Secteni vykonu zesilovacu
Moderátor: Moderátoři
Secteni vykonu zesilovacu
Zosiolnovace musia byt identicke. a nesmu byt uz zapojene do mostika. Zistis to tak ze jeden z vyvodou pre reproduktor bude spojeny s napajacim polom zvycajne GND. TAkze ak das aj schemy zosilnovacou mozeme sa pohnut dalej...
- Přílohy
-
785521239_3.jpg- (69.42 KiB) Staženo 170 x
Paralelní provoz dvou a více zesilovačů do jednoho reproduktoru je konstrukčně poměrně náročná záležitost. Jde to, ale musíš splnit podmínku naprosto stejného zisku a kmitočtové a fázové charakteristiky všech zesilovačů za všech provozních podmínek. To není snadné splnit.
Ale jde to obejít, udělat to jinak.
Můžeš-li použít zátěž poloviční impedancí (třeba dva stávající reproduktory paralelně, tím uděláš z dejme tomu 4Ω zátěž 2Ω) a nepřekročíš tím maximální přípustný zatěžovací proud, můžeš dostat 30W i z jednoho takového zesilovače. Pak skutečně stačí zesilovač jeden.
Nebo můžeš zapojit dva zesilovače do můstku, ale pro zachování stejného zatěžovacího proudu použiješ dvojnásobnou zatěžovací impedanci (místo 4Ω použiješ reprosoustavu 8Ω). A máš ze dvou 15W zesilovačů jeden s výkonem 30W. Vezmu-li předchozí případ, že zesilovač snese dvojnásobný zatěžovací proud, než potřebuješ po 15W, pak v můstku do těch původně zmíněných 4Ω dostaneš výkon až 60W.
Edit: koukám, že jde o modul z C416, takže:
vyznačil jsem tučně, co s tím. Použij konec s A2020 z druhého modulu a zmůstkuj ho s tím kompletním modulem. Korekce a řízení hlasitosti budou společné, připravený signál je v uzlu 4IO2/R7/R8. Reproduktor 8Ω zapojíš mezi tento uzel v jednom a v druhém zesilovači. A můžeš vynechat C20 v obou zesilovačích.
Jo, a když je v původním zesilovači R7=150k, pak samozřejmě vazební odpor mezi nimi podle obr.17 v datasheetu nebude 22k, ale taky 150k.
je tam uvedene zapojenie s tymito IO do mostika (obr.17 na straně 6).
Tento zos bol v tv Grundig,typ si nepamatam (malo to dymove sklo a na nom napis "monolith").Dole pod tv bol suplik pre video-tv mala vyvedeny dvojpinovy kabel na jeho pripojenie.Mam tento zosik doma,celkom sa s tym dalo hrat.Zapojenie-ten sedy dvojpinovy napravo je napajanie,pod nim je privod nf signalu-v strede je zem.Spinac na lavej strane spina sluchatkovy vystup-to je ten cierny uprostred.tie dva dvojpinove konektory pri koncovkach na pripojenie externych repro su pre repro co bolo v TV.Nemam ten zos po ruke,pisal som to z hlavy.
- heldybeldy
- Příspěvky: 488
- Registrován: 25 dub 2005, 00:00
- Bydliště: Spišská Belá
Na datasheet jsem tě odkazoval proto, abych nemusel z něho zveřejňovat tohle schéma:
Pro heldybeldy: Ano, teorie je krásná věc...
- Přílohy
-
tda2009.png- (13.87 KiB) Staženo 103 x
Proto se takové řešení používá jen ve zvlášť odůvodněným případech, kdy skutečně a definitivně nejde použít řešení jiné.
S těmi 20W u Grundiga a 10W v katalogu se to má tak:
Grundig uváděl hudební výkon, tedy dvojnásobek výkonu sinusového.
A přesto nelhal, jde o metodiku měření.
Příklad je třeba TVP Tesla C110 (uvádělo se 3,5W) a Grundig Supercolor z téže doby (uváděl 7W): přitom zesilovač, jeho napájecí napětí a vlastnosti zdroje se mezi těmi typy navzájem liší jen nepatrně, rozhodně ne o tolik, aby to dělalo takový výkonový rozdíl.
Tesla uváděla údaj o výkonu zesilovače při definovaném maximálním zkreslení po neomezeně dlouhou dobu, to jinde nemuseli. Zdroje pro koncové stupně zvuku, zejména v TVP, jsou poměrně měkké, takže dvojnásobek výkonu po dobu, co ho uživí kondenzátory zdroje naakumulovaným nábojem, než poklesne napájecí napětí, ten zesilovač odevzdá. Sice s větším zkreslením (není podmínkou), ale kdo si toho za ten okamžik všimne? Navíc v reálném zvuku se stálý sinusový tón po dobu 10 minut (dříve 150minut) nedá vydržet a proto se tam nevyskytuje.
Ale to jsme tu řešili už mockrát ve starších vláknech. Tak se použije údaj o hudebním výkonu a hned vypadá Grundig líp, než Tesla, ačkoliv obě zařízení měla stejné parametry.
Zrovna tak, jako honba za desítkami wattů v zesilovači je k ničemu, když ten výkon zahodíš málo účinnými reproduktory - projdi si fórum audiotechniky a dozvíš se, jak stejný kravál udělá zesilovač 5W s reproduktorem o citlivosti 94dB/W/m nebo zesilovač 20W s reproduktorem o citlivosti 88dB/W/m.
Jestli je jedna bedna s basreflexem a jedna ne, to může být tím, že jsou reproduktory, které si bez basreflexu neškrtnou, na druhou stranu jsou reproduktory, kterým v basreflexové skříni urveš systém, protože jejich konstrukce je přizpůsobená uzavřené skříni, aby správně chodily.
Prostě použij dva stejné moduly s A2020, z jednoho z nich zruš korekce a řízení hlasitosti a zapoj ty dva koncáky do můstku. A nevymýšlej už vymyšlené.
Ale to vše se tu za ty roky v sekci Audiotechnika stále dokola opakuje.