Vznik rontgenoveho ziarenia v obrazovke

Zpráva

Sejny · #16 Příspěvek od **Sejny** » 10 úno 2006, 01:45

pole píše:A co potom uvidim cez to olovo?

dej si na něj fotku nějaké ženské :lol:

auja · #17 Příspěvek od **auja** » 10 úno 2006, 02:44

pole píše:
ViPali píše:Roentgenové žiarenie vzniká po dopade urýchleného elektrónového lúča na kovovú anódu. Ide prevažne o alfa žiarenie, preto na bezpečné utlmenie postačuje asi 3 mm olova.
V TV a osc. obrazovkách nedopadá elektrónový lúč na kovovú anódu, ale na luminofor, čo sú v podstate soli bez napäťového potenciálu. Pravdepodobnosť vzniku žiarenia je nízka, energia sa využije najmä na vznik svetelnej emisie. Anóda sa nachádza na bočnej stene obrazovky a náhodné elektróny, ktoré ju bombardujú majú nízku energiu. Bočná (zadná) stena obrazovky je pokrytá grafitom a olovom, a predné sklo je min. 5 mm olovnaté sklo, takže únik žiarenia je minimálny.

Takze ako pises Rentgenove ziarenie vznika aj v obycajnej vakuovej diode? Tam tiez dopadaju elektrony na anodu. Aj ked to pracuje s malim napatim uvolnia sa tam dake rengenove luce?

V diodě nevzniká, to bychom tu už asi nebyli. Je to dáno konstrukcí jak jsem psal. Katoda je dutý válec, který bývá nazýván Wehneltův válec. Tento válec usměrňuje tok elektronů na tenký paprsek. Elektrony dopadájí na anodu v obrovské rychlosti kde jsou prudce zabržděny. Prostě narazí a rozštěpí se na RTG záření. K tomu je potřeba právě vysoké napětí. V normální diodě je taky anoda a katoda. Ale elektrony nejsou usměrňovány do žádného paprsku, napětí je podstatně menší. Elektrony se od anody neodráží a neštěpí se, nemají potřebnou rychlost. Samozřejmě celá problematika je podstatně složitější, jako je materiál anody, umístění elektrod, vákuum a jiné.

mety · #18 Příspěvek od **mety** » 10 úno 2006, 12:01

Až tak sa toho neboj.Veď to je obrazovka a nie rontgenka :wink:

A celkom by ma zaujimalo,či sa da ešte pozhaňať obrazovka 7QR20?
Alebo vraj ma nahradu D7-123,ale neviem či budu pasovať :?:

Straw · #19 Příspěvek od **Straw** » 11 úno 2006, 19:03

DG7-123 je přímá náhrada 7QR20.

213.226.232.108

Nagant píše:Docela pěkný článek o RTG záření taky tady:
http://fry.mstu.cz/skola/fmm1/Fmm2000le ... rkXray.htm

Tomhais · #21 Příspěvek od **Tomhais** » 14 kvě 2006, 19:54

pole píše:A co potom uvidim cez to olovo?

to je právě ten vtip

mr. magneto · #22 Příspěvek od **mr. magneto** » 18 kvě 2008, 18:18

http://danyk.wz.cz/rtg.html
:arrow:

http://danyk.wz.cz/rtg2.html

#23 Příspěvek od **mtajovsky** » 18 kvě 2008, 21:48

ViPali píše:Roentgenové žiarenie vzniká po dopade urýchleného elektrónového lúča na kovovú anódu. Ide prevažne o alfa žiarenie, preto na bezpečné utlmenie postačuje asi 3 mm olova.

ViPali << máte smysl pro humor, to se cení

. Ovšem alfa záření je tok heliových jader. Ve vzduchu doletí několik cm a zastaví je i list papíru.

http://atomovejadro.wz.cz/stranky/radioaktivita_1.html

#24 Příspěvek od **Cust** » 19 kvě 2008, 16:06

taktak mtajovsky ma samosebou pravdu, taky mě to pobavilo...

alfazáření je kupodivu záření alfa částic, tedy jak píše mtajovský, tok heliových jader. Průnik je dán vlastnostmi materiálu a energií dané částice. U alfa částic u "běžných" zdrojů platí to, že je zastaví list papíru...

rentgenovské záření je záření fotonové s energetickým spektrem desítek až stovek keV (energie vyšší jsou označované jako gama záření, nižší jako ultrafialové, viditelné světlo, infračervené záření, dále pak např. mikrovlné či rádiové vlny)
rentgenové záření neboli paprsky X (jak se to označuje za oceánem) můžou vzniknout např. brzděním elektronu v obalu atomu (elektromagnetické působení) při kterém dojde k "ohnutí" trajektorie elektronu a ztrátě jeho energie (brždění) při které se vyzáří kvantum fotonu o stejné energii. Toto tzv. brzdné záření vzniká v všech materiálech a jeho maximální výsledná energie je rovna kinetické energii vstupujícího elektronu.
Další možnost vzniku rentgenovského záření je, že urychlený elektron dopadne na atom anody a vyrazí elektron na vnitřní hladině ve slupkách K nebo L, toto místo (díra) je okamžitě obsazena elektronama ve vyšších energetických hladinách. Při tomto "přeskoku" dojde k vyzáření kvanta fotonu o energii rovné rozdílu energií jednotlivých hladin. Tomuto záření se říká záření charakteristické.

