elektronkovy zesilovac elky rady 21 -vylepsena kopie taboru2

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

jakou lampu na predzes?

EF22
4
24%
6CC41
3
18%
ECC83/82
6
35%
EF80
0
Žádná hlasování
6CC42
0
Žádná hlasování
predzes pro mikrofon netreba
4
24%
 
Celkem hlasů: 17

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

elektronkovy zesilovac elky rady 21 -vylepsena kopie taboru2

#1 Příspěvek od milan222 »

na smetaku sem nasel komplet schnileho tabora2, rezate sasi, ale nastesti neni pozkozen koncak... po omyti jarovopu vodou, vymeneni kondiku, promereni a opraveni mi funguje s odrenema usima.

ptam se:
doporucte mi schema na konec s 2x EBL21 a nej. vykon ale aby to nezkreslovalo. stacilo by mi 10W. ale chci zmenit z osazeni 6CC41 na EF22 (obracec faze a predzes).
dale bych ale potreboval misit vstupy z gramo, radio, mikrofon a jiny zdroj.
na mikrofon predzes s EF22 a kdyby to slo, tak bych chtel pouzivat mikrofon koupeni pred 3mi lety. je to el. mikto, a mam k nemu udelanej trandakovej predzes, a chtel bych ale lampu.

pri nejhorsim muzu pouzit lampicky ECC83, EF80, ECC82, 6CC41, 6CC42 (nevim, jestli vacha)

jinak by tam nemely byt polovodice, takze i zdroj bude s lampou, a misto diody na magioku bude EAA91

a uvadim odkaz na zesak, kterej sem vygooglil. ale zda se mi, ze je chudak ta AZ1 ....... http://arambajk.blogspot.com/2008/04/el ... ebl21.html

diky za jakoukoliv radu
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
zdenoeddie
Příspěvky: 2579
Registrován: 31 říj 2007, 00:00
Bydliště: uz len Presov :)
Kontaktovat uživatele:

#2 Příspěvek od zdenoeddie »

mas prosim niekde tu schemu na magioko s EAA91? Dik
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#3 Příspěvek od milan222 »

jasne.... pokud ti tio staci takhle..... a na jake oko to chces?
Přílohy
Bez názvu.jpg
upravene schema od lukise
(34.77 KiB) Staženo 198 x
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
zdenoeddie
Příspěvky: 2579
Registrován: 31 říj 2007, 00:00
Bydliště: uz len Presov :)
Kontaktovat uživatele:

#4 Příspěvek od zdenoeddie »

jj diky na 84 to staci,ja som nieco podobne skusal s ruskou 6x6c myslim ale neslo mi to
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#5 Příspěvek od milan222 »

v sonetu duo je jako dioda zapojena trioda ECL82. ta EAA91 je stejna jako 6B31, a je v kazdem radiu co ma vkv a nejsou v nem polovodice, jen selen.
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

#6 Příspěvek od Dratak »

Na mikrofonní zesilovač by byla lepší pentoda lineární než exponenciální. Buď přímo NF antimikrofonní pentoda EF86, nebo 6AU6, určená původně pro MF zesilovače a omezovače u VKV přijímačů. Vybrané kousky od General Electric na tom byly šumově ještě lépe než EF86.
Ale klidně zkus použít i tu EF22, pokud se ti vzhledově líbí. I to se dělalo, tuším u rozhlasových ústředen Tesla "ZZ". Bude to určitě v Kottkovi v prvním dílu. Jen jí budeš muset usměrnit žhavení, jinak se nezbavíš brumu.

Pokud se ti líbí velké elektronky, můžeš zkusit využít opět vyráběné typy 6SN7 a 6SL7. Jsou to dvojité triody, jen nemají patici loktal (jako třeba EF22, EBL21) ale klasický oktal jako třeba EL34. 6SN7 se používá v podobných aplikacích jako ECC82 (menší Ri, větší Ia, trochu větší strmost, menší zesílení), 6SL7 je zase podobná ECC83 (obráceně než ECC82). Takže máš celkem z čeho vybírat.

Jinak se také vyrábí i 6SJ7, což je oktalová lineární pentoda elektricky odpovídající EF86. Jen je celokovová, takže by se ti asi moc nelíbila.

