Rad by som zverejnil zapojenie audionu s EF80, ku ktoremu som sa dopracoval experintovanim. Zial na slovensku uz nie su silne vysielace s amplitudovou modulaciou, tak som sa orientoval na cesky dlhovlnny radiozurnal, ktory ma aj tu dostatocny signal. Vdaka zan. Slovencinu uz nepocut ani na kv.
Vstupna feritova antena je z tranzistoraku. Samozrejme je zapojena len ladena dlhovlnna cievka. Na druhom koncu je navinuta spetnovezebna cievka, 3 zavity izolovaneho drotu priemeru cca 0,5mm. Samotne zapojenie EF80-ky je klasicke, az na sirokopasmove feritove trafo v anode a naslednej diodovej detekcii. Feritove trafo som pouzil zo spinacieho zdroja, kde je zapojene na privode siete ako odrusovacie. Je to trafo s dvomi cievkami navinutymi v kosrticke z plastu. Kazda cievka je v samostatnej drazke. Ferit je tvaru UU. Takze som pouzil hotovy trafak. Na sekundarnej strane je bezna diodovy detektor.
Audion v uvedenom experimentalne ziskanom zapojeni hra vykonejsie a cistejsie ako klasicke zapojenia a vezba nasadzuje uplne kludne. Zrejme sa toto "siroko pasmove" trafo sprava aj ako nf. tlmivka.
Doporucujem na odskusanie a tesim sa na reakcie.
Audion s EF80
Moderátor: Moderátoři
Audion s EF80
- Přílohy
-
audion DV.jpg- (19.12 KiB) Staženo 248 x
Naposledy upravil(a) edoedo20 dne 03 úno 2012, 11:02, celkem upraveno 2 x.
Ještě by to chtělo dodělat možnost připojení vnější antény. Jinak tohle není na 100% audion, protože ten v originálu využívá mřížkovou detekci.
Edit: Zapojení odporu 1M vám asi vyšlo jako výsledek z laborování, ale častěji jsem ho viděl zapojený do série s mřížkou (a přemostěn vazební kapacitou). Není tak připojen paralelně k laděnému obvodu a netlumí ho.
Edit: Zapojení odporu 1M vám asi vyšlo jako výsledek z laborování, ale častěji jsem ho viděl zapojený do série s mřížkou (a přemostěn vazební kapacitou). Není tak připojen paralelně k laděnému obvodu a netlumí ho.
Naposledy upravil(a) mtajovsky dne 03 úno 2012, 11:41, celkem upraveno 2 x.
Vonkajsiu antenu je mozne naviazat indukcne, alebo kapacitne. Urcite je k tomu mnoho literatury a podkladov.
Suhlasim, povodny audion vyuzival mriezkovu detekciu, ale co vyuzival tranzistorovy audion, tam mriezka nie je. Nakoniec audion je odvodeny od audio - pocutelny a nie od sposobu detekcie.
Ale toto nie je predmetom prispevku. Predmetom je vyuzitie specialnej tlmivky zo spinacich zdrojov na nevsedne pouzitie.
Suhlasim, povodny audion vyuzival mriezkovu detekciu, ale co vyuzival tranzistorovy audion, tam mriezka nie je. Nakoniec audion je odvodeny od audio - pocutelny a nie od sposobu detekcie.
Ale toto nie je predmetom prispevku. Predmetom je vyuzitie specialnej tlmivky zo spinacich zdrojov na nevsedne pouzitie.
To trafo se rozhodně nechová jako nf tlumivka. Je to klasické vf trafo, zde s převodem 1:1.
Myslím, že stejného výsledku by se dosáhlo pouze s vf tlumivkou stejné indukčnosti a přímo z ní napojit detekční diodu.
Ten odpor 1M se myslím na tlumení ani nepodílí, protože rezonanční odpor laděného obvodu je podstatně nižší (Q není nekonečné).
Myslím, že stejného výsledku by se dosáhlo pouze s vf tlumivkou stejné indukčnosti a přímo z ní napojit detekční diodu.
