Nabíječka baterii urcenych do UPS
Moderátor: Moderátoři
-
e88
co se týká nabíječky s omezovačem napětí. bylo tu vyřčeno že až se baterka nabije, nabíječka se vypne. není to pravda. v podstatě proud do aku se během nabíjení zmenšuje a přebytečný proud žere (mění v teplo) paralelní omezovač. což nění zrovna ekonomické. já bych vzal trafo, napětí grécem usměrnil a na výstup dal nějaký spínaný stabilizátor nastavený na nějakých
30 voltů. Např tento:
http://www.gme.cz/cz/index.php?page=pro ... il=331-025
Nebylo to tu řečeno.e88 píše:... co se týká nabíječky s omezovačem napětí. bylo tu vyřčeno že až se baterka nabije, nabíječka se vypne. není to pravda.
Takže bys raději zničil baterku, což ti připadá ekonomičtější, než neekonomické maření nějakých 20W-30W na dvou omezovačích?e88 píše:... v podstatě proud do aku se během nabíjení zmenšuje a přebytečný proud žere (mění v teplo) paralelní omezovač. což nění zrovna ekonomické. já bych vzal trafo, napětí grécem usměrnil a na výstup dal nějaký spínaný stabilizátor nastavený na nějakých
30 voltů. Např tento:
http://www.gme.cz/cz/index.php?page=pro ... il=331-025
Problém, který se tu snaží řešit robo (a taky guest007) je, jak doplnit do omezovače LEDku, aby bylo zřejmé, že napětí na baterce už dosáhlo stanovenou mez. Na tento zcela normální dotaz se mu dostalo dost neadekvátních odpovědí od honza_jan, EKKAR, BOBOBO.
Já se přidám! Taky nechápu, co je špatně na tom, když bude omezovač doplněn o diodu indikující jeho funkci.
Když si pročítám odpovědi od honza_jan, tak mi připadá, že vůbec nečetl, na co se robo ptá.
-
e88
2. Po dosazeni napeti 14V na baterce se baterka odpoji, je nabita. [/b][/i]
30 V je pro obě gelovky, možná jsem to s těma voltama trošku přehnal. dalo by se nastavit 29V jak navrhujete u omezovače, ale ani tak by se gelovka jen tak nezničila. proud prochází min. přes 6 konektorů (2xnabíječka+4x aku) a na nich se nějaká ta desetinka taky ztratí.
Co se týká paralelního omezovače a jeho spotřeby. paralelní stabilizaci bych použil pro dost měký zdroj (např. v motorce) u síťového trafa se může stát, že když bude napětí po usměrnění jen o pár voltíků větší, bude tranzistor daleko více topit, než je teoretická hodnota 29Vx1,5A=43,5W. Ono uchladit i 43W není jen tak.
e88 píše:ale bylo to vyřčeno:robo píše:
2. Po dosazeni napeti 14V na baterce se baterka odpoji, je nabita. [/b][/i]
30 V je pro obě gelovky, možná jsem to s těma voltama trošku přehnal. dalo by se nastavit 29V jak navrhujete u omezovače, ale ani tak by se gelovka jen tak nezničila. proud prochází min. přes 6 konektorů (2xnabíječka+4x aku) a na nich se nějaká ta desetinka taky ztratí.
Co se týká paralelního omezovače a jeho spotřeby. paralelní stabilizaci bych použil pro dost měký zdroj (např. v motorce) u síťového trafa se může stát, že když bude napětí po usměrnění jen o pár voltíků větší, bude tranzistor daleko více topit, než je teoretická hodnota 29Vx1,5A=43,5W. Ono uchladit i 43W není jen tak.
Uplatňuje se tu neschopnost přesně formulovat věty a výrazy, aby nevznikaly různé výklady (Já tím bohužel taky trpím). Jeden si něco myslí jinak, než to druhý pochopí.
robo napsal:
Já to pochopil tak, že robo to pochopil tak, že při dosažení 14V sepne omezovač. Jak by se asi mohla vypnout nabíječka, že jo? Ale je taky možné, že to je jinak, to by měl říct robo....Po dosazeni napeti 14V na baterce se baterka odpoji, je nabita. ...