Jinak v tom původním zapojení (na těch stránkách, ne v Táboru) je chudák nejen ta AZ1, ale i to trafo. Přesně tohle trafo mám doma, má anodové vinutí na 100mA (tomu odpovídá i ta AZ1) a on tím krmí 4 EBL21! Pokud chceš použít vakuovou usměrňovačku, mohu jen doporučit AX50. Je plněná rtuťovými parami, za provozu to mezi katodou a anodou krásně fialově září. I když AZ4 ty čtyři EBL21 spolehlivě "ukrmí" taky.
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#7 Příspěvek od milan222 »

Dratak píše:Na mikrofonní zesilovač by byla lepší pentoda lineární než exponenciální. Buď přímo NF antimikrofonní pentoda EF86, nebo 6AU6, určená původně pro MF zesilovače a omezovače u VKV přijímačů. Vybrané kousky od General Electric na tom byly šumově ještě lépe než EF86.
Ale klidně zkus použít i tu EF22, pokud se ti vzhledově líbí. I to se dělalo, tuším u rozhlasových ústředen Tesla "ZZ". Bude to určitě v Kottkovi v prvním dílu. Jen jí budeš muset usměrnit žhavení, jinak se nezbavíš brumu.

Pokud se ti líbí velké elektronky, můžeš zkusit využít opět vyráběné typy 6SN7 a 6SL7. Jsou to dvojité triody, jen nemají patici loktal (jako třeba EF22, EBL21) ale klasický oktal jako třeba EL34. 6SN7 se používá v podobných aplikacích jako ECC82 (menší Ri, větší Ia, trochu větší strmost, menší zesílení), 6SL7 je zase podobná ECC83 (obráceně než ECC82). Takže máš celkem z čeho vybírat.

Jinak se také vyrábí i 6SJ7, což je oktalová lineární pentoda elektricky odpovídající EF86. Jen je celokovová, takže by se ti asi moc nelíbila.

Jinak v tom původním zapojení (na těch stránkách, ne v Táboru) je chudák nejen ta AZ1, ale i to trafo. Přesně tohle trafo mám doma, má anodové vinutí na 100mA (tomu odpovídá i ta AZ1) a on tím krmí 4 EBL21! Pokud chceš použít vakuovou usměrňovačku, mohu jen doporučit AX50. Je plněná rtuťovými parami, za provozu to mezi katodou a anodou krásně fialově září. I když AZ4 ty čtyři EBL21 spolehlivě "ukrmí" taky.


me se vzhledove libi elky rady 21, a rady 11. POZOR! ja mam v planu stavet MONO, pac mam jen jeden vystupak. A STACI mi to, stejne je gramofon mono a sonet duo taky.

jinak ten zes na tom odkazu ma zapojeny pentody jako triody, ale ja bych chtel zapojit jako pentody. budu stavet ten z toho taboru, ale potrebuji tu 6CC41 nahradit jednou, nebo dvema EF22. jak to je s pripojenim el. mikrofonu na elkovej predzes?
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#8 Příspěvek od milan222 »

skoda ze ten rudy v nabitce AX50 nema....
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

#9 Příspěvek od Dratak »

Aha, takže MONO-TO JE ONO? :lol: To by i to 100mA trafo mohlo stačit. Pokud bys měl výstupák s odbočkami pro ultralineární zapojení, mohl bys nakonec režim koncového stupně i volit. V GESu mívali třípolohový dvoupólový páčkový přepínač a ten by na to vyhovoval. Každou sekcí bys přepínal G2 jedné z EBLek. A měl bys hned tři režimy provozu EBL21:

Trioda- každou G2 přes odpor na anodu té které EBL21.
Pentoda- G2 přes odpory na Ua a zablokovat kondenzátorem na zem.
Ultralinear-každou G2 přes odpor na příslušnou odbočku výstupáku.

Pokud výstupák z Tábora nemá odbočky, měl bys alepoň dva režimy.

