Hodiny s digitrony Pe 1/2008
Moderátor: Moderátoři
Jiná situace by nastala, pokud by tuto skutečnost měl ošetřenou v programu a do dekodéru posílal data v BCD tvaru tak, aby se skutečně rozsvěcely správné katody, tedy například pokud by chtěl rozsvítit katodu "2", na jejímž místě je připojený vývod digitronu z katody "4" a samotná "2" je na místě "4", musel by pro odpovídající místo displeje vygenerovat na BCD výstupech tvar slova "0100" - pak by se mu rozsvítila dvojka... Protože software je autorský, budu předpokládat tuto variantu - která pak ale téměř vylučuje možnost naprogramovat si procesor bez složitých úprav a zkoušení svým vlastním softem - tedy zase oj.eb na bastlíře...
A kutilmile - nelituju tě
A kutilmile - nelituju tě
-
ST78
Autor samozřejmě není DE.BIL. To by byl, kdyby kolem mikropočítače drátoval. Normální člověk udělá desku co nejjednodušší a pořadí digitů přehodí v programu. Není jediný důvod si hrát s drátkama, přehodit pořadí dokáže jedna jednoduchá tabulka (jeden řádek) ve zdrojovém kódu. Všechny kódy včetně zdrojáků pro všechny 4 rodiny mikrořadičů jsou veřejně dostupné jak na stránkách A-radia, tak zde http://www.sweb.cz/elbastl/hodiny.htm. Toho využil např. i pan Hýbl, který si svou verzi podle svých představ upravil.
Programy pro hodiny jsou jednoduché a pochopí je i začátečník.
Digitrony je potřeba osadit tak, aby byly natočené správným směrem (stačí na něm najít anodu) a pak už nepřemýšlet. Většina u nás používaných typů je zapojena stejně. U exotických typů je potřeba zapojit stejným postupem a pak změnit zmíněnou tabulku v programu.
-
Martin z KE
ST78 píše:...Normální člověk udělá desku co nejjednodušší a pořadí digitů přehodí v programu. Není jediný důvod si hrát s drátkama, přehodit pořadí dokáže jedna jednoduchá tabulka (jeden řádek) ve zdrojovém kódu. ...Programy pro hodiny jsou jednoduché a pochopí je i začátečník.Digitrony je potřeba osadit tak, aby byly natočené správným směrem (stačí na něm najít anodu) a pak už nepřemýšlet. Většina u nás používaných typů je zapojena stejně. U exotických typů je potřeba zapojit stejným postupem a pak změnit zmíněnou tabulku v programu.
Normální člověk nedělá digitronové hodiny s procákem - to může udělat jedině exot, který je schopný nas*at procesor i do vánočního blikátka do okna nebo do časovače na odměření času k uvaření vajec na tvrdo.
Hlavně že se u osazování nemusí přemýšlet - přesně takhle je to s výrobou u žluté zvěře na břehu rejžovýho pole a pohříchu se to šíří i sem, k nám do Evropy...
Vždycky jsem si naivně myslel, že pokud chci veterána, měl bych historické uspořádání zachovávat i "pod kapotou" - bohužel, skutečnost mě přesvědčuje o opaku...
Jinak v AR-PE 8/08 vyšly také digitronové hodiny, ale s daleko jednodušším uspořádáním - a řekněme i historicky věrnějším. Digitrony jsou spínané diskrétními trandy BUT11, což sice není dobový typ, ale mnohem lépe to odpovídá 25-30 let staré historii. Ale zase do designu autor vecpal jinou příšernost - podsvícení digitronů MODRÝMI LEDkami...
A kutilmile - nelituju tě
-
Martin z KE
Prostě si myslím, že k digitronům procesor nepatří, jako ke svíčkové nepatří rejže nebo smažené hranolky - kapišto?
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:Hlavně že se u osazování nemusí přemýšlet - přesně takhle je to s výrobou u žluté zvěře na břehu rejžovýho pole a pohříchu se to šíří i sem, k nám do Evropy...
