Podle mě by to tak fungovat mělo. To zvonění se musí přerušovat, protože některé faxy byly pevně nastavené, aby bez přítomnosti obsluhy zvedly na třetí zazvonění, ne všechny měly možnost počet zazvonění měnit.
Jediné, co budeš muset vyzkoušet, jestli na vývod k faxu nepřivést přes odpor kolem 33 - 68 kΩ napájení, aby na lince byl stejnosměrný posuv i během vyzvánění. Možná by stačil odpor i ještě vyšší, protože na zavěšené lince není stejnosměrný odběr.
Jestli fax nastartuje bez toho, tím líp - jde o ten moment přepnutí z čekajícího trvalého stejnosměrného napájení na střídavinu, jako, kdyby ta pauzička vadila. To je ale jen tip, z toho jsem nematuroval, tehdy u nás byla poměrně vzácná i automatická ústředna, natož fax v civilu.
Spojnice mezi dvěma telefony
Moderátor: Moderátoři
-
nostalcomp
- Příspěvky: 169
- Registrován: 09 lis 2022, 00:00
Díky. To úplný oddělení stejnosměrného a střídavého napájení jsem chtěl z toho důvodu, abych to celé mohl napájet z jediného sekundárního vinutí při dvoucestném usměrnění. Nakonec jsem si obstaral trafo s dvojicí sekundárů, takže to udělám přesně, jako v té PBX a budu na stále připojené stejnosměrné napájení superponovat tu vyzváněcí střídavinu. Akorát místo optotriaku (nemám je rád) dám kontakt relé. Výhodou bude, že volající uslyší ve sluchátku vyzváněcí tón. Tak a teď už se jen pustit do práce...
V souvislosti s tímto mám léta nezodpovězený dotaz. Jak se v telefonním přístroji odděluje vyzváněcí napětí od hovorových obvodů? Člověk by čekal, že vidlicový spínač zvonek prostě odpojí, ale obvykle (nevím jestli vždy) to tak není. Např. telefon, který jsem rozebíral jako dítě měl 3 kontakty, které se po zvednutí sluchátka seply. Rozpínací nebyl žádný. Mám na mysli telefony s rotační číselnicí. Uvnitř byly dva hovňáky, pár odporů, jakási snad selenová dioda a jinak nic. Tedy vlastně ještě trafo a ten zvonek.
Jde mi o tohle: Telefon zvoní, já to "zvednu". Propojím hovorové obvody, ale ústředna než to zaregistruje ještě chvíli zvoní. Určitě se jedná jen o nějaké stovky ms, ale po tu dobu sluchátko divoce vrčí?? Vzhledem k velikosti vyzváněcího napětí mi to přijde docela brutální..
Jde mi o tohle: Telefon zvoní, já to "zvednu". Propojím hovorové obvody, ale ústředna než to zaregistruje ještě chvíli zvoní. Určitě se jedná jen o nějaké stovky ms, ale po tu dobu sluchátko divoce vrčí?? Vzhledem k velikosti vyzváněcího napětí mi to přijde docela brutální..
Telefony MB (s kličkou a místní baterií) obvykle měly spínací kontakt, který sepnul při zvednutí sluchátka a připojil hovorové trafo do linky, zvonek byl trvale připojený paralelně k lince, přepínací kontakt byl jen na šneku induktoru - při zatočení napřed zkratoval zbytek přístroje a rozpojil zkrat induktoru. Teprve dalším pokračováním pohybu kličky se induktor roztočil.
U polního tépéčka bylo HT připojené trvale, vzhledem k převodnímu poměru nějaké zazvonění sluchátku nic neudělalo, obvod mikrofonu byl přerušený, dokud se nestisklo tlačítko ve sluchátku.
To, že někdo volá, poznala obsluha ústředny podle spadlé klapky shozené zatočením kličkou induktoru u účastníka. A, pokud neposlouchala, tak konec hovoru se kličkou opět odzvonil.
