Fredy00 píše:Ono je spíš problém v tom, že mi nikdy na škole nevysvětlili, co vlastně která součástka dělá - jo, uvědomuju si, že kodnenzátor v sobě uchovává elektrický náboj, ale co to má společnýho s nějakejma oscilacema, to z toho nevyvodím.
. . . když vysvětloval učitel cívku(indukčnost), byl jsi hulit za školou ?
LC oscilace = přelévání energie mezi cívkou a kondenzátorem. Např. kondenzátor je zpočátku nabitý (jako baterka), pouští proud do cívky, tím se vybíjí a klesá na něm napětí. Cívka se nabíjí tak, že si vytváří magnetické pole. Po přelití energie do cívky se začne magnetické pole cívky hroutit. Tím jak protíná závity, indukuje se na cívce napětí (=jako dynamo) a to zas zpětně nabíjí kondenzátor, až se všechna energie přelije zas do kondenzátoru. A tak dokola, ale protože to nejsou ideální součástky (mají ztráty), tak energie klesá pokud se zvenku nedoplňuje (=údaj o jakosti LC obvodu). Doba těchto kmitů závisí na velikosti L a C, čím větší jejich indukčnost/kapacita, tím déle trvá přelití a tím jsou pomalejší kmity.
Tak ze školy si pamatuju, že při nabíjení kondíku nejdřív roste proud, a až proud klesne na nulu, bude plné napětí. (plná výchylka měřáku).
Dále si pamatuju že u cívky je to jinak.
Taky vím, že cívky (pokud nenmají společné magnetické pole) se spojuje na stejných principech jako rezistory, zatímco u kondíků je to obráceněn.
Rezistor a samostatná cívka po spojení a dalším kouskem se sériově sčítá, paralesní spojení udělá hodnotu menší, než je nejmenší toho svazku. U kondíků obrácené.
Ale to je tak vše... doufám, že je to dobře.
PS: a to nežádoucí "kmitání" je vlastně o čem? Jaká je jeho pointa? Jistě, měl sem se optat, ale měl sem jistou část života vsugerováno, že ptát se je drzost, tak to holt uteklo.
Nežádoucí kmitání vznikne ze žádoucího kmitání tím, že ti začne vadit.
A jeho pointa je v tom, že z něj uděláš zpátky žádoucí kmitání pomocí kouzelné věty "it's not a bug, it's a feature".
Yarda1 píše: Můj mladší syn se pokoušel z gymplu studovat na FEL ČVUT (naštěstí pro něj i pro elektriku toho včas nechal), ptal se mne, proč u jednoho tranzistoru jsou písmena CBE a u jiného SGD.
Gymnázium je mor, byl jsem tam 8 let! Ale na FEL / FEKT by mělo jít studovat, pokud člověk od mala bastlí. Jo, musel jsem se teda doučit metodu smyčkových proudů a uzlových napětí, kterou ostatní asi znali z průmyslovky. V pohodě.
Nejen gymnázium, ale i to současné rozdělení na bakalářskou a magisterskou část. V té bakalářské části se asi snaží natlačit do hlavy studentům z gymplu, aby až budou Bc uměli tak na úrovni průmky. Nám lili do hlavy ze začátku teorii, hlavně matyku a fyziku, odborné předměty až potom.
A pro Fredyho - asi nemá cenu, aby ses tu ptal, zkus požádat nějakého chápavějšího spolužáka co si rád přivydělá, ať ti to vysvětlí tak abys to pochopil.
Ještě k tomu gymnáziu: Když syn byl v páté třídě, jejich třídní jim radila, že kdo může, ať jde na gymnázium, protože ve druhém stupni té ZŠ nejsou pedagózi na úrovni.
Naposledy upravil(a) Yarda1 dne 09 kvě 2013, 14:21, celkem upraveno 2 x.
Fredy00 píše:Tak ze školy si pamatuju, že při nabíjení kondíku nejdřív roste proud, a až proud klesne na nulu, bude plné napětí. (plná výchylka měřáku).
Tak to aby jsi si tu školu zopakoval od začátku.
Po připojení kondenzátoru ke zdroji napětí teče obvodem maximální proud(velikost omezena vnitřním odporem zdroje a odporem vodičů), napětí na kondu je nulové, postupně se zvyšuje napětí (náboj) na kondu a proud klesá k nule.
Nežádoucí kmity člověk může slyšet na vlastní uši, třeba na taneční zábavě, když si kapela nastaví příliš velkou hlasitost mikrofonu a soustava se rozpíská. Řekněme, že účinkem zpěvu by mikrofon dával do zesilovače napětí 10 mV, zesilovač do reprobeden 50 V, zesílení A je tedy Ur/Um = 50/0,01 = 5000. V reálném případe jde do mikrofonu nejen zvuk ze zpěvákova hrdla, ale i část toho z reproduktoru. Ta část se označí β, a napětí mikrofonu Um se potom skládá ze dvou složek, zpěvu a zpětné vazby: Um = Uzp+Uzv = Uzp + β·Ur = Ur/A. A teď jen to vhodně seřadit:
Ur/A - β·Ur = Uzp
Ur = Uzp·A / (1 - β·A) ;
I průměrný student si jistě uvědomí, že když součin β·A bude mít hodnotu 1, jmenovatel klesne na nulu, a v tom případě bude na reproboxech nějaký signál Ur, i když zpěvák zmlkne a napětí Uzp bude nulové. Soustava zesilovače se změnila na oscilátor a už si vystačí sama. Sice nezpívá, ale píská.
Už jsem těchto vláken sledoval hodně a také jsem chtěl už často něčím pomoct (ale po pročtení reakcí jsem se na to vybodl), ale vypadá to, že je to marné...
Proboha, vždyť tyto věci by se měly dát pochopit i z normálních učebnic pro obor elektra z 1. ročníku, 5 měsíců se každý den učit o základech, dalších 5 měcíců o pasivních součástkách - chce to jen trochu snahy.
MetalGod píše:Uááááá!!! Ehm. Vysvětli mi, co si představuješ pod pojmy bipolární a unipolární tranzistor.
Teď si představ, že na něho někdy vytáhne IGBT tranzistor s vývodama kolektor - gate - emitor... to bude teprve maras .