PavelFF píše:Zkratuvzdorné znamená, že při zkratu neshoří, ale proud je omezen na bezpečnou velikost. Daní je v tomto případě velmi měkká zatěžovací charakteristika - napětí silně klesá s odběrem proudu. Trafo má v sobě jakoby zabudovaný jakýsi omezovací odpor. Je to dáno konstrukcí magnetického obvodu - rozptylové trafo. Podobné trafo mají střídavé svářečky...
Blbost. Ne o té svářečce, tam rozptylové trafo skutečně je (v jádru je konstrukčně vytvořená poměrně velká mezera, způsobující že magnetický tok při zkratu sekundáru je omezen na takovou velikost, že stabilizuje sekundární proud = proud obloukem. Existují dokonce způsoby, jak tuto mezeru regulovat a tím řídit svařovací proud), ale to o rozptylovém zvonkovém trafu.
U těch zvonkových traf je totiž zkratuvzdornost dosažená jinak - malým sycením magnetického obvodu. Zároveň se tím také zmenší oteplení vinutí i jádra při chodu naprázdno = zvonkové trafo je připojeno po 99,99% doby bez zatížení, je proto žádoucí, aby mělo minimální ztráty naprázdno. Dosáhne se toho tím, že se oproti klasickému výpočtu (vyházejícího z magnetického toku jádrem 1T) 45/S=n použije větší počet závitů na volt - při současném dodržení poměru počtu závitů primáru i sekundáru. Magnetický tok se tak ve stejném poměru sníží.
Transformátorek má tak méně sycený magnetický obvod a při chodu naprázdno se mnohem méně hřeje - jeho napětí přitom se zatížením klesá podobně strmě jako u rozptylového trafa, výroba je ale jednodušší díky nepotřebě nastavovat mezeru v magnetickém obvodu.
Zvonkové trafo s mezerou v jádře jsem viděl jen jedenkrát v životě a to bylo opravdu hooodně staré trafo - někdy z období první republiky nebo těsně po WW II - všecka modernější jsou navrhovaná s nízkým sycením.