oddělení osciloskopu
Moderátor: Moderátoři
masar píše:Kostru oscilu pak mohu zapojit kamkoliv, jen se skříně už nesmí nic vodivého v měreném obvodu dotýkat. Síťový oddělovací transformátor nemá žádny vliv na měření - tedy z principu, neuvažuji nějaké poruchy a podobně.
To nemusí být pravda vždy. Podmínkou k tomu musí být nízká impedance v místě připojení stínění sondy osciloskopu. Při vysoké impedanci v místě připojení se ze sondy stane generátor síťových frekvencí přenášených kapacitou vinutí transformátoru(ů), která není nijak malá. Pak může dojít k nesprávné funkci měřeného zařízení.
To souhlasím. Příčinou ovšem není primárně použití oddělovacího trafa. To by se stalo i v případě, že se "prasácky" jen odpojí kolík a pak se skop připojí zeměním sondy do místa s velkou impedancí. Ani to nemusí být velká impedance, ale spíš velká citlivost na ty kapacitní proudy. Například digitální panelová měřidla za stovku z GESu to dělají. Zapojil jsem napájení 9V na neuzeměný zdroj, modul leží na stole. A koukám jako jelen - nula se ne a ne ustálit ani při zkratovaných svorkách. Courá to v rozmezí -3 až +3. Jak jsem si s tím hrál, vidím, že je závislost na tom, jestli modul položím rovnou na PVC, které mám na stole, nebo na papírovou krabičku. Uzeměním zdroje vše zmizelo, takže kapacitní proud přes trafo zdroje do nízkého napětí -> modul -> PVC -> kapacita stolu proti zemi.
Ještě bych připomenul, že dobré oddělovací trafo by mělo mít stínění mezi primárem a sekundárem (připojené na zem), aby se takové jevy projevily co nejméně.
A to byly které typu? Většina černobílých TV mělo jednocestné usměrnění. Ať již zmiňovaná Orava 128. řada Dukla, Salermo... Některé starší celoelektronkové TV měli zase Transformátor.
Klasika byla odpor 8R2 v sérii s polovodičovou diodou a posléze řada RC filtrů které pěkně topily.
myslím že těch typů s dvoucestným usměrněním přímo ze sítě moc není....
Klasika byla odpor 8R2 v sérii s polovodičovou diodou a posléze řada RC filtrů které pěkně topily.
myslím že těch typů s dvoucestným usměrněním přímo ze sítě moc není....
jasin píše:Pro takové měření je potřeba dvoukanálový osciloskop. Přepínač kanálů se přepne do polohy rozdílového měření a použijí se dvě sondy. Oba vstupy musí být pochopitelně přepnuty na stejnou polohu. Nastavení se kontroluje tak, že hroty obou sond se propojí a přiložením prstu se na obrazovce objeví nějaká křivka. Plynulými regulacemi citlivosti se nastaví co nejmenší rozkmit křivky - v ideálním případě rovná čára. Pak se dá oběma sondami (bez připojení stínění k měřenému obvodu) měřit neuzeměné potenciály.
Používat nějaké trafo je nesmysl. I kdyby to trafo mělo cejchovní křivku, tak vnese takové kapacity do měřeného obvodu, že znehodnotí výsledky měření nedefinovatelným způsobem.
takže pokud to shrnu tak metoda "podle jasina" jede pouze na osloskopu s rozdílovím měřením, který náš kykusui neumí. Má jen CH1 CH2 a dual.
Takže bezpečnostní oddělovací trafo, tak jak ho popisuje norma, tedy se stíněním.
