Exploze plováku

[Duvsan]

U elektrolýzy je niečo platný chránič?

[mihal]

Áno, keby tam bol chránič a prúd by utekal aj cez vodu (ktorá by sa pri tom aj rozkladala) tak by mal obvod odpojiť.

[Otkundes]

Pro Duvsan:
U elektrolýzy jako takové, samozřejmě ne. Ovšem, v tomto případě, pokud je má teorie správná, probíhala elektrolýza mezi živým vodičem a páskem, připojeným na žlutozelený vodič. Pokud by byla instalace provedena v soustavě TN-S a byl použit chránič, průtokem chybového proudu přes vodu do ochranného (žlutozeleného) vodiče, by chránič vypnul - v závislosti na velikosti chybového proudu a použitém chrániči.

[Artaban001]

Napadá mě jedna věc:

Mám lampičku z DZ zářivkou a tlumívka je v soklu. Tato tlumívka i přes to, že ta lampička má už víc, než 3 roky stále smrdí impregnačním lakem.
Dejme tomu, že i ten Tvůj motor byl impregnován podobným lakem. Pokud plast smrdí, podléhá rozkladu. Smrad je projev nějaké těkavé složky, co se uvolňuje teplem. Co když se něco podobného děje v takovým čerpadle a ty výpary jsou třaskavý. Pak stačí jiskra a hotovo.

[p32]

Taky jsi mohl napsat, že tam někdo rychle naprděl a ještě rychleji to tam pak uzavřel.

[Otkundes]

Olejové výpary, nebo těkavé plyny z izolace motoru čerpadla, se můžou do plováku dostat jen přes jeho kabel. A ten je ochlazován vodou ve studni, třeba na nějakých 10°C. Proto soudím, než by se olejové páry a produkty postupné degradace impregnace vinutí motoru dostaly do prostoru plováku, zkondenzovaly by mezi slaněnou žílou kabelu a její izolací. Tím by vlastně tuto cestu "ucpaly". Navíc by pak nemohlo dojít ke korozi pásku, v plováku připojeného na žlutozelený vodič. Zbytky plováku by jistě byly znečištěny zkondenzovaným olejem, protože plovák je ochlazován vodou ve studni.
Stejně tak bychom však mohli kombinovat a uvažovat o samovznícení olejových par a vodíku v uzavřeném prostoru plováku, jako následek zvýšeného obsahu kyslíku, způsobeném elektrolýzou vody. V tom případě bychom ani nepotřebovali inicializační jiskru. Svářeči Vám jistě potvrdí, že kyslík při styku s mastnotou "bouchá".
Jestli je pach z impregnace vinutí hořlavý, neumím posoudit, zatím jsem se s takovou informací nesetkal.

[Artaban001]

1. Plovák je určitě spojen z tělěsem motoru nějakou hadicí, či ohebnou trubkou.

2. Kábl, co propojuje polohový spínač v plováku a nějaký fous vinutí motoru nebude určitě tažen natěsno tou trubkou (hadicí) - mohou to být jen dráty. Takže těm těkavým výparům nic nemusí bránit v cestě do plováku.

[Andrea]

Plovák je spojen s motorem normálním třížilovým kabelem, koukni se na ty fotky.

[Milan121]

Dokázal by náhlý podtlak vně plováku udělat takovou paseku?

[Artaban001]

Na ty fotky právě koukám, ale zda tam jde kabel moc vidět není.
Matce vyhořela zásuvka od žehličky. Zástrčka měla nejspíš moc úzký kolíky a zásuvka je už letitá a hodně používaná. Navíc ty kolíky byly stočený z plechu, nebyly to plný mosazný tyčky. Veškerý dým šel z žehličky. Kabel fungoval jako hadice. mezi žílama nic nebylo. Dal by se prostrčit další drát. Napadlo mě, zda tento kabel nebyl řešen podobně.
Ale zpět k čerpadlu - úvaha
Plovák je uzavřený prostor z plastu, ve kterým je polohový spínač - kdysi to bylo rtuťový "prase"

Pokud by mělo dojít k elektrolýze kdekoliv v tom prostoru plováku, musela by se tam nějak dostat voda. Dejme tomu, že byl dole nakřáplej ve spoji, kde jsou spojeny vršek a spodek, a dovnitř nateklo nějaký množství vody. Aby mohlo dojít k elektrolýze vody při střídavým proudu, musí procházet proud přes dva různé kovy (třeba mosaz a hliník). vodík se shromažduje v prostoru nad vodou. jiskření vyvolané manipulací za chodu čerpadla zažehlo vodík.
Takže - Pokud by někde proběhla elektrolýza, musí být někde stopa po naleptání kovových součástek - mosazný pásek (ty tmavý místa -?). ještě bych hledal druhou součást ze stopami naleptání - koroze.

[dj_Paul]

Andrea má pravdu,je to normální kabel

Milan121 - nějak jsem to nepochopil

[Milan121]

Moc si to nedokáži představit,ale že by vyhořel kyslík vně plováku a v tom úzkém prostoru (studni,vrtu) by se na krátkou chvíli vytvořil nižší tlak než je v plováku.

[Otkundes]

Co se týče elektrolýzy vody, tedy její rozklad na kyslík a vodík, vůbec nejsou podmínkou dva různé kovy! Elektrolýzu můžete provádět třeba i s uhlíkovými elektrodami. Podstatou není rozpouštění (přenos iontů kovu z anody na katodu), jako u galvanického pokovení. Průchodem proudu se molekula vody rozpadne na kladný a záporný iont. Vzhledem k tomu, že se jedná o střídavý proud, je i směr přenosu iontů a následné vylučovaní bublinek kyslíku a vodíku mezi elektrodami, střídavý. Obě elektrody se pak pokryjí bublinkami kyslíku a vodíku i bez nutnosti "naleptání" materiálu elektrod.
Koroze kovového pásku vznikla před vlastní destrukcí plováku a poukazuje na dlouhodobou přítomnost vody v plováku, před jeho explozí.

[Artaban001]

ne vždy dochází k elektrolýze při střídavým proudu.
tohle by pak nemohly vyrábět:


To nemluvím o takové podivné celoplastové žehličce, která žehlí jen díky tý páře a při položení na stul se sama vypne. Taktéž při dojití vody - nejsou spojeny elektrody.

[Otkundes]

Destilační přístroj s plechovými elektrodami ve varném kotlíku - tak to jste mě dostal!
Vyjděme však z Ohmova zákona a vztahu pro výpočet výkonu:
Voda, v závislosti na znečištění rozpuštěnými látkami a plyny, má jistou elektrickou vodivost. Převrácená hodnota vodivosti je elektrický odpor. Připojíme-li mezi elektrody ve varném kotlíku síťové napětí, a pustíme-li do kotlíku vodu z vodovodního kohoutku, průchodem proudu, na "odporu vody" se voda bude zahřívat, vařit, odpařovat... To ovšem neznamená, že na elektrodách není vylučován též kyslík s vodíkem, a tyto plyny nejsou s generovanou sytou párou odváděny z prostoru kotlíku pryč, aby nakonec obohatily atmosféru laboratoře. Jde jen o množství vznikajících plynů, v poměru k vodní páře, vznikající varem vody v prostoru, kde nemůže dojít k jejich inicializaci. Když destilační přístroj se studenou vodou v jeho varném kotlíku zapnete, elektrody se ihned pokryjí malými bublinkami. To přeci není vodní pára, voda je ještě příliš studená...