Přístroje ÚB a AUT s rotační číselnicí musely mít vždy rozpínací kontakt, který odpojil hovorové obvody po zavěšení, aby ústředna rozeznala, zda stejnosměrný odběr je, nebo není. Zvonek stejnosměrně oddělený kondenzátorem se vidlicovým přepínačem někde odpojoval, někde zůstával paralelně připojený trvale.
Telefony s elektronickou pulsní číselnicí odpojovaly, či neodpojovaly, hovorový obvod podle toho, jestli měly zvonek elektromagnetický, nebo elektronický.
To, co vypadalo, jako selen, byl jen omezovač špiček.
Protože používaných principů indikace volání bylo několik různých, vyskytovaly se v různých UTO také různě zapojené účastnické přístroje, protože musely umět komunikovat se "svou" ústřednou. Až s rozšířením automatického provozu s jednotným formátem pulsní volby se zapojení přístrojů víceméně ustálilo a sjednotilo. Později došlo i na rozšíření, aby ústředně bylo jedno, zda volba probíhá pulsně, nebo DTMF, i když u pobočkových stále zůstávaly rozdíly v délce tónu zpětného volání mezi systémy stardardů Siemens a Panasonic (100 nebo 520 ms), ale dalo se nacvičit "kalibrované" klepnutí do vidlice, které ústředna vyhodnotila, jako požadavek zpětného volání, bez ohledu na typ telefonního přístroje.
Ale to už se dostáváme poněkud OT.
U polního tépéčka bylo HT připojené trvale, vzhledem k převodnímu poměru nějaké zazvonění sluchátku nic neudělalo, obvod mikrofonu byl přerušený, dokud se nestisklo tlačítko ve sluchátku.
To, že někdo volá, poznala obsluha ústředny podle spadlé klapky shozené zatočením kličkou induktoru u účastníka. A, pokud neposlouchala, tak konec hovoru se kličkou opět odzvonil.
Přístroje ÚB a AUT s rotační číselnicí musely mít vždy rozpínací kontakt, který odpojil hovorové obvody po zavěšení, aby ústředna rozeznala, zda stejnosměrný odběr je, nebo není. Zvonek stejnosměrně oddělený kondenzátorem se vidlicovým přepínačem někde odpojoval, někde zůstával paralelně připojený trvale.
Telefony s elektronickou pulsní číselnicí odpojovaly, či neodpojovaly, hovorový obvod podle toho, jestli měly zvonek elektromagnetický, nebo elektronický.
To, co vypadalo, jako selen, byl jen omezovač špiček.
Protože používaných principů indikace volání bylo několik různých, vyskytovaly se v různých UTO také různě zapojené účastnické přístroje, protože musely umět komunikovat se "svou" ústřednou. Až s rozšířením automatického provozu s jednotným formátem pulsní volby se zapojení přístrojů víceméně ustálilo a sjednotilo. Později došlo i na rozšíření, aby ústředně bylo jedno, zda volba probíhá pulsně, nebo DTMF, i když u pobočkových stále zůstávaly rozdíly v délce tónu zpětného volání mezi systémy stardardů Siemens a Panasonic (100 nebo 520 ms), ale dalo se nacvičit "kalibrované" klepnutí do vidlice, které ústředna vyhodnotila, jako požadavek zpětného volání, bez ohledu na typ telefonního přístroje.
Ale to už se dostáváme poněkud OT.
Spínací - rozpínací, jak se to hodnotí u vidlice? Sejmutím sluchátka se všechny tři kontakty seply, zavěšením rozeply. Takže vyzváněcí tón opravdu chvíli šel i do sluchátka?
Byl to starý telefon, černý bakelit, u mikrofonu byl ještě zvukovod směřující k ústům účastníka. Ke sluchátku (mikrotelefonu?) byl přišroubován velkou převlečnou maticí. Vše černý bakelit.
Pozdější telefony (šedočerné hranaté, později i zaoblené verze) měly spínače zapojené i jinak, ale asi nikdy neodpojovaly zvonek a taktéž nijak neoddělovaly vyzváněcí napětí. To mě odrazovalo od stavby "svojí" ústředny. Samozřejmě jsem mohl telefony upravit podle svého, ale tato cesta mě nikdy nelákala. Tím bych je degradoval na "dětské" telefony. Když už ústřednu, tak ať funguje se vším.
A nemohlo to být tak, že když hovorový rozsah byl 300Hz až 3kHz, tak vyzváněcích 50 Hz už v takové velké míře neprolezlo? Nemám teď před sebou zádné schéma, vše jsou to jen vzpomínky desítky let staré. Ale žádný strmý filtr tam určitě nebyl. A vzhledem k velikosti vyzváněcího napětí 55 až 65V, Ty dokonce píšeš 80, mi to přijde opravdu divné.
Edit: Všechny telefony které zmiňuju měly zvonky elektromagnetické.
Byl to starý telefon, černý bakelit, u mikrofonu byl ještě zvukovod směřující k ústům účastníka. Ke sluchátku (mikrotelefonu?) byl přišroubován velkou převlečnou maticí. Vše černý bakelit.
Pozdější telefony (šedočerné hranaté, později i zaoblené verze) měly spínače zapojené i jinak, ale asi nikdy neodpojovaly zvonek a taktéž nijak neoddělovaly vyzváněcí napětí. To mě odrazovalo od stavby "svojí" ústředny. Samozřejmě jsem mohl telefony upravit podle svého, ale tato cesta mě nikdy nelákala. Tím bych je degradoval na "dětské" telefony. Když už ústřednu, tak ať funguje se vším.
A nemohlo to být tak, že když hovorový rozsah byl 300Hz až 3kHz, tak vyzváněcích 50 Hz už v takové velké míře neprolezlo? Nemám teď před sebou zádné schéma, vše jsou to jen vzpomínky desítky let staré. Ale žádný strmý filtr tam určitě nebyl. A vzhledem k velikosti vyzváněcího napětí 55 až 65V, Ty dokonce píšeš 80, mi to přijde opravdu divné.
Edit: Všechny telefony které zmiňuju měly zvonky elektromagnetické.
Podívej se na ty kontakty znovu: při zavěšeném sluchátku musí odpojit hovorový obvod, aby telefonem netekl stejnosměrný proud. Je nesmysl, aby vedly, až zavěsíš.
Takže ano, kontakty jsou spínací, ale spínají zvednutím sluchátka.
A, jestli se nějký vyzváněcí proud stihne dostat až do sluchátka? Většinou to stihne během první půlperiody vyzváněcího proudu, pak už ústředna ví, že se uzavřel stejnosměrný obvod, a vyzvánění ukončí. A, i kdybys to pokaždé stihl zvednout zrovna ve špičce, elektromagnetickému sluchátku to neublíží.
Stejnosměrné napájení je potřeba pro diferenciální vinutí obvodu mikrofonu a ten proud říká ústředně, že je vyvěšené sluchátko. Natažením číselnice vyrobíš na lince zkrat, puštěním kotouče ten zkrat ještě nejméně 352 ms trvá*), pak přeruší obvod tolikát, kolik odpovídá volené číslici, jen nulu přeruší desetkrát.
*)Těch 352 ms (vlastně vzdálenost od díry s jedničkou k dorazu) je minimální doba, kterou ústředna potřebuje, aby uznala, že to číslo skončilo, a připravila se na převzetí dalšího čísla.
Takže ano, kontakty jsou spínací, ale spínají zvednutím sluchátka.
A, jestli se nějký vyzváněcí proud stihne dostat až do sluchátka? Většinou to stihne během první půlperiody vyzváněcího proudu, pak už ústředna ví, že se uzavřel stejnosměrný obvod, a vyzvánění ukončí. A, i kdybys to pokaždé stihl zvednout zrovna ve špičce, elektromagnetickému sluchátku to neublíží.