Měl jsem za to, že došlo ke shodě v tom, že dvojice baterek v sérii bude napájena zdrojem napětí s omezením proudu na max. 0,7A (nebo třeba 1A). Takže max. ztráta na omezovačích je tím přesně definovaná. Problém se zbývajícím teplem bude přenesen na zdroj napětí, což sice nevyřešilo hospodárnost provozu, ale ta zas tak důležitá u hračky na jedno léto není....Co se týká paralelního omezovače a jeho spotřeby. paralelní stabilizaci bych použil pro dost měký zdroj (např. v motorce) u síťového trafa se může stát, že když bude napětí po usměrnění jen o pár voltíků větší, bude tranzistor daleko více topit, než je teoretická hodnota 29Vx1,5A=43,5W. Ono uchladit i 43W není jen tak
Myslím, že prvotní je zjistit , jestli už zapůsobil omezovač, a je tedy možné znovu jezdit. viz "Klučina je nedočkavý". Jestli se protopí 100Wh (nebo 1kWh) zbytečně(pokud obsluha přijde ke koloběžce o několik hodin později) v tomto případě asi není tak důležité. Jednak koloběžka nejezdí 365dní v roce a časem omrzí a posléze se rozbije a vyhodí.
Co se týče omezovače, raději bych tam dal něco s ostřejším kolenem a teplotně víc stabilního, jako třeba toto:
http://belza.cz/simple/aload.htm
Můžete vymyslet, kam dát tu ledku, aby to indikovalo činnost omezovače.
-
e88
Finančně ta protopená elektrika není vůbec žádné peklo, ale přece jenom z hlediska konstrukce je takovéto řešení zbytečné. Nabíječka je větší o rozměrnější chladič, který hřeje v době, kdy Aku už žádnou energii nepotřebuje.
Mně se zase zdálo, že naopak od určité fáze už robo omezovač pochopil správně , což ale včas nezachytili ostatní a pak mu zbytečně vyčítali neznalosti elementárních elektrotech. pouček.e88 píše:Já jsem cítil, že zadavatel správně nepochopil princip omezovače , tak jsem mu to jako správný učitel chtěl ujasnit.
Finančně ta protopená elektrika není vůbec žádné peklo, ale přece jenom z hlediska konstrukce je takovéto řešení zbytečné. Nabíječka je větší o rozměrnější chladič, který hřeje v době, kdy Aku už žádnou energii nepotřebuje.
Samozřejmě by se asi dal vymyslet (koupit?) kombajn, který by baterku nabil rychle a přitom ohleduplně (trochu protimluv), bezpečně a ještě s malými ztrátami.
Otázka je smysluplnost takového vývoje nebo nákupu vzhledem k účelu použití. Když se to navíc komplikuje dvěma akumulátory v sérii.
-
e88
výstupní napětí 28.3 V nehrozí přebití
výstupní proud 3A aku to při omezeném napětí snese (při provozu kolobrndy jde z gelovkou 10A)
tepelné ztráty minimální
nabíječka může být na aku připojená klidně tři dny a nebude v ní nic hřát
baterka bude nabitá na 80% za 3 hodinky (pauza na oběd)
- Přílohy
-
zdroj.jpg- (30.69 KiB) Staženo 102 x
Já bych pro sebe udělal dvě samostatné nabíječky - pro každý akumulátor jednu. Konstrukčně i finančně to vyjde podobně , jako ty omezovače - hlavní náklady tvoří v obou případech samotná konstrukce a chladiče. Polovodiče stojí pár šupů.
PavelFF píše:Jenže to neřeší potenciální nebezpečí , že se jedna baterka bude přebíjet.
Já bych pro sebe udělal dvě samostatné nabíječky - pro každý akumulátor jednu. Konstrukčně i finančně to vyjde podobně , jako ty omezovače - hlavní náklady tvoří v obou případech samotná konstrukce a chladiče. Polovodiče stojí pár šupů.
Ale jeden velký prd se bude přebíjet a ne baterka!
Uvědom si: pokud postavíš dva omezovače a nastavíš je výběrem součástek a ve finále trimrem na co možná nejshodnější hodnotu napětí, při kterém "sepnou" neboli se otevřou jako výkonová zenerka (už jsme se shodli na tom, že baterky se budou nabíjet proudovým zdrojem), tak prostě ony tím svým otevřením budou držet stálou hodnotu napětí na té konkrétní baterce - tím se baterka nebude více nabíjet, pouze se bude udržovat její momentální úroveň nabití!
Proč? Protože do ní prostě nepoteče proud - baterka v určité fázi nabíjení drží určité napětí, pokud se přitom sepne nějaký napěťový omezovač, bude se chovat shodně = držet totožné napětí a mezi zdroji o ideálně stejném svorkovém napětí spojenými paralelně NETEČE ŽÁDNÝ VYROVNÁVACÍ PROUD - veškerý proud nabíječe se tedy odbočí do toho omezovače!
A protože baterky budou v sérii a omezovače tedy tím pádem také, pokud budou oba nastavené shodně, nebude se ani jedna baterka přebíjet - i když se jedna na dané napětí dostane dřív! Proč? Protože jakmile dojde ke svému hraničnímu napětí, sepnutý omezovač svede proud nabíječe mimo ni a ten tak poteče (dokud se neotevře i její omezovač) pouze přes druhou baterku!