Jinak k tomu invertoru. Asi bych jednu EF22 spojil na triodu a udělal z ní invertor s rozdělenou zátěží. Prostě stejnou hodnotu odporu do anody i do katody, s tím že v katodě budeš mít samozřejmě odpory dva v sérii, proti zemi menší, na kterém si vytvoříš -Ug1 a proti katodě větší, z jejich uzlu pak napojíš mřížkový odpor. Anodový odpor musí mít stejný odpor jako součet té dvojice v katodě. Hodnoty si snadno spočítáš z potřebného Ia a -Ug1. Zapojení by mělo být navrženo tak, aby na katodě nebylo vyšší napětí než 50V proti zemi-to je pro EF22 maximální povolené napětí mezi katodou a vláknem (které budeš muset žhavit stejnosměrně a uzemnit). Vzhledem k potřebnému výstupnímu napětí 2x cca 5V pro buzení EBL21 by to neměl být zas až takový problém.

No a s druhou EF22 postavíš pentodový předzesilovač před ten invertor. Doporučuju nepřemosťovat odpor v katodě ellytem a zavést do katody zápornou zpětnou vazbu ze sekundáru výstupáku. Můžeš si to pak "proklepnout" třeba Audiotesterem a pohrát si s nastavením zpětné vazby.

Jak vyřešíš předpětí EBL21? Pokud pevně z vnějšího zdroje a katody EBLek budou tedy přímo uzemněny, nedávej na magioko EAA91, ale použij v jedné EBL21 paralelně spojené diody jak usměrňovač pro magioko, zapojíš to právě tak jako v Sonetu Duo. Pokud bude předpětí společným odporem v katodě (předpokládám že právě ano), máš tímto katodu EBL21 na potenciálu cca +6V proti zemi a o to vyšší napětí bys musel na diodu přivádět. Vzhledem k signálovému napětí několika desítek V na anodě EBL21 by to nebyl až takový problém, ale stejně budeš mít výstup z usměrňovače "podložen" tímto napětím proti zemi. Pak si pomůžeš jednoduše. Katodu oka, odpory a kondenzátory kolem něj, které mají být uzemněny spojíš do jednoho bodu a ten spojíš místo se zemí s katodami EBL21. Protože signálové napětí oka máš vztažené na tento potenciál. Změna napěťových poměrů na magioku i na EBL21 je tímto zapojením naprosto zanedbatelná.

S připojením elektretového mikrofonu na elektronkový předzesilovač nemám žádné zkušenosti, nikdy jsem to nedělal. Co třeba ale zkusit zapojit mikrofonní stupeň s uzemněnou mřížkou, elektret zapojit paralelně k odporu v katodě a hned ho i napájet spádem na tomto odporu?

AX50 občas koupíš na Aukru, ale když chceš stavět mono, asi bych ji tam nedával. Aby opravdu hezky fialově zářila, potřebuje usměrňovat alespoň 200mA. Když se ti líbí jednadvacítková řada, co zkusit třeba trochu netypickou AZ21?
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#10 Příspěvek od milan222 »

doufam ze sem to dobre namaloval... je tam upravenej inventor. jake vyhody ma zapojeni pentod jako pentody nebo triody?
a doufam ze je dobre to magioko.
Přílohy
elzesik.jpg
schema
(70.81 KiB) Staženo 261 x
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

#11 Příspěvek od Dratak »

R8 tam vůbec nepatří. Vazební kondenzátor do G1 spodní EBLy má být připojen přímo na katodu invertorové EF22 a ne do uzlu odporů v katodě. Do toho uzlu naopak připoj R9 a také vzájemně zaměň odpory 12k6 a 2k4. Na odporu 2k4 ti právě vznikne to předpětí. U vstupní elky ti chybí blokovací (decoupling) kondenzátor v G2. Vazební kapacita na diodu pro magioko (470n) je vzhledem k impedanci obvodu obrovská a také ti tam chybí trimr, kterým nastavíš citlivost indikátoru. Také zpětnou vazbu musíš nějak nastavit. Hodnota R13 je příliš malá. Pokud nechceš dávat další odpory (a decoupling kondenzátory) do G2 těch EBL, připoj je v pentodovém módu na napětí 252V, co tam máš uvedené a ne na plné napětí, jinak už ti začnou pomalu žhnout G2 těch EBLek.

