Baterie bouchly kvuli neodborné manipulaci ( kontakt zajiskřil) vodík se vzduchem to je prevít
Nabíječ NB14A
Moderátor: Moderátoři
Andrea píše:Kde se o těch 2,7V na článek píše?
E8 píše:EKKAR:
"Dvanáctivoltový" olověný akumulátor může mít až 16,8V (s připojeným nabíječem).
Andrea píše:Hlášky EKKARa ani BOBOBOa nejsou věrohodná literatura.
Jakákoliv jen trochu odbornější literatura, počínaje populárními publikacemi pánů Arendáše a Ručky a učebnicemi elektrotechniky pro střední školy konče - všude se uvádí u čistě olověné technologie článků (bez vápníku) jako maximální hodnota napětí článku při probíhajícím nabíjení AŽ 2,8V neboli pro 6-článkovou baterii napětí AŽ 16,8V. Myslím že věrohodná v tomto momentě nejseš Ty, Andrejko... NIKDY A NIKOMU jsem neradil, že má nabíjet baterku trvalým připojením a v setrvalém stavu s napětím 16,8V - uvedl jsem tuto hodnotu jako maximum, kterého může napětí na akumulátoru s připojeným nabijákem dosáhnout. A pokud někdo nechápe rozdíl mezi občas dobíjeným a trvale k nabíječi připojeným akumulátorem, potom opravdu jen dokazuje rčení "kdo umí, dělá, kdo neumí, učí...".
A pokud je někdo s prominutím takový jelito, že při odpojování akumulátoru nejdřív odpojuje nabíjecí obvod, aniž by nejdřív vypnul primární stranu nabíječe (= přerušil nabíjecí proud odpojením nabíječe od sítě), tak si o ten výbuch nahromaděné kyslíko-vodíkové směsi uvnitř akumulátoru doslova koleduje a zasluhuje si ho plným právem se všemi následky. Neboli další kandidát o Darwin Awards...
A kutilmile - nelituju tě
Nabíjet se dá účinně pouze při akumulátoru teplém více než +15° C. Pokud je akumulátor promrzlý, chemické reakce z důvodu nízké pohyblivosti iontů probíhají jen na povrchu desek, zreagovaný povrch desek brání postupu iontů do vnitřních činných hmot desek a akumulátor není plného nabití schopný. Napětí na svorkách se velmi rychle zvýší a již zhruba za půl hodiny se akumulátor tváří jako plně nabitý, ačkoliv to není pravda. Po ohřátí se tvářit přestane a lze ho normálně dobít. Tuto teorii jsem si několikrát měl možnost ověřit v praxi, ostatně si to každý v následující zimě může vyzkoušet. Naopak zase nabíjet rozpálený akumulátor není vhodné, teplota akumulátoru, měřená uvnitř středního článku, nemá překročit 40° C.
Výrobci akumulátorů předepisují dva typy nabíjení, nabíjení konstantním proudem a nabíjení dvoustupňové.
Dříve často předepisovaná metoda nabíjení konstantním proudem 0,1 C20 po dobu 13 hod. (předpokládáme úplně vybitý akumulátor) je použitelná i dnes, nemusí se nic hlídat, pouze čas. Celkově vzhledem k účinnosti nabíjení je zapotřebí dodat 130% náboje (platí i pro jiné typy nabíjení). Při nabíjení tímto proudem se hranice plynování 14,4 V dosáhne asi po 8 hod., po cca 10,5 hod. je již napětí na 16,8 V, asi za hodinu se ustálí na 16,5 V a dále se nezvyšuje. Pokud se bude nabíjet proudem např. 0,2 C20, nárůsty napětí začínají dříve a napětí na konci nabíjení setrvává na hodnotách okolo 17 V. Přebíjení takovými proudy se výslovně zakazuje.
