Výběr předzesilovače s tónovou regulací pro zesilovač
Moderátor: Moderátoři
Výběr předzesilovače s tónovou regulací pro zesilovač
mám postavený mosfetový koncový stupeň s parametry 130W/4Ohm, vstupní citlivost 1 Veff, vstupní impedance 45 kohmů. Rychlost přeběhu 60V/uS. V zesilovači bych chtěl mít ještě předzesilovač. (Předzesilovač půjde vypínačem přemostit) Jaká konstrukce bybyla nejvhodnější? Chtěl bych něco funkčního, ověřeného. Hrabal jsem se doma v součástkách, mám tranzistory MAT02. Měl jsem provizorně postavený předzesilovač, ale je to taková zbastlená konstrukce viz. pricipielně příloha, ten úplně vlevo dole. Nebráním se v předzesilovači tranzistorům - konec mám tranzistorový, chtěl bych tedy něco kvalitnějšího.
Do zesilovače budu připojovat běžné komponnety např. CD přehrávač.
Poraďte prosím. Stačí ověřené schéma, desku si vyrobím.
Honza
- Přílohy
-
Mixers and EQs.gif- Schémata předzesilovačů
- (22.41 KiB) Staženo 176 x
Pravda, kdysi po proměření toho původního Williamsona jsem zjistil, že se body zlomu charakteristik ve středech zbytečně daleko překrývají, a poněkud upravil hodnoty, ale vyšlo to takto
(zesílení ve středech 14dB, zdvih v hloubkách ±14dB a ve výškách ±8dB naprosto postačuje, většinou mám stejně poťáky ve střední poloze)
- Přílohy
-
Williamson_TTsim.gif- Poslední verze Williamsona, jak jsem ji uložil ze simulátoru, funguje při napájení od 10V do 20V a zvukově je velmi dobrá.
- (10.1 KiB) Staženo 157 x
-
Will_TT_chr.gif- Charakteristiky korektoru při nastaveních potnciometrů na doraz a vždy napůl mezi střed a doraz
- (15.84 KiB) Staženo 111 x
Hill píše:Tak to je někde něco špatně - nezadals do simulace chybně hodnotu některého vazebního kondenzátoru?
...Děkuji, zkusím nasimulovat a vyzkouším na nepájivém poli. Lze pro realizaci použít tranzisotry MAT02 (mám dva kousky) nebo to je zbytečný luxus?
EDIT: Předpokládám všechny kondenzátory pokud možno svitkové a s vyšší kapacitou použít tantalové?
Pokud jde o kondíky: do korekcí používám svitky s malou indukčností, nejčastěji styroflex nebo polyester, protože už z prodejny mívají malý rozptyl hodnot: není jich potřeba moc na to, aby se vybraly do čtveřice. A mají daleko menší teplotní závislost, než keramické přijatelných rozměrů.
V elektrolytech (mají ve schématu označenou polaritu) také používám tantalové kapky raději, pochopitelně tam, kde vystačím s dostupným rozsahem kapacit a provozních napětí. V tomto zapojení se ale pracuje s rozkmitem napětí do nějakých 6V, zpravidla podstatně méně, takže klidně můžeš použít obyčejné hliníkové, rozdíl není slyšitelný ani měřitelný.
Z odporů doporučuji do obou kolektorů i do báze T1 kousky s kovovou vrstvou, jinak je to celkem jedno.
Totiž: kvůli vyrovnanému průběhu uprostřed dráhy poteciometrů se párují součástky zapojené na koncích jeho dráhy, kvůli souběhu kanálů se párují součástky na stejných pozicích v obou kanálech, pokud se účastní korekce - v tomto případě se to týká i obou odporů v emitoru T1 a T101 (to jako druhý kanál).
Tandemové potenciometry samozřejmě použij se zaručeným souběhem, doporučuji TP289 lineární: http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz ... _289NN.pdf .
A necituj pořád naposledy předcházející příspěvek, u něj to nemá smysl. Kdo to má pořád mazat?
Na odpověď je tady nahoře i dole tlačítko
(<--toto je jen obrázek, fungují ta nad a pod okénkem).1. bod 20Hz -14.9dB
2. bod 106Hz -7.7dB
3. bod 485Hz -4dB
4...2.2kHz -3.4dB
Edit: teď tam je 50k potenciometr (omylem), ale když tam dám 10k dle schématu, tak to ještě udělá trochu hrb
- Přílohy
-
schema.gif- (10.08 KiB) Staženo 108 x
-
prubeh01.gif- (28.48 KiB) Staženo 98 x
Korekce fungují tak jak mají.
- Přílohy
-
Schema_5_band_EQ.gif- (22.29 KiB) Staženo 145 x