou sušičku, tak dole u větráčku je přihrádka na pytlík se silikagelem. Samotné klubo těžko ze vzduchu nasaje víc jak ml vhkosti, jedině, že bys ho namočil na dost dlouhou dobu.
Nicméně lepší řešení je mít nějakou vzduchotěsnou pixlu a do ní naházet silikagely. Já na to mám nepoužitý nástěnný rozvaděč, dovnitř se vejde 16 cívek a pár kilo silikagelu a není problém.

[samec]

Koľko vody je v lete vo vzduchu, si môžeš všimnúť, keď budeš mať na stole dobre vychladený nachmelený polliter.

[forbidden]

To já si objednal tento box. Měly by se tam vlízt čytři cívky a pytlík silikagelu taky. Uvidíme, až to dorazíl. Dám do toho čtyři nejčastěji používaný. Zbytek nechám v těch originál zip pytlících od výrobce. Spíš to mám až budu chtít vyzkoušet ten flex, podle výrobce to mám prý sušit před použitím, že velmi navlhá.

[EKKAR]

... Samotné klubo těžko ze vzduchu nasaje víc jak ml vhkosti, jedině, že bys ho namočil na dost dlouhou dobu.
...

Zcela zjevně ti nic neříká pojem "adsorpce vlhkosti".
1) nemotat dohromady s aBsorpcí - adsorpce je vázání (vlhkosti nebo něčeho jinýho, třeba plynů) na povrch látky, absorpce je pohlcování vlhkosti (nebo jiný látky) do objemu. Proto se absorpce dá využívat k chlazení u bezhlučnejch chladniček, který v mnoha případech ani nepotřebujou elektriku, ale v primitivnějších oblastech si vystačej s ohřevem plynovým, petrolejovým nebo dokonce parafínovým hořákem.
2) adsorpce vlhkosti vychází z chemickýho složení látky na jejím povrchu - plasty jsou v drtivý většině nepolární sloučeniny, který ale na svým povrchu vykazujou afinitu = přitažlivost pro molekuly vody. V normálním stavu to ničemu nevadí, voda na povrchu nic nedělá, nanejvejš zvyšuje přilnavost polétavýho prachu a plast pak vypadá víc zaprášenej než by vzhledem k prašnosti v jeho okolí bylo možný. Je to vidět na delší dobu skladovaným plastu - doslova tak "vylezou" třeba otisky dlaní nebo prstů, který na čerstvě vyrobeným plastovým dílu zanechala obsluha výrobní mašiny.
3) okamžik, kdy tahle vlhkost začne vadit, je v momentě, kdy je potřeba takovej plast ohřát na teplotu pro jeho tvarování - ať je to nasypání granulí plastu do tavicí komory lisovstřiku, nebo vtažení filamentu do tavicí hlavy 3D printru, vždycky tam je teplota řádově 250-280°C, při který ta neviditelná voda přejde poměrně prudce do plynný fáze - a fčil záleží na tom, jestli má vzniklá pára možnost nějakou netěsností vyletět pryč, nebo jestli je uzavřená v mase plastu. Když nemá možnost odejít, plast "z nevysvětlitelný příčiny" bublá a pění a třeba při vstřikování do forem na jeho povrchu vznikají pro neznalýho nevysvětlitelný "stříkance" stříbřitý barvy, který rozhodně nejsou nic estetickýho a třeba pro povrchy určený pro následný pokovení nebo pro díly s požadavkem 100% průhlednosti (typicky díly na kompletaci světel pro auta) jsou vysloveně vražedný. Vadnej díl je nepoužitelnej, protože vada je neodstranitelná a výrazně ovlivní buď požadovanou průhlednost, nebo odrazivost pokovenýho povrchu.

Z vejš uvedenýho důvodu je v technologickým postupu přípravy výroby pro drtivou většinu výrobků z termoplastů nebo v materiálovejch listech termoplastickejch hmot už od výrobce vysloveně uvedený, že pro tvarování vstřikováním taveniny je materiál před použitím nutno temperovat/předsušit - a je u toho uvedená nějaká kombinace časový expozice teplem pomocí profukování ohřátým vzduchem - jak dlouho ohřívat při jaký teplotě, například 4h při 80°C nebo 2h při 120°C atp. Na výrobku se naprosto bezpečně pozná, jestli před tepelným zpracováním surovina prošla předsušením, nebo ne - a to i přesto, že drtivá většina výrobců balí svoje granule do vícevrstvejch pytlů, obsahujících i PE a kovovou vrstvu.