Dvoustupňové nabíjení je pro akumulátor příznivější. První stupeň - nabíjí se proudem 0,12 C20, po dosažení napětí 2,4 V na článek (14,4 V na svorkách) nastupuje druhý stupeň - nabíjí se proudem 0,06 C20 do znaků plného nabití, tj. po dobu dvou hodin se hustota elektrolytu nemění a napětí na svorkách se nezvyšuje (dosáhne asi 16,5 V). Snížení proudu od hranice 14,4 V je důležité pro další formování desek. Akumulátor je již z velké části nabit a v jeho činné hmotě se zhorší přístup elektrolytu k síranu schopnému rychlé reakce natolik, že se postupně velká část proudu spotřebuje na rozklad vody. Proto začíná plynování (uvolňování plynného vodíku a kyslíku z rozkladu vody) až od hranice 14,4 V. Nejde tedy o nabíjení v pravém slova smyslu, ale jen o doběh a formování. Snížení proudu umožní pomalejší elektrochemickou reakci, více síranu se má možnost přeměnit. Napětí se při nabíjení proudem 0,1 C20 začne rychleji zvyšovat až na hranici okolo 16,5 V, krátkodobě i 16,8 V. Potom již všechen proud jen rozkládá vodu. Hranice 16,5 V tedy značí konec nabíjení. Tuto hranici by měl dobrý akumulátor dosáhnout nebo se aspoň k ní přiblížit i při nabíjení proudem 0,06 C20, ovšem za delší dobu. Podle posledních výzkumů je vhodné při překročení hranice 14,4 V proud snížit na 0,06 C20 a potom ho se zvyšujícím se napětí snižovat. Intenzívní plynování není vůbec pro akumulátor příznivé, kromě jiného se při něm vyvíjí značné množství tepla.
Úplně vybitý akumulátor se pozná POUZE PŘI ZATÍŽENÍ proudem 0,05 C20 - napětí na svorkách musí poklesnout na 10,5 V (někdo udává 10,8 V). Pokud je nižší, dobíjí se proudem 0,05 C20 do dosáhnutí napětí na svorkách 12,5 V a potom se přejde na dvoustupňové dobíjení. Každopádně není vhodné vybíjet akumulátor pod tuto hodnotu, rozpadají se desky. Pokud i naprázdno má akumulátor napětí nižší než cca 12 V, je už u konce životnosti. Pokud začíná plynovat již při napětí nižším, než 14,4 V, je silně zasulfatovaný a už se s ním moc neudělá, konce životnosti je hned za rohem.
Nouzově lze při vybití na cca 30% použít rychlonabíjení proudem 0,25 C20 do napětí na svorkách 14,4 V, poté je NUTNÉ proud snížit na 0,06 C20. Předpokladem je dobrý stav akumulátoru, všechny články jsou rovnoměrně vybité. Po dobu nabíjení se kontroluje teplota ve středním článku (skleněný chemický teploměr do 50° C), při zvýšení nad 40° C je nutno zmenšit proud (případně přerušit nabíjení) a pokud možno akumulátor chladit (ponořením do vody pod spodní hranu víka). Při vybití pod 30% je rychlonabíjení z hlediska životnosti akumulátoru nevhodné. Ovšem znovu zdůrazňuji, jde o nouzové dobíjení.
Jakmile se nabíjení ukončí a nabíječka odpojí, dojde okamžitě k poklesu na svorkách na 14,4 V. Dále se napětí postupně snižuje až na hodnoty okolo 12,6 - 13,0 V, kde se ustálí. Toto napětí závisí na konečné hustotě elektrolytu, která může být 1,26 - 1,285 g/cm3. Nižší hustota - nižší napětí. Horní mez hustoty by neměla být překračována. Tento pokles může trvat i několik hodin. Desky článků po tuto dobu dokončují chemické procesy. Proto bych doporučoval ponechat akumulátor dostatečnou dobu v klidu před namontováním do vozidla. Při plynování má elektrolyt snahu vystřikovat ven z článků, proto zátky pouze povolte, nevyšroubovávejte je úplně. Po ukončení nabíjení akumulátor vodou řádně omyjte.
"Intenzívní plynování není vůbec pro akumulátor příznivé, kromě jiného se při něm vyvíjí značné množství tepla". "Přebíjení takovými proudy se výslovně zakazuje"
autor tu počítá s hlídaným dvoufázovým nabíjením,
1.kdy se nabíjí ve druhé fázi sníženým proudem
2. kdy se počítá, že někdo nabíječku po nabíjení vypne.