Pentoda samozřejmě více zesiluje než trioda, ale většinou také více šumí.
Naposledy upravil(a) Dratak dne 28 zář 2009, 15:20, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

#12 Příspěvek od Dratak »

Ještě mě napadlo, že pokud chceš vinout extra zpětnovazební vinutí na výstupáku (i když zpětná vazba se často bere přímo z reproduktorového vinutí), bylo by lepší brát signál pro magioko z něj a a ne z primáru. Neporušil by sis tak symetrii koncového stupně. Tomu bys musel přizpůsobit počet závitů, abys tam měl dost velké signálové napětí. Zpětnou vazbu stejně nemůžeš řešit takhle natvrdo, ale přes dělič, navíc bývá často kmitočtově závislá.

Tohle by tě mohlo zajímat: http://www.ok1dek.sedlcany.cz/bc_sl.htm . Najdeš tam naskenovaný "dobový" plánek zesilovače s 4x 4654, buzený právě invertorem s rozdělenou zátěží s EF22 a předřazeným pentodovým stupněm.
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#13 Příspěvek od milan222 »

tak sem to znovu upravil zmenil sem hodnoty v inventoru, akorad v katalogu pisou max. Rk/f = 20k z toho usuzuji ty odpory. ta regulace ZV je opsana ze zahranicniho vebu (doufam spravne)
jinak co stavim zesiky (jednocinne) tak bez ZV.
jo a sla by odelat regulace basu a vysek?
a polovodicovej zesak mi vazbi z repra do mikrofonu a pisti to. bude to delat i tenhle? na lampace sem este mikrofon nezkousel.
Přílohy
elzesik.jpg
(74.47 KiB) Staženo 166 x
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
milan222
Příspěvky: 1460
Registrován: 20 črc 2009, 00:00
Bydliště: trutnov

#14 Příspěvek od milan222 »

na taboru 2 je na vystupaku extra vinuti, ktere je na zem a na katodu triody 6cc41 prez odpor1k6 a z toho usuzuji, ze by to mohlo byt zpetovazebni.

jinak odkaz zajimavej. ze bych si postavil vabitko na ČTU? vysilac...

co si upravil na tom predposlednim prispevku? ja asi pul hodiny upravoval schema a studoval. tys to mezi tim upravil. nevis co?
bez elektronek se neobejdu!
muj lampovej zesik: http://www.youtube.com/watch?v=KxOvbN_5xiY
Uživatelský avatar
Dratak
Příspěvky: 837
Registrován: 03 zář 2005, 00:00

#15 Příspěvek od Dratak »

Omlouvám se za ten invertor, i Dragoun použil jen 10k-11k. Právě že jsem s EF22 nikdy invertor nestavěl tak mi těch 15k přišlo málo. Ale podívej se na tu vstupní EF22, jaký on má odpor v G2. Klidně to celé postav podle něj. Oddělená regulace basů a výšek samozřejmě může být a vymyslel to pan Baxandall, zapojení je všeobecně známé. Korektor bys musel zapojit ještě před první EF22. Pokud bys ho chtěl dát mezi vstupní elku a invertor tak bys tam nemohl použít zpětnou vazbu. Ta vazební kapacita na magioko je pořád moc, zapoj to bez něj a pak tam zkus ten kondík připojit-uvidíš co ti to udělá s výškami! Pokud plánuješ zpětnovazební vinutí tak radši ber signál pro oko z něj. Jinak 1nF- cca 4n7, čím méně tím lépe.

Tys mezitím odepsal-upravil jsem jen ten invertor, jinak nic. A ten vysílač je celkem legenda, v Sejcké Lhotě výročí toho vysílání dodnes slaví. Byl o tom pořad v Českém rozhlase i České televizi. Sice chudák 6L31 i EL51 (ale ta vydrží opravdu leccos!), ale jak je vidět, hrálo to. Také jsem s kamarádem něco podobného provozoval, ale ne s takovým výkonem, na konci byla 4654 s 500V na anodě, dosah to mělo do 5km. Modulovaná byla do G2, ne do anody. Jmenovalo se to Rádio Mexiko a hrálo to opravdu jen občas počátkem 90.let.

To vinutí o kterém píšeš je opravdu zpětnovazební.
Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“