Amplitudová modulace
Moderátor: Moderátoři
Amplitudová modulace
Ahoj, co by jste mi doporučili za zdroj k informacím pro amplitudovou modulaci? Díky.
-
monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
-
forbidden
- Příspěvky: 9442
- Registrován: 14 úno 2005, 00:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Google najde téměř vše. Na obecnou otázku obecná odpověď. Nijak jsi neupřesnil, co přesně tě zajímá, jestli o ní nevíš vůbec nic, nebo chceš jen rozšířit svý znalosti. Neuvedl jsi ani jestli chceš poradit literaturu, nebo chceš studovat na netu.
V dané situaci mi to přišlo jako nejrelevantnější odpověď, nakonec wikipedie je hned první dotaz, co z googlu vypadne. Příště zpřesni dotaz, nebudeš dostávat odpovědi od trouby.
V dané situaci mi to přišlo jako nejrelevantnější odpověď, nakonec wikipedie je hned první dotaz, co z googlu vypadne. Příště zpřesni dotaz, nebudeš dostávat odpovědi od trouby.
Záleží, jaké podrobnosti chcete vědět. V principu je to velmi primitivní. Fázi signálů pro jednoduchost zanedbáme.
Máme nosný signál:
n(t) = A . sin(ωn.t) (1)
Při modulaci není amplituda A konstantní. Modulační kmitočet ωm mění amplitudu A od její střední hodnoty o relativní hodnotu M, které se říká hloubka modulace. Přitom M<=1:
a(t) = A.(1+M . cos(ωm.t)) (2)
Je-li modulační kmitočet daleko menší než nosný, je možno uvažovat, že výsledný signál s(t) je součinem obou funkcí (1) a (2) v následujícím tvaru:
s(t) = A . [1 + M.cos(ωmt)] . sin(ωnt) (3)
použitím trigonometrické identity:
sin x . cos y = [sin (x + y) + sin(x - y)]/2
upravíme (3) na:
s(t) = A . sin(ωnt) + (A.M)/2 . [sin(ωn + ωm) + sin(ωn - ωm)]
Z toho je vidět že výsledkem AM jediným kmitočtem jsou 3 složky:
- původní nosná
a postranní kmitočty
- signál o frekvenci nosná+modulační kmitočet
- signál o frekvenci nosná-modulační kmitočet
a dále to, že velikost postranních kmitočtů je maximálně poloviční vzhledem k nosné. Proto každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.
Edit: pozdě
Máme nosný signál:
n(t) = A . sin(ωn.t) (1)
Při modulaci není amplituda A konstantní. Modulační kmitočet ωm mění amplitudu A od její střední hodnoty o relativní hodnotu M, které se říká hloubka modulace. Přitom M<=1:
a(t) = A.(1+M . cos(ωm.t)) (2)
Je-li modulační kmitočet daleko menší než nosný, je možno uvažovat, že výsledný signál s(t) je součinem obou funkcí (1) a (2) v následujícím tvaru:
s(t) = A . [1 + M.cos(ωmt)] . sin(ωnt) (3)
použitím trigonometrické identity:
sin x . cos y = [sin (x + y) + sin(x - y)]/2
upravíme (3) na:
s(t) = A . sin(ωnt) + (A.M)/2 . [sin(ωn + ωm) + sin(ωn - ωm)]
Z toho je vidět že výsledkem AM jediným kmitočtem jsou 3 složky:
- původní nosná
a postranní kmitočty
- signál o frekvenci nosná+modulační kmitočet
- signál o frekvenci nosná-modulační kmitočet
a dále to, že velikost postranních kmitočtů je maximálně poloviční vzhledem k nosné. Proto každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.
Edit: pozdě
Naposledy upravil(a) mtajovsky dne 16 bře 2013, 00:57, celkem upraveno 1 x.
Děkuji za rady...
Hele lidi, rozumně: já třeba chápu, že Vám vadí ti, co sem přilezou s otázkou "který konec rezistoru je emitor, a který kolektor".
Ale ten google není všemocnej... googlil sem poctivě půl hodiny, a 4. odkaz byl vnitřek vajíčka (schéma).
To člověka naštve.
A proto rád chodím najistotu, a věřím, že ověřené zdroje jsou lepší, než nějaký smetí, kdo ví odkud.
Hele lidi, rozumně: já třeba chápu, že Vám vadí ti, co sem přilezou s otázkou "který konec rezistoru je emitor, a který kolektor".
Ale ten google není všemocnej... googlil sem poctivě půl hodiny, a 4. odkaz byl vnitřek vajíčka (schéma).
To člověka naštve.
A proto rád chodím najistotu, a věřím, že ověřené zdroje jsou lepší, než nějaký smetí, kdo ví odkud.
mtajovsky píše:Záleží, jaké podrobnosti chcete vědět. V principu je to velmi primitivní. Fázi signálů pro jednoduchost zanedbáme.
každý z nich může nést maximálně 1/4 výkonu. Dále je vidět, že stačí přenášet jen jeden postranní kmitočet a zbylé lze odvodit. Celé to má i další důsledky.
Edit: pozdě
Mě by třeba zajímalo, proč se těm "bočním" nosným vlnám (nebo jak se to jmenuje přesně?) říká součtová a rozdílová. Co ten pojem znamená?
A dále, vím, že tu "kapsli" (čili stále stejnou sínusovku, do které se pak "vecpe" modulovaný signál) vytváří vysokofrkvenční oscilátor (ale jaký? RL, LC RC?) ale co moduluje do signálu právě tu informaci?
Díky
Modulaci provádí obvod, zvaný modulátor 
. Zapojení modulátorů jsou různá, asi nejpoužívanější je anodová (kolektorová) modulace.
Na obrázek klikněte a bude vidět.
. Zapojení modulátorů jsou různá, asi nejpoužívanější je anodová (kolektorová) modulace.
Protože mají kmitočet rovný součtu nebo rozdílu nosné a modulace.Fredy00 píše:Mě by třeba zajímalo, proč se těm "bočním" nosným vlnám (nebo jak se to jmenuje přesně?) říká součtová a rozdílová.
Na obrázek klikněte a bude vidět.
- Přílohy
-
collector-modulator.png- (9.14 KiB) Staženo 254 x
"Protože mají kmitočet rovný součtu nebo rozdílu nosné a modulace."
Jestli tomu rozumím dobře, tak "pravá" je součtem nosné ("kapsle") a modulace ("dat"). A levá je jejich odečtem, rozdílem. Ale co se sčítá? Jaká veličina?
Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill
Jestli tomu rozumím dobře, tak "pravá" je součtem nosné ("kapsle") a modulace ("dat"). A levá je jejich odečtem, rozdílem. Ale co se sčítá? Jaká veličina?
Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill