Hill píše:Na té teorii něco je, ale, dokud se skutečně neprokáže, že aktivní jímač ochrání (a hlavně zachrání) víc, než jímač obyčejný, jsou to jen prospektové kecy.
Chová se blesk opravdu vždy stejně jako v laboratorních podmínkách? Určitě ne.
Jak výrazně se zvýší rozdíl potenciálů, jestli na hrotech jímače vzroste napětí o pár kV v prostoru, který bude vzápětí proražen napětím v řádu megavoltů?
K čemu je ionizovaný vzduch v okolí jímače, když nestoupá rovně vzhůru (potřebujeme přece tu jímací tyč "prodloužit" aspoň o pár metrů, aby vznikl větší chráněný prostor)? Nestoupá ani za bezvětří, a i to bezvětří je za bouřky jen hodně zřídka.
Co by tedy mohlo přimět výboj k tomu, aby prošel právě tudy?
A další a další otázky je třeba zodpovědět před rozhodnutím, zda zvolit klasický hromosvod vyžadující jen běžnou levnou údržbu, nebo hromosvod aktivní, vyžadující vždy výměnu střev, když se do něj blesk náhodou trefí.
Split: nemusíš se mnou souhlasit, je to konečně každého věc, co si vybere, ale nechal bych to na projektantovi, co a jak hustě tam dát.
Mám stejný názor s Hillem. Pro jistotu si ,stejně jako on, nechávám zadní vrátka pro případ, že přístroj není podfuk (pravděpodobnost asi 0,0000000000000000000000001).
Když čtu takovéto výplody:
Díky předstihovému systému Pulsar emituje Vysokonapěťový signál s určitou frekvencí a amplitudou. Kontroluje jeho účinnost formováním stoupající trasy, která kontinuálně míří ke klesající trase přitom brzdí vývoj tvořících se prostorových nábojů inhibujících přírodní proces
je mi jasné, že nejtěžší na celém systému bylo vymyslet tu omáčku, aby zněla jakoby technicky a přitom se nedala vyvrátit. Zbytek je naleštěná nerezová tyč(DAT CONTROLER ) nebo kosmicky vyhlížející těleso (PREVECTRON 2).
Podle mně uvnitř ani žádná elektronika není, případně je tam něco záhadného zalitého do nerozbitné hmoty, kdyby nějaký šťoural dostal nápad podívat se, za co vyhodil 50 tisíc Kč.
Podle mě je účinnost výrobku shodná s obyčejnou tyčí umístěnou do stejné polohy.
Co se stane, když odstraníme klasickou jímačovou síť a dáme místo ní jen jeden "aktivní" hrot a jeden svod? V případě , že blesk bací jinam, než do aktivního hromosvodu, ono už se to A) nějak okecá a za B)pravděpodobnost takové situace je nízká. I proto, že se používají tyčové nástavce dlouhé od 3m do 5m, a automaticky se ten krám montuje co nejvýš.
A kdo chce , za pár tisíc si může pořídit počítadlo blesků, které se určitě vyplatí, protože kvůli globálnímu oteplování očekáváme nárůst bouřek až o desítky procent atd. Takže místo jednoho úderu za 1000let to teď bude jednou za 700let.
A i jinak je zajímavé, že lidé s elektrotechnickým vzděláním mají docela rozdílné názory na funkci hromosvodu, některé jsou docela překvapující: "...Já si přece dávám na barák "hromosvod" z toho důvodu, aby mi tam blesk neuhodil..., ...Na barák si dáváme "odpuzovače" blesku a ne přitahovače....)".
Vždycky si představím nějaké inženýry, kteří se v patřičném oboru opravdu vyznají a kteří si mezi sebou posílají odkazy na př. na tuto diskusi, a báječně se přitom baví. Asi podobně, jako si tady na fóru někdo dělá legraci z autotunilů a jejich kapacitorů a modrých ledek.
Prostě není pěkné si z někoho dělat prdel kvůli jeho chabým znalostem v určitém oboru, kde jsem doma zase já, neboť se to každému může vrátit jinde.