Oživení KV přijímače
Moderátor: Moderátoři
Oživení KV přijímače
Teď jsem zkusil toto (říkám si, je to pro děti ;o)
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/dodatek_kv_pro_5/dodatek_kv_pro_5.html
...a zase nic...vše podle návodu, tranzistor na vstupu 2N2222, zbytek KC509, diody z nedostatku lepšího nápadu BAT85.
Při připojení nějaké "DV cívky" jsem zjevně v "éteru", vazba reaguje a přijímač se tváří, že by něco v pohodě chytil, kdybych poladil pásmo, nebo přidal anténu. Po připojení předepsané cívky (antény) absolutní ticho, ani brum z lampičky vedle, nereaguje ani na dráždění prstem na vstupu... ;o). Přiznávám, že funkci násobiče Q dost dobře nechápu a trochu mám i pochybnost, zda to celkově na nějaký příjem KV vůbec může stačit.
Nebyl by někdo ochotný mne naťuknout, co se asi děje, nebo co zkusit? Pokud by případný rádce sháněl nějaké poválečné elektronky, rád zašlu, mám cca 80 % všeho, co se v RVHP vyrábělo.
Vstupní ladicí obvod je nějaká divná kombinace paralelního LC obvodu se sériovou kapacitou. C1 a C12 by měly být paralelně a to celé v sérii s rámem.
Stupně s T2-T3 bude problém udržet bez rozkmitání, poznámka o vynikající stabilitě při napájení ze 2 plochých baterií je snad míněna jako vtip?
Natvrdo definované hodnoty odporů pro pracovní body bez konkrétních znalostí typu tranzistoru a jejich h21 je taky troufalost.
Začal bych radši se superhetem a s pořádným nf zesilovačem, tohle zapojení kde se všechno mění v závislosti na všem je akorát ztráta času... to snad mělo smysl když byl každý tranzistor vzácný a k tomu byla poloprázdná pásma.
Co máš s tím Klabalem? já ho vyráběl s pomocí C4312 a Uni11e
Nové poznatky:
Přijímač se opravdu tváří, že by případně nějak fungoval. Chytám řadu evropských rozhl. stanic a už teď považuji tuto věc s kusem stočeného drátu za úspěch. Souhlasím se sklonem k interferencím. Neřešení pracovního bodu se mi také laicky zdálo divné. Jinak myslím, že na podobném zapojení se opravu dá dobře nacvičovat VF praxe s cílem poladit to do přijatelného fungování.
Přijímač se chová třemi způsoby:
1) Slabé stanice - zachytím s pot. nastaveným na nejmenší odpor, při zvyšování odporu hlasitost rychle klesá, jinak se neděje nic zvláštního.
2) Středně silné stanice - naladím, jak jsem zvyklý na el. audionu, potenciometr po celou dráhu pouze zesiluje a zeslabuje zvuk, opět nic divného, jen při nejvyšší hlasitosti zjevně ořezává.
3) Asi velmi silné stanice - divné projevy.
Zachytím s pot. na min. odpor. Násobně větší hlasitost, zjevně velmi přemodulované, při zvyšování odporu se hlasitost strmě ZVYŠUJE, pak přichází NF vrčení, lupnutí a ztráta signálu.
AVC se mi nezdá, že by příliš fungovalo, také obvod se asi nerozkmitává, jak by měl, z návodu jsem vyrozumněl, že bez signálu na vstupu by před nastavením pot. na 0 mělo dojít k slyšitelnému projevu rozkmitání, což se neděje.
Další předpokládané práce:
1) Tlumivka do napájení VF části
2) "Vymyšlení" nastavení pracovního bodu, a změna rezistorů. popř. i výměna za tranzistor s vyšším zesílením - snad vyřeší i AVC
3) Vyřešení správného rozkmitání, dle návodu úpravou C14
4) Z cvičným důvodů přidání doladění varikapem.
5) Pokusy s navázáním lepšího laděného obvodu - cívka, anténa
Jinak zlaté elektronky. Vezmu si 50 let starý časopis, pečlivě zapojím, když nejde, tak nejvýš vyměním elektronku. Odmotám, přimotám, doženu do pásma, poladím dráty, aby nebrumil a chodí. Superhet jsem dělat s hotovými MF transformátory a jen doladil pomocí generátoru šumu a 60 let starého návodu.
Na KV superhet s polovodiči bych si netroufl.
když budu vycházet z tvrzení v předchozí verzi "pro páťáky" kde se píše o rámovce průměr 9 cm, je to tvrzení k ničemu, protože veškerý efekt závisí na tom, v jakém poli se ta cívka (už bych ani neříkal anténa) nachází. U krátkých vln zvlášť. Otázka taky je, co to je KV. To jsou 3 i 30 MHz přičemž to zapojení funguje dobře, pokud vůbec, vždycky jen v pásmu +- pár %. Ladicí kond 7 až 350 pF mi připadá nereálný, obyčejně je honička dosáhnout desetinu kapacity u otevřeného. A tak dál.
Čím by měla být konstrukce rádia z polovodičů obtížnější než za lamp? i s lampama se dalo udělat zapojení nestabilní a nechodivé, když se nerespektuje Q cívek, poměr L k C, pracovní body, a naopak superhet okolo dobrého IO jako byl A244 není nereálný.