Využití zdvojovače pro žhavení PCL86

[FERYACT]

Přenáší se energie z trafa do zátěže v obou půlperiodách? Přenáší, tak je dvojcestný.

Připojíme li na stejné trafo žárovku měla by být též dvojcestná.
A všichni víme že ne.
Není pravdou že jsem napadl Bernarda který by tvrdil že zdvojovač
je dvoucestný.
Naopak jsem pro měkost zdvojovače uvedl neůplný argument
a to že je jednočinný.On něžně upozornil že zvlnění je 100Hz
a že by mělo jít o dvojčinný zdvojovač.Já jsem neodpovídal.
Pro zdvojovač není důležité jaké zvlnění má výstupní napětí/Hz/
ale delta U.Že bude mít zdvojovač 100Hz je jasné neboť obsahuje
dva jednočinné usměrňovače v serii napájené s posuvem 180°.
Pro zdvojovač je důležité jak se chová vůči spotřebiči a ne trafu.[/quote]

[Andrea]

Nojo, žárovka vlastně usměrňuje, tak to jo, tady je to marný, marný, marný.

[masar]

...Připojíme li na stejné trafo žárovku měla by být též dvojcestná.
A všichni víme že ne...

Proč taháš do elektrotechniky nové pojmy a ještě nedávající smysl? Dvojcestnou ani jednocestnou nebo více cestnou žárovku skutečně neznám a neumím si ji představit. Takže neříkej, že to všichni víme.

...Pro zdvojovač není důležité ...
...Pro zdvojovač je důležité...

Opět nesmyslné věty. Důležitost neposuzuje zdvojovač, ale člověk, který ho navrhuje nebo s ním jinak pracuje.
Místo pojmu jednocestný nebo dvojcestný jsi začal používat termín jednočinný a dvojčinný. Ale to nejsou ekvivalentní pojmy a v problematice usměrňovačů se běžně nepoužívají.
Z tvých příspěvků mám dojem, že tvůj hlavní problém se netýká elektrotechniky, ale je více osobní a pro svou pravdu jsi ochoten překrucovat fyzikální zákony k obrazu svému.
Ale možná je to kvůli Andreje. (Všimni si, že ve 3. pádě je vzor "žena" poněkud "proti srsti").

[Bernard]

Ona v této oblasti panuje určitá terminologická nejednotnost. Zdvojovač zmíněný na počátku tohoto vlákna se většinou nazývá celovlnný nebo Greinacherův, někde se však pro stejné zapojení uvádí název Delonův zdvojovač. Nejčastěji se ale pod termínem Delonův zdvojovač uvádí půlvlnný zdvojovač s jednocestným usměrňovačem, jinak též Villardův.

Jádrem rozepře je FERYAKTův výrok

Každý zdvojovač je měkký už principiálně neboť je jednocestný.

Greinacherův zdvojovač tedy není dvojcestný, ale podle důsledné definice

... obsahuje dva jednočinné usměrňovače v serii napájené s posuvem 180°....

To se mi zdá jako vyhovující kompromis. Já si pod tím představím dvojcestný zdvojovač, ale nikomu tu představu nevnucuji.

Současně navrhuji, aby v zájmu exaktnosti jsme celovlnný usměrňovací (Graetzův) most definovali jako "dva jednočinné usměrňovače paralelně napájené s posuvem 180°".

[Andrea]

Ale možná je to kvůli Andreje. (Všimni si, že ve 3. pádě je vzor "žena" poněkud "proti srsti").

Že je ti něco proti srsti neznamená, že mi budeš prasit jméno a skloňovat ho jak se ti líbí. Ve 3. pádu tam -eje nemá co dělat.

[masar]

Omlouvám se, je to moje neznalost skloňování jména Andrea.
Domníval jsem se, že se skloňuje podle vzoru "žena", ale asi je to jinak. Budu se muset podívat do "Pravidel českého pravopisu", pokud to tam najdu.

[Andrea]

Ano podle vzoru žena, takže ženě - Andree, j tam nikde není.

[masar]

No a právě psaný tvar "Andree" je mi "proti srsti", protože může (ale nemusí) vést k okradení o jednu slabiku, protože správný pád lze někdy určit až z kontextu.
Ale teď už mi to jméno nějak začíná "zdomácňovat". Slibuji, že ho už nebudu prasit.

