Dobrý den,
zajímalo by mne, čistě teoreticky, jakým způsobem je možné v můstku 3 fázového střídače vytvořit střed (nulák). Řeší to diody a kondenzátory, které jsou naznačeny v tomto schématu na straně 2?
http://www.danfoss.com/NR/rdonlyres/DBAECBC5-627E-46D4-8B43-726850C18812/0/Factsheets_DKSIPK22A448_WEB.pdf
Nebo je vždy nutné můstek napájet symetrickým DC napětím a střed tohoto napětí vytvoří nulák?
Třífázový můstek střídače s nulákem
Moderátor: Moderátoři
-
miroslavkovar
- Příspěvky: 81
- Registrován: 10 bře 2012, 00:00
To principiální schéma je celkem jasné. FV panely generují DC napětí, které je společné všem třem "deskám" měničů, ve schématu je symbolicky naznačena pouze jedna, která má symbolické spínače výstupu buď k plusu nebo k mínusu, nebo nezapojeno. Měniče pracují tak, že jsou vždy v činnosti pouze dvě desky a to sepnutím opačných polarit, pak se to posune. Příklad. Nejdříve je sepnuta deska 1(+) oproti 2(-), pak 2(-) oproti 3(+), pak 3(+) oproti 1(-), pak 1(-) oproti 2(+), pak 2(+) oproti 3(-), pak 3(-) oproti 1(+) a už se to točí dokola. Je to klasický příklad řešení frekvenčního měniče pro třífázový elektromotor, který také v každém okamžiku budí pouze dvě fáze. Tlumivky z těchto impulsních průběhů dělají průběh proudu, který je blízký sinusovce. Soustava nulák nepotřebuje a principiální schéma ho dokonce označuje jako funkční zem. Tím, že soustava nemá nulák, je alespoň zaručeno rovnoměrnější zatížení jednotlivých fází. Ostatně z těchto důvodů se v přenosových soustavách nulák také nepoužívá. Holt Nikola Tesla tu třífázovou soustavu vymyslel zatraceně dobře. Vydrželo nám to pouze se třemi dráty až do dnešních dob.
-
miroslavkovar
- Příspěvky: 81
- Registrován: 10 bře 2012, 00:00
Vážená Andreo, tyto měniče skutečně pracují tak, jak jsem popsal. Vůbec se nedělá sinusovka, to by nemělo patřičnou účinnost, kterou tam uvádějí. Máte představu, jaká je účinnost měniče, pokud musíte "vyskládat" sinusovku pomocí PWM a to pro každou fázi zvlášť? Když si to rozkreslíte, jak jsem to popsal, tak dostanete tři průběhy obdélníkového napětí, vždy ale s mezerou (60°) mezi střídáním polarit a tyto průběhy budou třikrát s fázovým posunem 3x120°. Pokud tyto průběhy pustíte přes tlumivky do distribuční soustavy a máte smlouvu s ČEZem, tak si můžete chodit už jen pro peníze! Taková je teorie i praxe.
-
miroslavkovar
- Příspěvky: 81
- Registrován: 10 bře 2012, 00:00
Andreo, musím se Vám částečně omluvit a pokusit se uvést věci na pravou míru. To, co jsem popsal, tak se skutečně zapojují frekvenční měniče, ale bez tlumivek. Několik jsem jich opravoval, třeba pro CNC vrtačky plošných spojů s jedním i více vřeteny. Motory vřeten jsou asynchronní s kotvou nakrátko, mají až 120.000 ot/min, vzduchová ložiska, jak radiální, tak axiální, vodní chlazení, průměr kotvy 20 mm a výkon až 1500 W na hřídeli. Tyto speciální třífázové elektromotory jsem i převíjel, protože žádná oficiální firma si na to netroufla. Jinak pro pochopení činnosti měniče při spínání pouze dvou fází, doporučuji si nakreslit časové průběhy. Pak je krásně vidět fázový posun 120° a také to, že jsou vždy připojeny pouze dvě fáze.
Zpět k dotazu. V prospektu není nikde zmínka o tom, že výstupem je sinusovka (proto jsem předpokládal, že výstupy jsou spínány tak, jak jsem popsal), je tam pouze údaj o zkreslení, ale proudu, které je menší než 5%. Je ale pravda, že výstupem může být i sinusovka, která je vytvářena pomocí PWM a nakreslené tlumivky jsou rekuperační. Při střídě buzení výkonových spínačů 1:1 je výstupní napětí za tlumivkou nulové, při střídě třeba 10:1 je kladné maximální, při střídě 1:10 je zase záporné maximální. Touto PWM se pak tvaruje sinusovka a pokud uvádějí zkreslení menší než 5%, pak by spínací frekvence nemusela být ani moc vysoká, odhadem by postačil 1 kHz (sinusovka bude trochu zubatá). Jednotlivé desky spínačů jsou buzeny s fázovým posunem 120°. Změnou střídy je pak možné regulovat i amplitudu výstupní sinusovky a to i při kolísání vstupního DC napětí a tím držet výstupní napětí podle požadavků připojené distribuční sítě.
Zpět k dotazu. V prospektu není nikde zmínka o tom, že výstupem je sinusovka (proto jsem předpokládal, že výstupy jsou spínány tak, jak jsem popsal), je tam pouze údaj o zkreslení, ale proudu, které je menší než 5%. Je ale pravda, že výstupem může být i sinusovka, která je vytvářena pomocí PWM a nakreslené tlumivky jsou rekuperační. Při střídě buzení výkonových spínačů 1:1 je výstupní napětí za tlumivkou nulové, při střídě třeba 10:1 je kladné maximální, při střídě 1:10 je zase záporné maximální. Touto PWM se pak tvaruje sinusovka a pokud uvádějí zkreslení menší než 5%, pak by spínací frekvence nemusela být ani moc vysoká, odhadem by postačil 1 kHz (sinusovka bude trochu zubatá). Jednotlivé desky spínačů jsou buzeny s fázovým posunem 120°. Změnou střídy je pak možné regulovat i amplitudu výstupní sinusovky a to i při kolísání vstupního DC napětí a tím držet výstupní napětí podle požadavků připojené distribuční sítě.
MIROSLAVKOVAR správně popsal jak vznikají v měničích otáček tři pseudosinusovky vzájemně posunuté o 120°.Je to šířková modulace která až po připojení na motor nebo síť dojde k vyfiltrování.Sinusovka vznikne mimo zdroj,na zdroji lze měřit jenom ŠM.To musí být každému jasné.
ANDREO:Pokud popíráš svůj příspevek z 31.3.tak ho klidně zruš.
ANDREO:Pokud popíráš svůj příspevek z 31.3.tak ho klidně zruš.