Navíjení cívky
Moderátor: Moderátoři
Navíjení cívky
Jestli je cívka navinutá na EI jádře a vývody jsou na opačné straně, potom je poslední závit uzavřen přes poloviční tok a tvoří ten půlzávit. U toroidu to bez provrtání jádra nepůjde.
Crifodo píše:a co udělat půlzávit nebo čtvrtzávit na toroidu tak, že se s příslušnou částí vinutí vrátíš v opačném směru
Tak to zkus a pak poreferuj
I kdyby ses z konce toho půlzávitu vrátil vnitřkem cívky jako je to u Rogowského smyčky, tak ten půlzávit vyrušíš. U toroidu opravdu půlzávity dělat nejdou, buď tam ten drát prostrčíš a máš celý závit nebo neprostrčíš a nemáš žádný závit.
Sendyx píše:Mám pocit, že u žádného jádra - pokud teda neprotáhneme drát vnitřkem mag. obvodu - nejdou udělat zlomky závitů. Ten půlzávit se holt jen jinak uzavře, bude mít větší rozptylové vlastnosti. Něco by o tom mohl vyprávět kolega, který vytvořil na výkonovém zdroji 2,5 závitu na obrovském EE feritu
No on ten mg. obvod je u EI jádra rozdělený na dva boční sloupky, takže když vyrobíš půlzávit přes jeden boční sloupek, tak je to totéž, jako kdybys udělal závit vnitřkem (středem) mag. obvodu. Když navíc zajistíš, že mg. tok jedním bočním sloupkem je jiný než druhým, můžeš dělat i jiné než poloviční závity. Z hlediska rozptylu je to ekvivalentní s protažením drátu vnitřkem mg. obvodu. Pokud bys chtěl udělat půlzávit s malým rozptylem, stačí udělat půlzávity přes oba boční sloupky a dát je paralelně nebo půl závity přes pravou a levou stranu středního sloupku a dát je paralelně. Unitrode o tom má pěknou AN SLUP200