Už před nějakýma 25 lety se psalo AR o mikroprocesorech a jejich výhodě spočívající ve zjednodušení zapojení, že se ta složitost přemístí do programu a ten lze kdykoliv změnit a upravit jak bude potřeba, nemusí se nic přebastlovat..... To nebude od žluťáků od břehu rejžovýho pole.
-
Martin z KE
-
ST78
1) Jednoduché nastavení času (když potřebuju nastavit nový čas nebo pár vteřin nahoru či dolu)
2) Máš v tom budík
3) Lze to zálohovat, abys nemusel po každém výpadku znovu nastavovat viz bod 1)
4) Jsou relativně bezpečné i pro amatérskou
Tak zjistíš, že řada 74 nebo tranzistory nejsou v tomto případě nic jiného než čisté sebemrskačství.
Pokud ty hodiny nechceš používat a chceš je čistě jako veterána, tak přece opravíš nějaký kousek ze 70tých let. Ani milovníci starých autoveteránů nestaví stará auta úplně znovu.
U digitronů jde přece jenom o ten "lampičkový svit". Co je "pod kapotou" by mě až zas tak netrápilo. Ale pokud je někdo masochista, proč ne - "proti gustu žádný dišputát"...
myslím že tohle je přesně metoda, díky které narostl operační systém jistého hegemona výkonem 100x a hardwarově 100.000x.
V případě, že někdo pak dostane takový výrobek nedokumentovaný, je jediná rozumná cesta takový výrobek zahodit.
V případě, že takové řešení dostaneš v krizové situaci a musíš v minutách improvizovat, s velkou pravděpodobností uhoříš, utopíš se, udusíš se, protože takové řešení je netransparentní a vyžaduje hodiny nebo dny na dešifrování.
Crifodo píše:natahat propoje od logiky k displeji jak mi to vyšlo protože jsem líný dát tomu řád nebo je ten šlendrián levnější, a pak dotvářet přeskáčkové tabulky...
myslím že tohle je přesně metoda, díky které narostl operační systém jistého hegemona výkonem 100x a hardwarově 100.000x.
V případě, že někdo pak dostane takový výrobek nedokumentovaný, je jediná rozumná cesta takový výrobek zahodit.
V případě, že takové řešení dostaneš v krizové situaci a musíš v minutách improvizovat, s velkou pravděpodobností uhoříš, utopíš se, udusíš se, protože takové řešení je netransparentní a vyžaduje hodiny nebo dny na dešifrování.
Tak to byla malá odbočka od hodin s digitrony k přeštípávání červeného nebo modrého drátku
Martin z KE píše:No ano mas pradu s tym veteranom. ... Ale v elektronike to je ine myslim si ,a to podstatne. ... A hlavne to pre amaterov ako som ja ulahci pracu. Nie kazdy zas ma zaujem pajkovat stovky suciastok a hladat pripadne chyby v tom co vytvorili.
Hurá, budem všichni osazovat patice pod procáky a programovat blikače... Mimochodem - ty podle mého jednodušší hodiny z AR-PE 8/08 nemají "stovky súčiastok", ale zase je mnohem jednodušší a levnější je opravit, když se cokoliv poondí - Ty budeš muset kupovat nový procák nebo ho nově programovat, já si závadu najdu multimetrem a logickou sondou. A schválně - kdo se víc naučí o tvorbě čítacího algoritmu hodin, ten, co si ty čítače zkusí zapojit ze samostatných obvodů (nemusí to být 4017, takový 7490 s dekodérem 74247 nebo 7442 udělá podobnou službu), nebo ten, co bude jen mastit programy, notabene je okopčí někde z netu a jen nahraje do součástky, o jejíž funkci má jen mlhavé tušení??
Crifodo - 1 000 000% souhlas.
Andreo - asi jsi se nikdy nedostala do situace, kdy jsi "musela něco honem udělat" - ne třeba k přežití, ale k prosté funkci zařízení. V takové situaci je přehledná a transparentní konstrukce základní předpoklad. Armádní specialisté na zkoušení nabízené techniky by mohli vyprávět...
A kutilmile - nelituju tě