K té 50ce- práce pod napětím má své specifikace. Tady v tomto případě to bude spíše to porušení předpisů
to kysmen: to mas nejakyho rakosaka(nazev by odpovidal)? Rozdilove mereni primo(nebo to obejit invertovanim jednoho kanalu a sectenim obou) mezi kanaly umoznuje dost Tesel. Myslel jsem si ze ty funkce jsou u dvoukanalu samozrejmosti(tech starych pristroju jsem moc nevystridal, pouze BM5xx a z novejsich to umel kazdy, ktery jsem mel v ruce(pravda vsechny byly v cene o peti mistech a vice)).
stepa píše:to kysmen: to mas nejakyho rakosaka(nazev by odpovidal)? Rozdilove mereni primo(nebo to obejit invertovanim jednoho kanalu a sectenim obou) mezi kanaly umoznuje dost Tesel. Myslel jsem si ze ty funkce jsou u dvoukanalu samozrejmosti(tech starych pristroju jsem moc nevystridal, pouze BM5xx a z novejsich to umel kazdy, ktery jsem mel v ruce(pravda vsechny byly v cene o peti mistech a vice)).
dneska jsou rakosaky snad všechne ne
... jenom se to na zapadu přebalí 
Ale jinak to je celkem dobrá mašina http://www.eurekaspot.com/sp.cfm/DIGOSC ... 5541U.html
Problém vidím spíše v tom, že při hledání závady a měření na různých místech by rozdílové zapojení sond bylo dost na obtíž. Další věc je že přístroj putuje z ruky do ruky atd
Každopádně díky za rady
Probůh, jediné rozumné používání měřící techniky je bezpečné používání. Takže - pokud chci měřit na univerzálním televizoru, kde může být na kostře fáze, nebo na některém, kde je na kostře napětí vždy (ty rumunské a maďarské krámy s můstkovým usměrňovačem), jsou bezpečné 2 metody :
1. měřený objekt napájet oddělovacím trafem, jeho kostru pak spojit s kostrou skopu. Na trafo nelze připojit nic jiného !!!
2. použít galvanické oddělení na straně sondy - buď diferenční sondu (s galv. oddělením), nebo existují i izolační zesilovače pro podobná měření. Sonda a izol. zesilovač musí vyhovět podmínkám, které jsou dost tvrdé a příslušné napěťové kategorii, stejně jako multimetry.
3. použít diferenciální vstupy osciloskopu - tj. dva kanály, jeden s inverzí a dívat se na součtovou složku. Signály nesmí zahltit vstupy, takže bude třeba sondy s větším dělícím poměrem, a hlavně sondy musí mít DOSTATEĆNOU NAPĚŤOVOU ODOLNOST a u zařízení, spojených se sítí, musí být příslušné kategorie a musí to být u nich dovoleno. Zapomeňte na to, že je používání třeba běžné sondy 1:10 (do 600V) bezpečné pro snímání průběhu sítě.
4. Použijete pomocníka se sebevražednými sklony, který odpojí PE u osciloskopu, podloží jej 2 laťkama, aby byl izolovaný a bude při ovládání šahat jen na izolované čudlíky. S trochou štěstí jej nebudete muset ani často odtrhávat od práce.
1. měřený objekt napájet oddělovacím trafem, jeho kostru pak spojit s kostrou skopu. Na trafo nelze připojit nic jiného !!!
2. použít galvanické oddělení na straně sondy - buď diferenční sondu (s galv. oddělením), nebo existují i izolační zesilovače pro podobná měření. Sonda a izol. zesilovač musí vyhovět podmínkám, které jsou dost tvrdé a příslušné napěťové kategorii, stejně jako multimetry.
3. použít diferenciální vstupy osciloskopu - tj. dva kanály, jeden s inverzí a dívat se na součtovou složku. Signály nesmí zahltit vstupy, takže bude třeba sondy s větším dělícím poměrem, a hlavně sondy musí mít DOSTATEĆNOU NAPĚŤOVOU ODOLNOST a u zařízení, spojených se sítí, musí být příslušné kategorie a musí to být u nich dovoleno. Zapomeňte na to, že je používání třeba běžné sondy 1:10 (do 600V) bezpečné pro snímání průběhu sítě.
4. Použijete pomocníka se sebevražednými sklony, který odpojí PE u osciloskopu, podloží jej 2 laťkama, aby byl izolovaný a bude při ovládání šahat jen na izolované čudlíky. S trochou štěstí jej nebudete muset ani často odtrhávat od práce.