p32 píše:Tak u trabanta nebo wartburga to jde přímo na to E85, ne ?
Že se k tomu vracím, ale mohl bys mi Ekkare vysvětlit jak by to bylo u těchto dvoutaktů ? Předstih se tam dá seřídit a dříve prej jezdívali na líh (ne ten bio). To by pak tato auta pak měla být při jízdu jen na E85 ekologičtější než např. š120 apod. ?
Základní hodnota předstihu se dá nastavit u každého motoru, u lihosměsí se spíš jedná o to, že alkoholové palivo má jiný průběh posunu bodu zážehu (zvětšování předstihu s rostoucími otáčkami) než benzínová směs. Fixně nastavená hodnota předstihu proto taky nebude "nic moc" - i když ten dvoutakt na to pojede. U těchto motorů je ale při používání lihosměsí jiný problém - dvoutakty se považují obecně za motory mazané ztrátově směsí - neboli potřebný mazací olej pro mazání klikového mechanismu a pístu se přidává přímo do paliva, ze kterého se vysráží na stěny karteru a válce. Samozřejmě se ho notná část přitom také spálí, musí se proto používat oleje s malým podílem popelovin = nespalitelných složek, aby se motory zbytečně "nezasíraly" a nedocházelo k jejich poškození až zadření. Nejobvyklejší "dvoutaktní" jsou oleje minerální nebo polosyntetické, jenže u nich je problém s rozpustností v lihu. Zkus to sám doma - nalej minerální olej do lihu, promíchej a sleduj, co se stane. V drtivé většině případů olej spadne ke dnu nádoby a ani po dlouhém míchání nedojde k jeho rozpuštění, jako k tomu dojde v benzínu. Do alkoholových mixů se proto musejí používat v lihu lehce rozpustné oleje na rostlinné bázi - jedním z příkladů je dlouholetý "přítel" modelářů a závodníků na motorkách jménem RICIN. Minerální oleje jsou vhodné jedině v případě, že motor je vybaven systémem odděleného mazání - systémů je víc, říká se jim "Oilmatic", "Oilmaster" a bůhvíjak ještě - v principu jde vždycky o to, že olej se nemíchá do paliva, ale leje se do zvláštní nádrže, ze které se na potřebná mazací místa distribuuje s pomocí malého samostatného čerpadla v závislosti na otáčkách motoru.
V každém případě je ale nutné vyřešit problém nižšího energetického obsahu paliva - alkoholy sice obsahují chemicky vázaný kyslík, čímž teoreticky klesá množství škodlivin ve spalinách, jenže jejich výhřevnost je proti benzínu asi jen dvoutřetinová - zase teoreticky. Ve skutečnosti ve spojení s vyšším výparným teplem potřebným pro vznik směsi schopné zážehu ve válci je potřeba upravit bohatost směsi ještě víc ve prospěch paliva - zatímco u benzínu je stechiometrická (ideální) směs 1 hmotnostní díl paliva na 14 hmotnostních dílů vzduchu, u lihu je potřeba dosáhnout poměru menšího - přibližně 1:10 až 11 za běhu a přibližně 1:8 až 9 pro start. U motorů se vstřikováním se to musí řešit výměnou vstřikovačů za jiné, s větším průměrem trysky a s větším objemem na jednu dávku - a úpravou softwaru. U karburátorových motorů se toho dosáhne jedině výměnou otryskování za větší a třeba u motocyklů i "přesazením jehly" v šoupátku do vyšší polohy.
U výměny trysek pozor - číslo na nich je PRŮMĚR kalibrovaného otvoru v setinách milimetru (většinou), ale průtok je úměrný PLOŠE OTVORU, pro zvětšení plochy otvoru trysky o 50% je potřeba zvětšit průměr daleko méně! Příklad - původní hlavní tryska karburátoru u starého známého "fichtla" (JAWA 50 Pionýr) měla číslo 85. Její průměr tedy je 0,85mm. Pro nárůst průtoku=plochy otvoru o 50% (aby se to jednodušeji počítalo) mi kalkulačka vyhodila číslo 104 - tedy tryska s průměrem 1,04mm. Nejbližší je tryska s číslem 100 - používala se na stejné pozici například u "kejvačky" nebo "panelky". Zvětšení průměru o přibližně 22% tedy vedlo ke zvětšení plochy o téměř 50%...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