A co se týká výkonů, "protopených" na chladičích výkonových prvků, vezměme model:
- teoreticky nekonečně tvrdé trafo + usměrňovač + kondík (čistě teoreticky zanedbejme zvlnění vlivem konečné kapacity kondu a způsobené odběrem proudu). Na kondíku je naprázdno 35V. Díky teoreticky nekonečně tvrdému trafu nebude napětí při odběru klesat. Zdroj bude zatěžován nabíjecím proudem o hodnotě 700mA, bude tedy poskytovat výkon 24,5W. (Zanedbávám vlastní odběr obvodů zdroje nabíjecího proudu)
- zdroj proudu neboli zapojení s teoreticky nekonečně velkým vnitřním odporem, nastavený tak, že jeho výstupní napětí na svorkách je 30V naprázdno a do zkratu teče proud 700mA
- Dva Pb "gelové" akumulátory 12V/7,2Ah, spojené sériově, ke každému je paralelně připojen omezovač napětí = výkonová zenerka, nastavený na otevírací napětí 13,8V a schopný "svést" pryč od zátěže proud až 1A
Pokud jsou akumulátory vybité, poteče jimi plný nabíjecí proud, nastavený na zdroji - tedy 0,7A bez ohledu na napětí, které mají (pokud součet nedosáhne napětí proudového zdroje naprázdno samozřejmě...).
Omezovače jsou (zatím) zavřené, každý akumulátor má napětí pod 13V - je v 1. fázi nabíjení. Součet napětí na bateriích je tedy nejvýše 26V a rozdíl mezi tímto napětím a napětím na prvním sběrném kondíku zdroje je 9V. Při proudu 700mA tento úbytek vytváří 6,3W tepla, které se vyzařuje z chladičů proudového zdroje. Oteplení trafa a usměrňovače zanedbávám. Celý zbývající výkon, poskytovaný nabíječem, bude nabíjet akumulátory - tedy asi 18,2W
V další fázi dojde vinou výrobních nepřesností a dalších okolností k dřívějšímu nabití jednoho z dvou akumulátorů. Jeho napětí vzroste na 13,8V a k němu připojený omezovač napětí se plynule otevře - tím se sám pro zmíněný akumulátor začne chovat jako paralelně připojený zdroj napětí - a protože akumulátor má totéž napětí, do akumulátoru NEPOTEČE OD TÉTO CHVÍLE ŽÁDNÝ NABÍJECÍ PROUD (samozřejmě, poteče malý proud, pokrývající samovybíjení a držení chemické reakce na stálém stavu - jedná se ale o desítky mA, více ne). Celý proud, poskytovaný nabíječem, tedy 700mA, poteče otevřeným omezovačem - a dále ještě ne zcela nabitým druhým akumulátorem, který je s prvním spojený do série. Na otevřeném omezovači prvního akumulátoru bude tedy vznikat úbytek napětí 13,8V a vinou procházejícího proudu 700mA na něm bude i výkonová ztráta 9,66W.
Po nějaké době vlivem nabití naroste napětí i druhého akumulátoru na hodnotu 13,8V - potom se otevře i k němu paralelně připojený omezovač a proud tedy poteče pouze skrz oba omezovače - na každém tedy bude napětí 13,8V a společný proud bude 700mA - vyzářený tepelný výkon tedy bude 2 x 9,66W = 19,32W. Žádný z akumulátorů už se nenabíjí - neteče do nicj žádný nabíjecí proud.
Protože došlo ke stoupnutí napětí na zátěži, pro výkonový prvek zdroje proudu zbývá menší část vstupního napětí, než na počátku nabíjení - napětí na zátěži dosahuje až 27,6V, což ponechává na aktivním prvku nabíječe úbytek napětí 7,4V, což při stále procházejícím proud 700mA dává jeho výkonovou ztrátu 5,18W.
Součet výkonů na zdroji proud a na omezovačích napětí na akumulátorech je 5,18 + (2 x 9,66) neboli 5,18 + 19,32 = 24,5 (W).
Po tomto na míli dlouhém výkladu se tedy všech nechápavých ptám: DOCHÁZÍ ZDE JEŠTĚ K NĚJAKÉMU PŘEBÍJENÍ AKUMULÁTORŮ????
A kutilmile - nelituju tě
Andrea to pochopila správně. EKKARE, moje poznámka patřila e88, který tam chtěl dát zdroj 28,3V, ale bez omezovačů.Andrea píše:EKKAR píše:Po tomto na míli dlouhém výkladu se tedy všech nechápavých ptám: DOCHÁZÍ ZDE JEŠTĚ K NĚJAKÉMU PŘEBÍJENÍ AKUMULÁTORŮ????
Mám pocit, že tu spíš dochází k nedorozumění.