Desulfatácia PB Akku
Moderátor: Moderátoři
To ruské co máš na mysli byl přípravek "MEČTA" (Touha), který se v práškovém stavu nasypal do článků mrtvé baterie a po určité době tuto baterii chemicky oživil a "nabil" - takže se dala téměř okamžitě použít jako startovací. Byl to produkt sovětského vojenského výzkumu, který se na českém trhu krátkodobě objevil začátkem 90.let a stejně rychle z toho trhu zmizel - důvod nechápu.
A kutilmile - nelituju tě
http://skoda.panda.cz/clanek.php3?id=379
Napsat (cituji): "...Ostatní druhy akumulátorů (niklkadmiové, stříbrozinkové atd.) nemají vhodné vlastnosti pro použití v automobilech a proto se používají jen ve speciálních případech (závodní vozy atd.)...." je opravdu pouze "poněkud" zavádějící - hlavním důvodem nepoužívání jiných než olověných akumulátorů v autech vždycky byl poměr výkon/cena, který byl pro startovací účely u olověného akumulátoru téměř vždycky nejlepší. Takže bych ten článek bral jen jako drobné doplnění...
A kutilmile - nelituju tě
Desulfatační proces je potřeba provádět pravidelně po celou životnost akunulátoru opakovaně, pokud vrstvička nerozpustného síranu olovnatého je ještě tenká.
Jak tato vrstvička vzniká? Je to důsledek toho, že za provozních okolností se akumulátor nikdy nenabije na svoji konečnou hodnotu, která představuje napětí na článek 2,76 V. Tehdy je všechen síran olovnatý nabíjením přeměněn na oxyd olovičitý (hmota kladné desky). V provozu, např. v autě, kde aku pracuje jako paralelní zdroj s alternátorem, který udržuje různě tvrdé napětí v soustavě max 14,5 V nedojde nikdy ke přeměně všeho síranu olovnatého (zbývá jen malý zlomek množství) a ten po určité době přechází v nerozpustnou formu síranu, který se již standartním nabíjením nepřemění, a o tuto část je teď kladná deska "menší", teď představuje novách 100%, a zase stejným způsobem se znovu zmenší, a to jetaztráta kapacity sulfatací.
Zde popisovaný způsob peroxydem vodíku je správný, pomoci může kyslík,který se na deskách začne uvolňovat. Peroxyd se opatrně přidá v malém nmožství do elektrolytu.
Možná lepší způsob je vytvořit kyslík velmi malým nabíjecm proudem, až 400 hodinovým (kapacita v Ah : 400 = čtyřistahodinový proud). Při tomto nabíjení(vlastně už přebíjení) vznikají mikroskopické bublinky kyslíku na desce a ty pomohou rozpustit ztvrdlý síran olovnatý.
Dosáhnout toho lze nabíječkou s tzv. trvalým proudem. Všechny nabíječky jsou s tzv. trvalým napětím, tak jako alternátor ve vozidle, takže nezbývá, než si takovou udělat.
Je potřeba trafo sekn. 24 V,stačí cca 50 VA, kde proud snížíme zařazením třeba 21W 12V automobilové řárovky (do binkru, brzd. světla) do obvodu sekundáru, lepších výsledků se ještě dosáhne jednocestným usměrněním ? - usměrňovací Gr. blok lze zapojit i jednocestně. Tento system dává asi 1 A stálého proudu, i když akumulátor dosáhne už 2,76 V na článek (=16,56 V na pólech), nyní by bylo vhodné snížit proud na ten požadovaný 400 hodinový, a toho se dosáhne zařazením MP kondenzátoru 1 MF / 400 V seriově s primárním vinutím, který je samozřejmě opatřen zkratovacím páčkovým vypínačem, kterým si volím 1 A / 0,25A.
Proud 0, 25A může pak na akumulátor působit třeba týden, nebo i čtrnác dnů bez toho, že by akumulátor doznal dalšího poškození.
Samozřejmě, že sulfatace není jediným snižovačem kapacity Pb akumulátoru, další příznak stárnutí je vypadávání činné hmoty z kladných desek, které je tím větší, čím větší (brutálnější) proud při nabíjení / dobíjení používáme. Proto, pokud je už akumulátor skutečně dlouho v provozu (7 let), ta uvažujeme, zda desulfatace pomůže, pokud nebyla zařazována do údržby každé cca 2 měsíce.
Zdravím všechny, čáo, Pepa.
Nebo Ekkar, nebo Hill, vím, už to tady ve vláknu je, tak tady na kopku; jaký odpor do sekundáru nebo primáru, usm. předpokládám že jenom jednu diodu, žárovka být asi nemusí, nebo jo?
Děkuji
Když tam dáš odpor, který má U/I charakteristiku rovnou, dostaneš nevyrovnanou výstupní charakteristiku, která bude mít nevhodný tvar pro danou funkci.
A kutilmile - nelituju tě
Před chemickou desulfatací je dobré zjistit hustotu kalu na dně baterie, lze ho nasát do injekční stříkačky s dlouhou jehlou (zboušeným koncem dlouhé jehly). Tento kal by měl být tmavošedý až černý. Je-li světlý až bezbarvý, pak není třeba použít chemii a stačí ošetřovat elektricky tak jak už bylo zmíněno předešle.
Jurik-EB píše:My jsme namísto toho kapkovali peroxid protože to vyšlo laciněji takže o ten přípravek klesla poptávka.
Zdravim.
A ake mnozstvo toho peroxidu Ste tam pridavaly,kolko percentove,a do akej velkej baterky....?
Tiez by som to vyskusal,a rad by som to odhadol to mnozstvo aspon troska presne. (24x2V clanky-700A)Dakujem.
Použiju trafíčko (zdroj k routeru) co se mi tu válí ~12V (po usměrnění špičky napětí 19,5V), 1A. To usměrním, vyhladim a stabilizuju LM317 na 14,4V. To rozkmitam pomocí NE555 na nějakou frekvenci (tu nevím kolik zvolit a kolik 555 zvládne ale tak 1KHz by mohl jít). Při 1 by tranzistor sepnul nabíjecí proud a při 0 sepnu jiný tranzistor, který bude odporem vybíjet baterku cca1/10 nabíjecího proudu
anthAn píše:Co si myslíte o mym nápadu na desulfátor:
Tuto http://svetelektro.com/modules/Forums/d ... p?id=31559 je to už zostrojené to čo popisuješ(neviem to ináč sem pripojiť)
A na inom forume to už chalanisko zostrojuje,ale nie podla tejto schémy...
A už má aj výsledky,takže v krátkosti....funguje to...
Ja som zas túto vecičku dostal od kamaráta už ako hotový výrobok...čo ma naozaj potešilo,lebo kapacita na mojej batérke je už dosť mizerná...
To vyzerá takto:
- Přílohy
-
Kópia – Desulfator.JPG- (58.45 KiB) Staženo 257 x
A kutilmile - nelituju tě