Tavení plastu pro 3D print se odehrává při normálním tlaku, vodní pára tak není omezená prostorem vstřikovací formy a tak má možnost tvořit v plastu dutiny nebo bubliny vydouvající povrch. Záleží na názoru každýho tisknoucího soudruha, jestli mu takový vady povrchu/objemu materiálu ve výsledným "výtisku" budou nebo nebudou vadit. Zcela určitě se chovají jako koncentrátory napětí při mechanickým namáhání, takže zhoršujou výslednou pevnost vytvořenýho dílu v ohybu/tahu.

[Wolf70]

Dobrej den
Mám SUNLU S2 3D kde je topnej element nahoře i dole pod cívkou a dole je ventilátorek a horkej vzduch + vlhkost odchází vývodkama na filament

[Celeron]

Mam Sunlu S1. Má topení a větrák co honí vzduch vevnitř. Na silikagel místo nemá ale může se dát do středu cívky pokud ho má aspoň z jedný strany otevřenej.
Jinak s tím sušením to je divný. 10 let načatý ABS Esun nebublá a 4 hodiny v Sunlu žádnej vliv. Rok po načnutí mě bublinovalo PLA a PET-G. PET-G po sušení přestalo, PLA ne. Mám podezření, že to je problém výrobce, někteří zachlazují filament ve žlabech s vodou hlavně pokud mají technologii určenou prioritně na kabely.

[misocko]

Máme v robote malé teplovzdušné sušičky granulátu. Vzduch sa nasáva , zohreje špirálou a po prechode granulátom ide preč. Nejakého odborníka napadlo výfuk spojiť hadicou späť do sania aby sa to rýchlejšie zohrialo - výsledok? Fľakate diely - vlhký granulát. Takže iba prehaňať vzduch vnútri asi nemá význam bez silikagelu.
Potom samozrejme zaleží ešte na materiali. Čiste PP a ABS nieje hygraskopické (nemusia sa sušiť), PP s talkom a ABS s PC áno , naťahajú vlhkosť z okolia.

[martinkopp]

Odtah mají jen ty drahé sušičky jež označují jako "průmyslové". U těch běžných to neřeší nijak. Doporučují občas otevřít dekl a vyvětrat. Takže bud počkat až se tahle věc objeví i u levných modelů, nebo si tam nějaký větrák s klapkou a snímačem vlhkosti dobastlit. Osobně se na to chystám, až zbude čas.

[dj_Paul]

silika je v aktivní sušičce na prd. První co po zahřátí udělá, že uvolní vstřebanou vlhkost. Kolega si díky silikagelu zničil 2 AMS i když bez aktivní sušičky. AMS naládoval silikagelem. V zimě to bylo v pohodě, teď jak začalo pařit slunko a AMS má přímo na slunci, tak silikagel pustil tolik sraček že mainboardy v AMS v tom plavaly. Jeden board úplně mrtvej, druhej neví o jakýmkoliv senzoru.

Aktivní sušička bez ventilace je k ničemu.

[misocko]

neviem či su rozne silikagely ale myslim že tie čo máme v sušičkach granulatu sa sušia až niekde pri 200°C. Problém je len keď nasaje veľa vlhkosti naraz, vtedy popraskajú guličky a nalezie to cez sita do celého systému.

[Celeron]

To popraskání silikagelu je moc rychlým náběhem teploty při regeneraci. Vytvoří se pára a ta kuličky roztrhá. Samozřejmě, čím má silikagel víc nasáno, tím víc při regeneraci praská.

[MetrickyZavit]

Priemyselné sušičky majú dva okruhy s absorbérom. Vzduch sa ohreje, prejde sušeným materiálom, vracia sa cez absorbčný materiál...a tak stále dokola. Podla času, alebo rosného bodu prepne servopohon vzduch do druhého okruhu, a navlhnutý absorbér z prvého okruhu sa popritom regeneruje ( 230-250 'C) horúcim vzduchom. Keď sa zregeneruje a vychladne, servo prepne sušenie na prvý okruh, a druhý sa regeneruje....cyklus sa stále opakuje.