Ten odpor 1M se myslím na tlumení ani nepodílí, protože rezonanční odpor laděného obvodu je podstatně nižší (Q není nekonečné).
edoedo20 píše:Rad by som zverejnil zapojenie audionu s EF80, ku ktoremu som sa dopracoval experintovanim
jestli chceš experimentovat s EF80 zkus ještě tento oscilátor na UHF, je to zajímavé zapojení . . .
breta1 píše:Ten odpor 1M se myslím na tlumení ani nepodílí, protože rezonanční odpor laděného obvodu je podstatně nižší (Q není nekonečné).
S tím by se dalo polemizovat, protože v audionu je kladná zpětná vazba, která obvod odtlumí na velkou hodnotu Q. Pak by odpor mohl mít vliv na snadnost nastavení zp. vazby.
Vemte si například indukčnost 500 uH a kapacitu 50 pF. Rezonanční kmitočet je asi 1 MHz, tedy horní třetina středních vln. Na těchto kmitočtech dosahuje Q obvodů asi 50. Pak rezonanční odpor je:
Rrp = 2 . Π . f . L . Q = 6,28 . 1e6 . 500e-6 . 50 = 157 kΩ
Kladná zpětná vazba zvyšuje Q a teoreticky před nasazením oscilací je Q nekonečné. Ale ona to Q obvodu zvyšuje i tehdy, když je tam ten odpor, takže ve výsledku se to stejně dostane těsně před oscilace, kdy Q, potažmo celkový vstupní odpor, se blíží nekonečnu i s tím odporem.
V uvedeném příkladě by se odpor (neboQ) zmenšil zhruba o 10%.
Nebo v tom mám zmatek?
V uvedeném příkladě by se odpor (neboQ) zmenšil zhruba o 10%.
Nebo v tom mám zmatek?
Feritove trafa su zo spinaneho zdroja rozmeru cca 17x17 mm s jadrom tvaru UU 5x3 mm, drot cca 0,3 mm. Prikladam fotografiu. Pochadzaju zrejme z tlaciarni, alebo Tv.
Zapojenie som urobil intuitivne pri bastleni a funguje.
Trafo vlavo dole ma cca po 40 zavitov drotu 0,25 a indukcnost 18mH. Ostatne trafa maju menej od 5mH do 10mH.
Zapojenie som urobil intuitivne pri bastleni a funguje.
Trafo vlavo dole ma cca po 40 zavitov drotu 0,25 a indukcnost 18mH. Ostatne trafa maju menej od 5mH do 10mH.
- Přílohy
-
- fotka.JPG
- (21.88 KiB) Staženo 158 x
Naposledy upravil(a) edoedo20 dne 07 úno 2012, 15:25, celkem upraveno 2 x.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
ok1hga píše:edoedo20 píše:Rad by som zverejnil zapojenie audionu s EF80, ku ktoremu som sa dopracoval experintovanim
jestli chceš experimentovat s EF80 zkus ještě tento oscilátor na UHF, je to zajímavé zapojení . . .
Šlo by to amplitudově modulovat třeba do katody, nebo by ujížděla frekvence?
Tak to trochu ujasníme: slovo AUDION, i když to se zvukem souvisí (dělá vf signál slyšitelným), je totiž zkratkou dvou slov - AUDIO a ION. Proč? Protože Lee de Forest si hrál s trubicemi plněnými zředěným plynem, tedy šlo spíše o proud iontů, který dlouhovlnné kmitočty řádu desítek kHz ještě docela dobře zvládal, a na vaakuum si nějak netroufal nebo dlouho neměl potřebnou technologii.
Pod názvem AUDION si nechal Lee de Forest patentovat v roce 1906 napřed zředěným plynem plněnou diodu (o vakuu v patentu není ještě řeč) a teprve o necelé dva roky později TRIODU - "vakuovou katodovou trubici, kde proud od žhaveného vlákna k anodě je řízen další elektrodou, a to mřížkou". V patentu je uvedené, že dokáže vf signály nejen detekovat, ale i zesílit. Co v patentu není, je skutečnost, že pro zesílení signálů je žádoucí co nejlepší linearita, ale na lineární charakteristice nedojde k detekci. Nejlepší je vynálezcova hláška "jak to funguje, nevím, ale stejně jsem to udělal..."