Stejnosměrné napájení je potřeba pro diferenciální vinutí obvodu mikrofonu a ten proud říká ústředně, že je vyvěšené sluchátko. Natažením číselnice vyrobíš na lince zkrat, puštěním kotouče ten zkrat ještě nejméně 352 ms trvá*), pak přeruší obvod tolikát, kolik odpovídá volené číslici, jen nulu přeruší desetkrát.
*)Těch 352 ms (vlastně vzdálenost od díry s jedničkou k dorazu) je minimální doba, kterou ústředna potřebuje, aby uznala, že to číslo skončilo, a připravila se na převzetí dalšího čísla.
Nepodívám, ten telefon už desítky let neexistuje. To jsem chodil ještě na základku. Ale vždyť píšu, že zavěšením se rozeply, takže to přece souhlasí. Rotační číselnice mám, ale ty jsou jasné. Dokonce i ten induktorek, o kterém píšeš výše. I s tím přepínacím kontaktem. Ale zbytek k tomu není.
Jedinou periodu? Tak to ty relata v ústředně fungovala rychle, myslel jsem, že jsou pomalejší. Vlastně mám i krokové voliče. Asi je nikdy na nic nepoužiju, protože pro pár účastníků by jich byla škoda. Maj xx kroků několikkrát paralelně. Ještě existovaly menší s menším počtem kroků, možná na výběr jednoho z těch paralelních sloupců. Ty ale nemám.
Edit: Tak jsem koukl na net - telefon, který popisuju, byl T65S s tlačítkem zpětného dotazu. Dnes už mám jen As a Bs.
Jedinou periodu? Tak to ty relata v ústředně fungovala rychle, myslel jsem, že jsou pomalejší. Vlastně mám i krokové voliče. Asi je nikdy na nic nepoužiju, protože pro pár účastníků by jich byla škoda. Maj xx kroků několikkrát paralelně. Ještě existovaly menší s menším počtem kroků, možná na výběr jednoho z těch paralelních sloupců. Ty ale nemám.
Edit: Tak jsem koukl na net - telefon, který popisuju, byl T65S s tlačítkem zpětného dotazu. Dnes už mám jen As a Bs.
- Přílohy
-
- obrázek z netu
Škoda, že jsem od posledního stěhování trucovny nepřebral ty metráky schémat, někde tu mám kompletní zapojení stovkové a tisícovkové synchronní ústředny T58 (to se dalo "roztrhnout" za prvním skupinářem a přidávat další skupináře, pochopitelně s každým vzrostla kapacita ústředny a počet potřebných linkových voličů na konci desetkrát). Nepamatuji si vyzváněcí sadu, jak to tam bylo udělané, aby relé nereagovalo na střídavé vyzvánění, ale jen na stejnosměrný proud při zvednutí sluchátka. Jen, že na řadu pozic musela mít relé dvě vinutí.
Ty krokové voliče byly v různém provedení podle toho, co měly za úkol: jednoduchý sloužil v synchronních ústřednách, jako třídič - zvedls sluchátko, volič se rozběhl, našel první neobsazenou sběrnici, dostals oznamovací tón a první skupinář čekal volbu první číslice. Ten už byl čtvercový - volbou čísla vykrokoval do příslušného "patra", tam se rozběhl a našel volnou sběrnici na další skupinář, který očekával volbu dalšího čísla... Tam už multipl propojení kontaktů voliče začal výrazně houstnout, vlastně žádná ústředna nepočítala s tím, že by současně zvládala spojit celých 50 % účastníků se zbývajícími 50 %. Na to byly nomogramy zatížení ústředny, podle nichž se stanovil počet sběrnic mezi stupni. I tak z toho bylo monstrum. Tak se někdy ve špičce stalo, že během nedokončené volby čísla přišel obsazovací tón.
No a na konci byl taky čtvercák 10x10, do kterého se volily poslední dvě číslice. Ten už měl co výstup, to konkrétní účastník.
Pak můžeš mít krokový volič pro asynchronní ústřednu ve funkci hledače (kdopak nám to zvedl sluchátko?): hledat začal první, který byl ještě v klidové poloze. Připojil první volný registr volby, dal oznamovací tón, a volené číslo se uložilo do (tehdy elektromechanické) paměti. Výstupem logiky se pak ovládaly většinou křížové spínač systému Ericsson, případně spojky "motorové ústředny" systému Rotary.
