Kónický versus eliptický hrot chvějky
Moderátor: Moderátoři
Kónický versus eliptický hrot chvějky
A kutilmile - nelituju tě
tím se zároveň mnohonásobně prodlouží doba života desky a zmenší se i opotřebení snímacího hrotu, rozšíření účinné akustické oblasti o 40 až 50%
tolik RNDr.Pešák,J.: Gramofon, jeho provoz a technické využití, str.106.
Jaký máš gramofon ?
Zde jedna kvalitní biradiální přenoska za legrační cenu:
http://www.ortofonaudio.cz/ortofon/esho ... n-2M-Black
Ono je to s tím označováním poněkud jinak, obchodníci v tom udělali pěkný hokej a skalní puristi tomu dali korunu, aby se v tom už vůbec nikdo nevyznal.
Ony totiž všechny hroty od počátku označované jako eliptické jsou ve skutečnosti biradiální, protože vybrousit diamant přesně do eliptického průřezu se snad nikomu nepodařilo. Firma Shure použila označení Bi-Radial jako první, protože skutečně šlo o hrot, jehož průřez byl také ohraničený dvěma velkými a dvěma malými poloměry, tedy o hrot biradiální, oválného průřezu, elipse se pouze více nebo méně blížícího. Až později i tato firma přijala název tvaru "eliptický", jakkoli se odborníci bránili, že to není pravda. Ale zní to líp.
Hrot Shibata je také biradiální, jen ten větší poloměr je asi dvojnásobný ve srovnání s "normálním" biradiálním hrotem, takže hrot je ve směru pohybu v drážce asi o 30% tenčí. Ale to je na obrázku.
Pro nepatrnou styčnou plochu v drážce vyžaduje velmi nízkou svislou sílu na hrot, aby nedošlo k překročení meze plastické (nevratné) deformace drážky. Přece jen se zmenšující se plochou styku s bokem drážky strmě roste tlak v tom bodu.
K určitému zmatení pojmů došlo tuším u firmy Trio Corp., Japan (spíše známé pod obchodním názvem Kenwood), která vrhla na trh jak přenosky s optorezistivním měničem, tak vyvíjela přenosky pro kvadrofonní systém CD-4. Ten vyžadoval hrot s trojúhelníkovým průřezem velmi blízce kopírující tvar řezacího nože - a říkali mu Shibata (neznamená to náhodou lodní plachtu?). Ano, ten měl větší styčnou plochu s boky drážky, takže tlaky se zmenšily.
A ještě drobnost: desky se při řezání předzkreslují tak, aby kónický hrot dostal z přenosky nezkreslený signál. S ostatními dvěma tvary se při řezání tak nějak moc nepočítá, ale zase tak dramatický rozdíl při poslechu to není.
- Přílohy
-
fig12_18.jpg- Rozdíl mezi kónickým hrotem a hroty biradiálními (eliptickým a Shibata)
- (23.46 KiB) Staženo 197 x
- Přílohy
-
JVC Z4S.jpg- (88.52 KiB) Staženo 169 x
Když jsem později zjistil, že v řetězci MediaMarkt v Bavorsku chtějí za náhradní chvějku do ní €33,49 (u nás ji nikdo nevedl), stihl jsem si v Olomouci objednat ještě jednu celou přenosku, než prodejce firmu zavřel.
Dnes už mám jen jednu hrající a jednu bez chvějky...
V současné době je chvějka k mání u jedné novozélandské firmy pod kódem N234 za 30 NZD, což je asi €18,-, tedy nějakých Kč 435,- plus porto, případně za €19,- plus €5,50 poštovného a balného u firmy MrStylus v Kissingu u Augsburgu, což dělá dnes Kč 581,-. Je tedy otázka, jak dalece bude ekonomické chvějku měnit.
To už se vyplatí koupit celou přenosku, ať už jde o AT nebo Ortofona.
Jak vidíš, z nich ty magnetodynamické patří všechny do třídy HiFi, které svými vlastnostmi výsledný zvuk ovlivní daleko méně, než zbytek reprodukčního řetězce a poslechový prostor.
A náhradních hrotů tam mají také dostatek na výběr.
Něco málo mají také u mamuta, Ortofona a krystalovou Teslu ještě koupíš v Opavě, ale jinak už to vesměs mizí, prodejci to nějak nemají zájem sušit na skladě.
Osobně bych příště zvolil OMB5E (nebo aspoň OMB5), pak Nagaoku JT411. Značku Tonar řady Birdie zatím neznám, ale třeba ji doporučí někdo jiný.