Ahoj, co je to za měřicí systém a proč to má dvě ručky a jak to funguje? Nějak si to ze školy nepamatuju. Asi něco s termočlánkem, ale ten symbol vlevo neznám.
http://elektro.aukro.cz/a-dve-ruce-i1840411365.html
Ručkový měřák - co je to za systém?
Moderátor: Moderátoři
Ručkový měřák - co je to za systém?
- Přílohy
-
Merak dve rucky .jpg- (78.85 KiB) Staženo 212 x
Vypadá to, že ta červená ručka je jen ručně nastavitelný ukazatel, nebo vždy zůstane na nejvyšší hodnotě (je posouvána černou ručkou) a měřicí systém (podle značky tepelný bimetalový) využívá bimetalu ohřívaného protékajícím proudem.
Opravte mne pokud to tak není.
Opravte mne pokud to tak není.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
To "V"éčko udává, že třída přesnosti není z rozsahu (plné výchylky) jak je běžné, ale jedná se o 5% přesnost z měřené hodnoty. 12 min udává maximální dobu měření, pak zřejmě dochází k přehřátí přístroje.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Ještě k těm dvanácti minutám. Může to být u tohoto přístroje i tak, že je to doba potřebná k ustálení výchylky. U jiných to udává max. dobu měření.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Tak to máš supr kvalifikaci na měřáky z Blanska.
I když bych řekl, že většina lidí (asi ženských, protože jsou šikovnější a pečlivější, ale to není důležité) na montážní lince (spíš za montážními stolky) neměla o teorii funkce toho, co vyrábějí, moc velké tušení.
Ten měřák je zajímavý v tom, že díky teplotní setrvačnosti vyžaduje asi dost kvalifikovanou obsluhu a vědomost o průběhu měřeného proudu.
Například pustím proud 6A a ručka pomalu stoupá. Pravděpodobně až po 12 minutách můžu odečítat s vědomím, že už výchylka znatelně neporoste. Ale pokud proud všelijak kolísá, tak bude údaj všelijaký. A když po 10 minutách proud klesne na nulu, v 12.minutě odečtu ještě slušně velkou výchylku. Píší, že ukazuje jen průměrnou hodnotu, ale nevím, jestli se to dá nazvat průměrem(?).
Našel jsem toto ( strana 8 )
]http://www.jsmilek.cz/skripta%20pdf/mereni%202%20merici%20soustavy%20skripta.pdf
Novějším druhem je tepelná soustava s dvojkovem (obr. 22b).
Proud přiváděný přívodní spirálou prochází též pracovní spirálou
z dvojkovu. Jsou to dvě pevně spojené vrstvy kovů nebo slitin s
rozdílným činitelem roztažnosti. Pracovní spirála se vznikajícím
teplem svinuje nebo rozvinuje, a tím vzniká moment soustavy.
Výchylka ručky závisí na druhé mocnině proudu; stupnice je
nerovnoměrná. Přístroj ukazuje efektivní hodnotu střídavého
proudu nebo napětí.
Tento přístroj s dvojkovem má velkou tepelnou setrvačnost a
nepotřebuje tlumení. Nestačí také sledovat rychlé změny proudu
a ukazuje jen průměrné hodnoty. Druhá dvojkovová spirála
kompenzuje vliv změn okolní teploty na přesnost měření. Proto je mezi pracovní a
kompenzační spirálou kruhová deska, která slouží jako tepelná izolace.
Přesnost těchto přístrojů je asi 3%.]
I když bych řekl, že většina lidí (asi ženských, protože jsou šikovnější a pečlivější, ale to není důležité) na montážní lince (spíš za montážními stolky) neměla o teorii funkce toho, co vyrábějí, moc velké tušení.
Ten měřák je zajímavý v tom, že díky teplotní setrvačnosti vyžaduje asi dost kvalifikovanou obsluhu a vědomost o průběhu měřeného proudu.
Například pustím proud 6A a ručka pomalu stoupá. Pravděpodobně až po 12 minutách můžu odečítat s vědomím, že už výchylka znatelně neporoste. Ale pokud proud všelijak kolísá, tak bude údaj všelijaký. A když po 10 minutách proud klesne na nulu, v 12.minutě odečtu ještě slušně velkou výchylku. Píší, že ukazuje jen průměrnou hodnotu, ale nevím, jestli se to dá nazvat průměrem(?).
Našel jsem toto ( strana 8 )
]http://www.jsmilek.cz/skripta%20pdf/mereni%202%20merici%20soustavy%20skripta.pdf
Novějším druhem je tepelná soustava s dvojkovem (obr. 22b).
Proud přiváděný přívodní spirálou prochází též pracovní spirálou
z dvojkovu. Jsou to dvě pevně spojené vrstvy kovů nebo slitin s
rozdílným činitelem roztažnosti. Pracovní spirála se vznikajícím
teplem svinuje nebo rozvinuje, a tím vzniká moment soustavy.
Výchylka ručky závisí na druhé mocnině proudu; stupnice je
nerovnoměrná. Přístroj ukazuje efektivní hodnotu střídavého
proudu nebo napětí.
Tento přístroj s dvojkovem má velkou tepelnou setrvačnost a
nepotřebuje tlumení. Nestačí také sledovat rychlé změny proudu
a ukazuje jen průměrné hodnoty. Druhá dvojkovová spirála
kompenzuje vliv změn okolní teploty na přesnost měření. Proto je mezi pracovní a
kompenzační spirálou kruhová deska, která slouží jako tepelná izolace.
Přesnost těchto přístrojů je asi 3%.]
To je pravda. Tenhle ale není s termočlánkem nýbrž s bimetalem. Temočlánkový má(předpokládám)mnohem rychlejší odezvu. Nějaký ruský od Drbala doma mám a reakce je docela svižná, v řádu pár sekund.
Bimetalový přístroj asi měří něco jako "střední hodnotu efektivní hodnoty proudu"(?) Jestli to není něco proti něčemu.
Bimetalový přístroj asi měří něco jako "střední hodnotu efektivní hodnoty proudu"(?) Jestli to není něco proti něčemu.
PavelFF píše:Bimetalový přístroj asi měří něco jako "střední hodnotu efektivní hodnoty proudu"(?) Jestli to není něco proti něčemu.
Raději mluvme pouze o efektivní hodnotě, eventuelně o průměrné efektivní hodnotě. S tou střední hodnotou je to zavádějící.
Protože měřicí soustava toho přístroje je tepelná, měří přístroj efektivní hodnotu proudu bez ohledu na jeho časový průběh (tvar).
K tomu, aby se hodnota dala odečíst i po vypnutí proudu tam možná slouží ta červená ručka, která zůstane na největší naměřené hodnotě.
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Eleman píše:Raději mluvme pouze o efektivní hodnotě, eventuelně o průměrné efektivní hodnotě. S tou střední hodnotou je to zavádějící.
To by mě zajímalo, jaký vidíš rozdíl mezi střední hodnotou efektivní hodnoty a průměrnou efektivní hodnotou. Jsou to synonyma.
P.S. a chceme-li být exaktní, tak to neměří prostý průměr, ale vážený průměr, kde váha starších údajů exponenciálně klesá s časem.
Nechtěl jsem aby došlo k záměně pojmů střední hodnota a efektivní hodnota střídavého proudu. Proto jsem napsal, že bude lepší nazývat to průměrnou.... Samozřejně z hlediska obecného vyjádření hodnot je to jedno.
Ale snad tady nebudeme slovíčkařit a řešit definice, na to se autor vlákna neptal
Ale snad tady nebudeme slovíčkařit a řešit definice, na to se autor vlákna neptal
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