V pobočkových ústřednách se těch principů využilo víc, ve velkých firmách obvykle dlouho sloužily tisícovkové synchronní, které navíc umožňovaly přímou provolbu až ke koncové stanici, v menších, tak do 60 přípojek, stačila asynchronka.
S přechodem na elektronické ústředny vlastně tohle všechno ztratilo význam, hardware minimum, o spínače se postará software.
Ty krokové voliče byly v různém provedení podle toho, co měly za úkol: jednoduchý sloužil v synchronních ústřednách, jako třídič - zvedls sluchátko, volič se rozběhl, našel první neobsazenou sběrnici, dostals oznamovací tón a první skupinář čekal volbu první číslice. Ten už byl čtvercový - volbou čísla vykrokoval do příslušného "patra", tam se rozběhl a našel volnou sběrnici na další skupinář, který očekával volbu dalšího čísla... Tam už multipl propojení kontaktů voliče začal výrazně houstnout, vlastně žádná ústředna nepočítala s tím, že by současně zvládala spojit celých 50 % účastníků se zbývajícími 50 %. Na to byly nomogramy zatížení ústředny, podle nichž se stanovil počet sběrnic mezi stupni. I tak z toho bylo monstrum. Tak se někdy ve špičce stalo, že během nedokončené volby čísla přišel obsazovací tón.
No a na konci byl taky čtvercák 10x10, do kterého se volily poslední dvě číslice. Ten už měl co výstup, to konkrétní účastník.
Pak můžeš mít krokový volič pro asynchronní ústřednu ve funkci hledače (kdopak nám to zvedl sluchátko?): hledat začal první, který byl ještě v klidové poloze. Připojil první volný registr volby, dal oznamovací tón, a volené číslo se uložilo do (tehdy elektromechanické) paměti. Výstupem logiky se pak ovládaly většinou křížové spínač systému Ericsson, případně spojky "motorové ústředny" systému Rotary.
V pobočkových ústřednách se těch principů využilo víc, ve velkých firmách obvykle dlouho sloužily tisícovkové synchronní, které navíc umožňovaly přímou provolbu až ke koncové stanici, v menších, tak do 60 přípojek, stačila asynchronka.
S přechodem na elektronické ústředny vlastně tohle všechno ztratilo význam, hardware minimum, o spínače se postará software.
Tušil jsem, že jich bude určitě víc, fyzicky jsem viděl však jen ty dva druhy. Musel bych je vyhrabat, ale ty moje mají kontakty v půlkruhu, rotující kontakty jsou dva na patro, přičemž v "záběru" je vždy jen jeden z nich, druhý je volně v luftě (podobně asi jako hlavy na bubnu VHS). Kroků v tom půlkruhu je asi 40 až 50, to celé asi 5x nebo 6x nad sebou. Takže se dvěmi by se dalo propojit něco mezi 200 až 300 účastníků. Ovšem je to k prdu, protože současně by mohl hovořit vždy pouze jeden pár 
Ty menší měly kontakty jen ve třetině kruhu a otočné kontakty byly v každém patře 3. V záběru byl však zase pouze jeden z nich. To vše zase paralelně několikkrát nad sebou. Voliče 10x10 jsem nikdy na živo neviděl.
Ty menší měly kontakty jen ve třetině kruhu a otočné kontakty byly v každém patře 3. V záběru byl však zase pouze jeden z nich. To vše zase paralelně několikkrát nad sebou. Voliče 10x10 jsem nikdy na živo neviděl.
Ty čtvercáky měly různou konstrukci, většinou dvě ramena, z toho v kontaktu jen jedno (prostě na otáčku 2x se opakující kontakt, aby to nemusely dlouho dobíhat do mezery, jedna poloha byla prázdná, protože tou musel kontakt vykrokovat rovně nahoru do příslušného segmentu, než se roztočil).