3. že má akumulátor vyšroubované špunty a doleje se vypařená destilka
pokud nabíječka tyto obvody bude mít, není problém (u špuntových AKU)
jinak gelovku má každá motorka a právě Aku z motorek je nutné dost často nabíjet- třeba přes zimu
1 bylo kvalitnější, ale nevydělali jsme si na nový AKu za 3 dny (někdo za den)
2 nestartovalo se 6 x denně 7x za týden, ale jen v sobotu
3 v autě bylo dynamo, které aku tak nehuntovalo, ale na druhé straně v zimně nestíhalo a muselo se co chvili dobíjet externě.
50-80A aku nevadí, elektrika si hlídá napětí a to je duležíté-nedochází k přebíjení nad 15V
Aku už je na ty dnešní proudy stavěné.
pokud koupíte kvalitní Aku Panasonic atd. vydrží Vám i dnes v autě i 13 let a to prosím bez pravidelného nočního preventivního připojování na nabíječku.
Tvrdit, že se nestartovalo každý den je stejná pitomost - můj táta dělal mašinfíru a musel jezdit do práce v pátek i ve svátek, ve dne i v noci - takže startování bylo na denním pořádku - baterka Akuma N6A37 mu vydržela 4-5 roků - a auto byla Š110LS s ALTERNÁTOREM a s přídavnými halogeny, které tatík velmi rád zhusta používal - takže spotřeba v autě nebyla nijak malá. Přitom baterku nijak zvlášť nedobíjel - možná 2x za rok. A to co tvrdíš, že elektrika si hlídá napětí, svědčí opravdu o tom, že jsi DILETANT - napětí v autě je omezováno právě proto, aby nepřekračovalo hodnotu 14,5V ( a ne nějakých 15 co píšeš) - protože po přelezení 14,5V začíná běžný akumulátor silně plynovat a tím i rozstřikovat elektrolyt. Právě proto, aby se neztrácela voda a kyselina a aby nedocházelo vlivem rozstřiku ke korozi okolí baterky je nastaveno toto omezení. A "nějakých 50-80A" do baterie neteče - teče tam proud určený výkonem alternátoru a rozdílem napětí na baterce a na alternátoru snížený o okamžitou spotřebu právě nastartovaného auta - neboli v zimě třeba taky vůbec nic (PTC, ohřev skel, topení, světla...) a nějaký proud zbyde až po rozjezdu, kdy se motor dostane trochu do otáček.
Víš, občas by to chtělo vzít si měřák a jít si takovou věc sám osobně změřit do auta - třeba i s tím hustoměrem... Nebo si vzít měřák k ruce při nabíjení akumulátoru mimo auto... A až potom někoho přesvědčovat o "své pravdě"...
A kutilmile - nelituju tě
A ještě taková "perlička", protože baterie byly nedostatkovým zbožím, tak několikrát jsem musel vadný článek odpojit pilkou na železo a přemostit, takže baterie startovala s pěti články než se podařilo sehnat novou, či spíše repasovanou. Hlavní nepříjemnost s pětičlánkovou baterií byla ta, že při o trochu delší jízdě ohromně plynovala, takže to krásně vonělo v autě.
A kutilmile - nelituju tě
Mám podezření že mě něco (alarm?) vybíjí baterii. Dnes jsem jí měřil a má 12,2V Varta Silver 77Ah
Chvíli (asi 2hod) jsem jí nabíjel. Poté měla kolem 14V. Nabíječku vlastním stejnou jaká je v prvním přístěvku. Proto vlastně píši sem. Nevím jestli tedy mám měřit nabíjecí proud a když bude klesat na malé hodnoty tak nabíječku odpojit? Nebo ji nechat nabíjet až do zminovaných 16,8V a poté odpojit?
U starých baterií bylo vidět plynování ale jak se to pozná u nových bezúdržbových?
Co jsem pochopil tak tako nabíječka moc inteligentí nebude a mohla by přebíjet.
Děkuji všem moc za rady. Honza
Musím vyndat panel, pak to vydrží.
Baterka jakási Varta 45Ah z roku 2004, nabíjím max. 1ročně.
Ve služebáku 2.2D je 80Ah a tu jsem ještě nedobíjel, akorát oxidujou kontakty, resp. na mínusu se udělá bílá boule.
--->
změřit klidový odběr z baterie, tohle bude rozsvícená sufitka v kufru