Takže asi tak :wink:

Co se týče útlumu tohoto záření:
Záření se tlumí průchodem materiálu exponencielně s délkou trajektorie, velikost útlumu závisí na materiálu, kterým záření prochází a to tak, že čím větší Z, tím větší útlum. Je tam jedna zajímavost. Jelikož útlum je exponencielní, tak nikdy nemůže klesnout na nulu. Takže tohoto druhu záření se nejde nikdy zbavit :wink:

Navíc věc s radiační ochranou komplikují jevy jako v našem případě vznikající Comptonův rozptyl (i jiné) a záření průchodem barierou může naprosto změnit směr a dokonce se otočit o 180 stupňů. Takže v závěru po odstínění můžeme mít záření tam, kde před pokusem stínit nebylo. :roll:

pajosek2 · #25 Příspěvek od **pajosek2** » 19 kvě 2008, 18:59

mihal píše:Nema niekto skusenosti s rastom intenzity rtg ziarenia v obrazovkach (obecne v katodovych systemoch) v zavislosti na urychlovacom napati? Skladam si osciloskop a nerad by som poberal pred obrazovkou vyssie davky rtg ako je nutne .

Požádej někoho ať si večer sedne před ten osciloskop,pak zhasni a uvidíš. Pokud budeš vidět co měl kdy zlomenýho,tak je zle.

ViPali · #26 Příspěvek od **ViPali** » 20 kvě 2008, 19:34

mtajovsky píše:
ViPali píše:Roentgenové žiarenie vzniká po dopade urýchleného elektrónového lúča na kovovú anódu. Ide prevažne o alfa žiarenie, preto na bezpečné utlmenie postačuje asi 3 mm olova.

ViPali << máte smysl pro humor, to se cení . Ovšem alfa záření je tok heliových jader. Ve vzduchu doletí několik cm a zastaví je i list papíru.

http://atomovejadro.wz.cz/stranky/radioaktivita_1.html

Ďakujem za upozornenie na chybu. Lepšie neskoro ako nikdy.

Keďže to Cust vysvetlil, podľa môjho názoru, vyčerpávajúco, niet čo dodať.

rtg · #27 Příspěvek od **rtg** » 02 úno 2009, 14:14

V prvom čísle časopisu quark je celkom zaujimavý článok :
pri odvijaní lepiacej pásky vznikajú elektromagnetické vlny - no fajn
ale ak ju dostatočne rýchlo odrolujete, vznikne také množstvo žiarenia, pomocou ktorého sa dá presvietit kosť v prste
samozrejme ak je okolitý tlak dostatočne nízky = vakuová pumpa
americký vedci dokázali, že je to možné vďaka takzvanému efektu triboluminiscencie
ak je páska vo vákuu odrolovaná rýchlosťou cca. 3 cm/s, vzniká 1 - 2 razy za sekundu len niekoľko miliardin sekundy trvajúci rontgenový záblesk, ktorý má na vrchole silu približne 100 miliwatow ...

predpokladajú, že aj iné látky sú schopné podobného energetického výboja.

breta1 · #28 Příspěvek od **breta1** » 02 úno 2009, 15:09

Nebyl ten článek náhodou vydán 1. dubna?

#29 Příspěvek od **Cust** » 02 úno 2009, 15:27

rtg píše:V prvom čísle časopisu quark je celkom zaujimavý článok :
pri odvijaní lepiacej pásky vznikajú elektromagnetické vlny - no fajn
ale ak ju dostatočne rýchlo odrolujete, vznikne také množstvo žiarenia, pomocou ktorého sa dá presvietit kosť v prste
samozrejme ak je okolitý tlak dostatočne nízky = vakuová pumpa
americký vedci dokázali, že je to možné vďaka takzvanému efektu triboluminiscencie
ak je páska vo vákuu odrolovaná rýchlosťou cca. 3 cm/s, vzniká 1 - 2 razy za sekundu len niekoľko miliardin sekundy trvajúci rontgenový záblesk, ktorý má na vrchole silu približne 100 miliwatow ...
predpokladajú, že aj iné látky sú schopné podobného energetického výboja.

i kdyby tam byl 1 W, přepočti si na energii P*t nebo na střední výkon (f=1 Hz) a zjistíš že to můžeš zanedbat :-)

RTG. · #30 Příspěvek od **RTG.** » 30 bře 2009, 11:56

Mohlo by v elktronkach po rokoch ožarovania elektronmi a vznikajúcim RTG žiarením, vznikať cezium radioaktívne, ktoré by po uniku, prasknutí elektronky a po vdýchnuti spôsobiť chorobu z ožiarenia.