Změření kondenzátorů pro kalibraci měřiče kapacity

[mtajovsky]

Je možné z generátoru napájet a měřit proud kondenzátorem a kapacitu vypočítat. Jenže s jakou přesností na použitých kmitočtech měří multimetr napětí (generátoru) a proud (kondikem) je třeba hlídat. Většinou se nedostaneš nad 1 kHz a na 1%. Viz data multimetru. Přesnost kmitočtu už takovou chybu nedělá, ale je dobré ho změřit. 50 Hz ze sítě je přesné dost, jenže to mnohdy není moc sínusové

U takových měření reálných součástek je problém, že se neměří jen kapacita, ale vždy nějaká kombinace kapacity, odporu a případně i indukčnosti. Na můstku vykompenzujete ty ztrátové odpory. Pro přesnost 1% jsou takové jevy už podstatné.

[ZdenekHQ]

A co takhle použít nějaký RC oscilátor s definovanými parametry a pak už jen dopočítat C podle kmitočtu (a tím myslím oscilátor, kde RC funguje jako časovací obvod, nikoliv jako fázovací článek). Viz např. NE555, výrobce udává přesnost časování lepší než 1 procento, výpočet kmitočtu je v pdf taky. Přesný odpory nejsou problém.

[tandel]

A co takhle použít nějaký RC oscilátor s definovanými parametry a pak už jen dopočítat C podle kmitočtu (a tím myslím oscilátor, kde RC funguje jako časovací obvod, nikoliv jako fázovací článek). Viz např. NE555, výrobce udává přesnost časování lepší než 1 procento, výpočet kmitočtu je v pdf taky. Přesný odpory nejsou problém.

To je dobrá myšlenka, mnozí si přímo na tomto principu staví měřič, takže pro určité nároky vůbec nepotřebují kalibraci. Místo počítání kmitočtu je ovšem asi lepší měřit periodu čítačem v zapojení jako MKO.
Ale ani takovým měřičem se nevyřeší problém příliš malých nebo naopak příliš velkých kapacit.

[ZdenekHQ]

Pro velký kapacity je dobrá metoda nabíjení přes známej (a rozumně malej) odpor, multimetr a stopky.

[tandel]

Pro velký kapacity je dobrá metoda nabíjení přes známej (a rozumně malej) odpor, multimetr a stopky.

Souhlasím, ale u velkých elytů je to stejně jen orientační měření. Ke všemu vychází jiná kapacita před formátováním a po formátování.
Naproti tomu při měřeních malých kapacit řádu 10 pF se osvědčuje rezonanční metoda a nejlépe je měřit přímo na kmitočtu, při němž bude C v zapojení potom fungovat.

[ZdenekHQ]

U malých kapacit ale stejně nakonec neunikneš rozmítači či čítači či jiné mašině, co to změří "online" v zapojení, protože parazitní kapacity jsou většinou ve stejným řádu. Na druhou stranu hmota NP0 zaručuje určitou jistotu, že to, co je napsaný na kondíku, taky ve skutečnosti platí. Pokud se tedy nerozhodneš vyrobit si 1pF z kousku oboustrannýho kuprexu.

[tandel]

Taková malá kapacita jako 1 pF se dá udělat i ze dvou drátků a zkracováním to jde krásně doladit. Pokud tedy nevadí trocha indukčnosti. Ale parazitní indukčnost má skoro všechno, kromě řešení podle obrázku, co byl nedávno v jiném vláknu.

[Radix]

Stačí si udělat nějaký doplněk čítači, jako třeba tento:

[tandel]

To Radix:
Měl jsi nechat i celý ten text v obrázku napravo.

[Radix]

Nojo, špatně jsem to strčil do skeneru. Už mám sešity v polosalátovém vydání.

[tandel]

Vypadá to skoro, že to zapojení pochází z nějakého AR.

[Radix]

Asi to bude z AR, ale v tomto případě jsem to zapoměl připsat.

[tandel]

Nevadí. Díky tomu tranzistoru to asi může měřit poměrně velké kapacity, generátor je s krystalem... Chybí už jedině ochrana proti připojení nabitého kondu, ale ochranu nemá skoro žádné běžné zapojení.

[Sendyx]

Bylo to tuším v nějakém polském časáku a pak to asi bylo v modrém AR, převzaté věci. Blbě to měří kondy se svodem.

[Radix]

Tak jsem zjistil, že to zapojení je z Přílohy AR 81.
Pro měření C s přesností asi 1 % stačí ten známý měřič s 555, mnohokrát publikovaný, třeba v AR 5/87, ARB 6/83 atd.