Tepelná čerpadla
Moderátor: Moderátoři
U zemních vrtů údajně existuje problém s vychlazením po pár letech, pokud se v létě naopak nepřítápějí, a topný faktor jde pak dolů?
- feliz_navidad
- Příspěvky: 959
- Registrován: 15 říj 2009, 00:00
Co se týče vychlazení zemních vrtů: Zákonitě během topné sezony dojde k určitému poklesu výkonu zemního kolektoru, ať už vertikálního (vrty) nebo horizontálního (plošný kolektor). Ovšem pokud je kolektor správně spočítán a hlavně proveden, není tento pokles natolik významný, aby způsoboval vážnější problémy, nebo dokonce po letech ztrácel na výkonu. Pokud se tak přesto stane, je to zpravidla buď lajdáckostí dodavatelské firmy, nebo snaha investora ušetřit při realizaci za každou cenu.
"Přítápění" zemních vrtů v létě se používá, ale z jiného důvodu - jako velmi levná klimatizace. Pokud se s tím již při stavbě domu počítá, je možno instalovat stropní registr (něco jako podlahové vytápění, ale ve stropě) a v létě se jím nechá protékat voda z kolektoru ve vrtu, která má zpravidla kolem 9-11C. Výhodou jsou malé náklady na chlazení a přeci jen určitá akumulace tepla do vrtu.
BOBOBO píše:Solidní firmy Ti už v nabídce napíší , že TČ pokryje 40-60% spotřeby tepla . Co k tomu chceš dodávat ? TČ se nikdy nezaplatí . Má jedinou výjimku , máš-li již nyní zdarma dva alespoň 100m vrty . A jinak neznám moc lidí , kteří proinvestují statisíce , aby pak otevřeně řekli , že jsou prachy fuč .
Ano, tyto hodnoty úspor jsou reálné. Je pak otázka pořizovacích nákladů, zda bude návratnost zajímavá či nikoli. Pokud je např. pořizovací cena TČ nejmenované firmy vzduch -voda pro RD se ztrátou 12kW 293000,-Kč, tak je ta návratnost skutečně v nedohlednu.
Jde o to, že investice do vrtů a přídavné technologie by byla ještě víc šílená než už takhle náročné TČ pro zdejší průměrnou kapitálovou sílu.
Tady platí víc než kde jinde "kdo byl bohatý, stal se ještě bohatším" - a naopak.
- feliz_navidad
- Příspěvky: 959
- Registrován: 15 říj 2009, 00:00
K tomu není, bohužel, co dodat.Tady platí víc než kde jinde "kdo byl bohatý, stal se ještě bohatším" - a naopak.
Pokryti 40-60 procet potreby tepla je docela prijatelna hodnota. V kombinaci s krbem+vymenik a celkovym zateplenim baraku to ovsem vidim jako pruchozi a mozne reseni. Navratnost je otazkou rustu cen energii, ty rostou kazdorocne, casto o desitky procent a soucasne porizovaci cenou TČ. Je me jasne, ze navratnost se nepocita na mesice ci roky, ale spis na desitku let.
Na druhe strane zase vidim, ze nejhorsi investice na baraku byla plynove vytapeni. Kdyz bych misto pitomeho plynu udelal tenkrat zatepleni, mohl jsem zustat u primotopu. Kdyz jsem prosel naklady na realizaci plyn.topeni, jsem jen nepatrne pod cenou nejlevnejsich TČ. A o žádné uspoře se mluvit nedá !!! Je to jen pohodlnější než tuhá paliva. Sleva na dom.dani me nezaplatila ani stavebni povoleni a to jsem si vetsinu praci delal svepomoci. KDyz bych zapocital jeste cenu prace, nevim nevim.
Topení elektřinou je zhovadilost a mělo být postiženo nejvíc: Elektrárny jedou jak fretka s účinností nějakých 25%, přebytečné teplo vypouštějí do krajiny nebo do vody, pak ztráty na trase, náklady na přenosovou soustavu, a nakonec si tím zbytkem stejně někdo zatopí, často v objektu který je izolován jako kdyby byl na riviéře.
- kevin_mitnick
- Příspěvky: 1812
- Registrován: 20 kvě 2007, 00:00
- feliz_navidad
- Příspěvky: 959
- Registrován: 15 říj 2009, 00:00
Proste nevim od jake porizovaci ceny se odpichnout a jaka je realna uspora.
Budu vychazet z tech 40 procent, ale netusim jaka je realna porizovaci cena.
Prece jen mam nabidky v rozsahu 145 - 293tis.
Crifodo píše:Každé 100% spolehnutí na jeden zdroj je ošemetné. Plyn můžou Ukrajinci nebo jaký čert bude na trase, zastavit, elektřinu může vypnout kalamita nebo blackout. Obojí může nečekaně růst cenově. Do pevných paliv budou kecat europsko unijní šmejdi ohledně spalin a budou možná chodit výbory lidové kontroly po domech a hrabat se v popelníku. Topení elektřinou je zhovadilost a mělo být postiženo nejvíc: Elektrárny jedou jak fretka s účinností nějakých 25%, přebytečné teplo vypouštějí do krajiny nebo do vody, pak ztráty na trase, náklady na přenosovou soustavu, a nakonec si tím zbytkem stejně někdo zatopí, často v objektu který je izolován jako kdyby byl na riviéře.
Plně souhlasím s Crifodem. Ale k tématu. Máme doma studnu, která měla na počátku užívání vydatnost 700L/24 hodin, po ročním tréningu (řádném užívání) jsem její vydatnost ještě neměřil. Co takhle odebírat teplo čerpadlem z vody ve studni, má přece jen větší měrnou tepelnou kapacitu, nežli vzduch a získaným teplem topit. Příliš ochlazenou vodu odčerpávat, aby přitékala čerstvá, "teplá". Vím, že v zimě mi voda přišla velice teplá, i když měla snad jen 10 stupňů, v létě naopak, jde jen o subjektivní pocit. Pokud by teplota byla stabilní i v zimních měsících, připadne mi to jako dobrý zdroj tepla pro přitápění.
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Čerpáním 700 l vody/24h a jejím ochlazováním z 10°C na 1°C získáš cca 300 W. Nezajímavé.
Musel bys spoléhat na přestup tepla do objemu studny jejími stěnami. Na to má ale studna malou plochu a můžeš ji zchladit jen k bodu mrazu.
Zemní kolektory k TČ se dělají s velkou plochou povrchu a rozložené na velkou plochu pozemku, a navíc jsou plněné solankou, aby obíhající kapalina mohla být podstatně chladnější než 0°C.
Teplo, které bys mohl těžit ze studny (řekněme 5 m hloubky a v ní 4m vody) odhaduju na max. 2 kW.