Praktické využití poprvé předvedl Armstrong (publikováno 1914) a o dva roky později také zveřejnil superregenerační zapojení, protože rozeznal možnosti, které trioda nabízí, zatímco de Forest, jak už bylo řečeno, ani nevěděl, jak a proč to funguje (nepřipomíná vám to některé naše uživatele, zejména netrpělivé nováčky?)...
K triodě se hlásilo hned několik dalších vynálezců (dohledejte si, kdo máte zájem, i na netu je toho dost), ale skutečnou triodu schopnou celkem lineárně zesilovat, se podařilo vyrobit až za dalších několik let, tedy až po vynálezu vychytávek, kterými se podařilo dosáhnout vysokého vakua a hlavně ho udržet.
Jinak to, co tu prezentuješ, je pouhý vysokofrekvenční předzesilovač s diodovým detektorem. Nebo odzadu: krystalka s předzesilovačem.
Konečně - už nejsem první, kdo to tvrdí.
Ale ani se ti nedivím - tuto dezinformaci jsem na netu našel víckrát, zejména u audionů s tranzistory.
Audiony, ať už tranzistorové nebo elektronkové, totiž ke své funkci žádnou další diodu nepotřebují. K detekci dochází na nelinearitě charakteristiky samotného aktivního prvku, tedy je jedno, zda jde o detekci mřížkou nebo přechodem báze-emitor tranzistoru.
Tím samozřejmě nehodlám shazovat význam skutečnosti, že ti to hraje.
Pod názvem AUDION si nechal Lee de Forest patentovat v roce 1906 napřed zředěným plynem plněnou diodu (o vakuu v patentu není ještě řeč) a teprve o necelé dva roky později TRIODU - "vakuovou katodovou trubici, kde proud od žhaveného vlákna k anodě je řízen další elektrodou, a to mřížkou". V patentu je uvedené, že dokáže vf signály nejen detekovat, ale i zesílit. Co v patentu není, je skutečnost, že pro zesílení signálů je žádoucí co nejlepší linearita, ale na lineární charakteristice nedojde k detekci. Nejlepší je vynálezcova hláška "jak to funguje, nevím, ale stejně jsem to udělal..."
Praktické využití poprvé předvedl Armstrong (publikováno 1914) a o dva roky později také zveřejnil superregenerační zapojení, protože rozeznal možnosti, které trioda nabízí, zatímco de Forest, jak už bylo řečeno, ani nevěděl, jak a proč to funguje (nepřipomíná vám to některé naše uživatele, zejména netrpělivé nováčky?)...
K triodě se hlásilo hned několik dalších vynálezců (dohledejte si, kdo máte zájem, i na netu je toho dost), ale skutečnou triodu schopnou celkem lineárně zesilovat, se podařilo vyrobit až za dalších několik let, tedy až po vynálezu vychytávek, kterými se podařilo dosáhnout vysokého vakua a hlavně ho udržet.
Jinak to, co tu prezentuješ, je pouhý vysokofrekvenční předzesilovač s diodovým detektorem. Nebo odzadu: krystalka s předzesilovačem.
Konečně - už nejsem první, kdo to tvrdí.
Ale ani se ti nedivím - tuto dezinformaci jsem na netu našel víckrát, zejména u audionů s tranzistory.
Audiony, ať už tranzistorové nebo elektronkové, totiž ke své funkci žádnou další diodu nepotřebují. K detekci dochází na nelinearitě charakteristiky samotného aktivního prvku, tedy je jedno, zda jde o detekci mřížkou nebo přechodem báze-emitor tranzistoru.
Tím samozřejmě nehodlám shazovat význam skutečnosti, že ti to hraje.