[Crifodo]

Podstatná jména římského původu s koncovkou -ea mají širší možnosti skloňování než podle českého vzoru žena.
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Andrea&Hledej=Hledej

Podstatná jména zakončená na -ea mají smíšené skloňování: skloňují se podle vzoru „žena“ i „růže“, v některých pádech mají dubletní tvary. Tvary podle vzoru „růže“ se tvoří ze základu rozšířeného i v písmu o -j-. MČ2 ke vzoru idea řadí i odborné názvy jako nauzea, trachea, chorea, seborea, ty však mají určité odlišnosti. Jejich základ se v příslušných pádech o -j- nerozšiřuje; měkké tvary jsou ve 3. a 6. p. j. č. a ve 2. p. mn. č.; ve 3. a 6. p. mn. č. jsou dublety. Jednotné číslo těchto odborných názvů je tedy shodné se jmény na -ua, -oa.

Jinak je to krásný úlet od žhavicícho zdvojovače, to se musí nechat.
Když nějaké slovo zprasil takový Hrabal nebo Neruda, tak se tomu neříká prasení, ale básnická licence.

[Andrea]

Ale -eje ve třetím pádu nemá co dělat, podle žádného podvzoru.

[FERYACT]

To maser:necitoval jsem žádný fyzikální zákon a proto se domnívám
že jsem ho ani nemohl překroutit.
To Andrea:znám mnoho lidí kteří neumí skloňovat ani vlastní jméno.
Proto i já udělám nějakou chybu ale prasit je obvinění ze zlomyslnosti.
V tabulce kterou jsem už výše uvedl si může každý sám srovnat
zda se zdvojovač podobá spíše dvojčinným či jednočinným zapojením.
Pokud jsem uvedl že na trafo je možno připojit žárovku jsem chtěl
upozornit na nesmyslnou logiku že trafem prochází proud oběma směry
a proto je zdvojovač dvoučinný.Což je nesmysl neboť i žárovka by byla
dvojčinná./né usměrnovač--jak podotkla Andrea/.Je třeba náležitě
od sebe oddělit vstupní proudy do zdvojovače a jak se chová zdvojovač
vůči zátěži.Jak se bude chovat vůči PCL86... je obsahem tohoto vlákna.

[Andrea]

To Andrea:znám mnoho lidí kteří neumí skloňovat ani vlastní jméno.

A to je ta omluva?

P.S.: Masar, by si ji zasloužil také.

[masar]

To maser:...

Děkuji.

...jsem chtěl upozornit na nesmyslnou logiku že trafem prochází proud oběma směry a proto je zdvojovač dvoučinný....

Tohle zobecnění tady nikdo nenapsal. Je to tvoje dedukce, pravděpodobně založená na špatném pochopení výkladu.


p.s. A měl by ses snažit používat zavedené pojmy. Používáním neobvyklých výrazů pak snadno dochází k nedorozumění a také k odvádění od tématu.

[FERYACT]

Přenáší se energie z trafa do zátěže v obou půlperiodách? Přenáší, tak je dvojcestný.

Ještě pořád tvrdíš Andreo že je citát pravdivý?Energie z trafa se přenáší
tzv.STŘIDAVÝM PROUDEM ne dvoucestným .Čili podle střídavého
proudu z transformátoru nelze pojmenovat zdvojovač dvojčinným.
Byla to překrásná ukázka pseudologiky.
Pokud se Andreo divíš že jsem se ti neomluvil za to že neumím správně
skloňovat neobvyklé /pro mne slovo/ všimni si že nejsem sám.
V jednom ze svých příspěvků jsi mne falešně obvinila .Čekám na omluvu.
Za ostřelování považuji tvoje devítislovné otázky bez jakékoli argumentace.Nás učili že otázkou odpovídat je neslušné.Spočítej si kolikrát jsi jásala jak jsi vyhrála.To nikdo nedělá.Chodíš na Bastl bojovat./Viz slovo Andrea/ Ze svých bohatých znalostí něco nerada pouštíš druhým .
NAVRHUJI:slovo prznění zařadit do zakázaných slov./slyším p. a panny/

[masar]

Myslím, že ses naspamoval už dost.