V klidu neměl kontakt žádný, jen pérový svazek na dolním dorazu hlásil "připraven k výstupu".
Ty konakty čtvercáků byly pak plochými vodiči podle určitého klíče spojované do multiplexu, pokračujícího na sadu dalších skupinářů.Byl by totiž nesmysl, aby na každém výstupu čekal další volič, který se použije jednou za měsíc. Ta ústředna se přece musela někam vejít...
V klidu neměl kontakt žádný, jen pérový svazek na dolním dorazu hlásil "připraven k výstupu".
Ty konakty čtvercáků byly pak plochými vodiči podle určitého klíče spojované do multiplexu, pokračujícího na sadu dalších skupinářů.Byl by totiž nesmysl, aby na každém výstupu čekal další volič, který se použije jednou za měsíc. Ta ústředna se přece musela někam vejít...
-
nostalcomp
- Příspěvky: 169
- Registrován: 09 lis 2022, 00:00
V PE12/2005 je úprava standardních telefonů pro domácí telefon. Je tam mimo jiné blokové zapojení elektronického telefonu Aneta (taky jsme ho doma mívali). Zapojení jsem očistil od úprav a dávám ho sem. Plyne z něj, že vidlicový přepínač zcela odděluje hovorový a vyzváněcí obvod.
Schéma klasického telefonu je např. zde: https://vyvoj.hw.cz//teorie-a-praxe/dok ... ba-ii.html
Ale mám ještě dotaz. Jak dostat do sluchátka volajícího ty různé provozní tóny? Mám na mysli oznamovací, obsazovací, či neexistující číslo.
Schéma klasického telefonu je např. zde: https://vyvoj.hw.cz//teorie-a-praxe/dok ... ba-ii.html
Ale mám ještě dotaz. Jak dostat do sluchátka volajícího ty různé provozní tóny? Mám na mysli oznamovací, obsazovací, či neexistující číslo.
- Přílohy
-
- Telefon Aneta
alebo, ak inklinuješ k IT, existujú tiež VoIP "ATA" adaptéry, umožňujúce pripojiť starý telefon a volať s ním cez internet, prípadne sa dajú nastaviť so statickou IP adresou a volať offline, čiste medzi dvoma zariadeniami (se všim všudy: oznamovací tón, vytočenie čísla, vyzváňací tón etc). Dokonca sa dá nastaviť vyzváňacie napätie a frekvencia, aj keď myslím že maximum je nejakých 55V~.
Adaptéry Grandstream HT80x, čo som skúšal, akceptujú i pulznú volbu číselnicou. Cisco/Linksys mi fungovali iba s DTMF.
Na margo VoIP existujú i bezplatné služby, ako napríklad francúzsky Linphone. Ak si nick ponecháš číselný, bude "vytáčateľný" aj z klasického telefonu a "dovoláš" sa na druhý taký telefon, alebo smartphone, alebo PC - podľa chuti.
V neposlednom rade - fungujú cez to i data, klasika windows dialup. Skúšal som 33,6kbps, viac mi starý analogový modem nedá, takže fax by to malo dať ľavou zadnou.
Ešte 300bps cez 555 a 2211 ako vysielač a prijimač, so sluchátkom v kolíske
Adaptéry Grandstream HT80x, čo som skúšal, akceptujú i pulznú volbu číselnicou. Cisco/Linksys mi fungovali iba s DTMF.
Na margo VoIP existujú i bezplatné služby, ako napríklad francúzsky Linphone. Ak si nick ponecháš číselný, bude "vytáčateľný" aj z klasického telefonu a "dovoláš" sa na druhý taký telefon, alebo smartphone, alebo PC - podľa chuti.
V neposlednom rade - fungujú cez to i data, klasika windows dialup. Skúšal som 33,6kbps, viac mi starý analogový modem nedá, takže fax by to malo dať ľavou zadnou.
Ešte 300bps cez 555 a 2211 ako vysielač a prijimač, so sluchátkom v kolíske