CAU lidi! taky jsem si nahraval vynily do MP3 a po mnoha pokusech jsem zjistil ze nejlepsi cesta je ta nejjednodusi. chce to hlavne kompresorem(co neplive vodu nebo olej) dokonale ofoukat desku a nastavit optimalni uroven
mam gramo MC600Q+prijimac 820A+SB Audigy a vzdy nez jsem zacal nahravat (nejdriv do WAVu) jak jsem pouzil merici desku supraphon a na pocitaci si nastavil jako na magnetaku uroven plneho vybuzeni pouzil jsem na to JET AUDIO(hodne starou verzi) ktera ma dokonce ocejchovany Vu metry a ne jen barevny blikatka bez jakychkoliv udaju. potom jsem zapnul to nahravani a sel jsem pryc(Mame drevenou podlahu) pruhledny kryt na gramo jsem sundal- pri reprodukci funguje jako mikrofon. kdyz deska dohrala zastavil jsem nahravani a v Nero Wave Editoru jsem ho nastrihal na jednotlive sklatby. Korekce sumu ani kmitoctovy korekce jsem nepouzil. potom jsem to ulozil do MP3 a vysledek se da v klidu poslouchat Nahraval jsem pokud mozno v absolutnim tichu.
Gramofonové desky, gramofony a digitalizace zvuku z nich.
Moderátor: Moderátoři
Na http://upload.ebastlirna.cz, tentokrát tyristorový střídač pro motorek SMR300/220V.
Aby se to nepletlo, co už tam je, a co ještě ne, budu je postupně dávat do této rubriky a to všechny se jménem iHifirok_číslo . Případně, pokud v čísle bude víc zajímavých souborů, kvůli omezení velikosti souboru pro upload je doplňuji pořadovým písmenem a bude jich třeba i víc.
Aby se to nepletlo, co už tam je, a co ještě ne, budu je postupně dávat do této rubriky a to všechny se jménem iHifirok_číslo . Případně, pokud v čísle bude víc zajímavých souborů, kvůli omezení velikosti souboru pro upload je doplňuji pořadovým písmenem a bude jich třeba i víc.
Kvalita zvukovek samozřejmě je různá. Ale pro digitalizaci analogového signálu z desek bych význam špičkových (a špičkově drahých) zvukovek nepřeceňoval ani z hlediska linearity A/D převodníku, ani šumu. No tak budu za kacíře, no...
Proč?
1.
I z kvalitní desky těžko dostat signál se zkreslením pod 1%, a to ještě s přenoskami jako Shure V15 Mark IV s hrotem plošším, než eliptickým, při přesně seřízených snímacích úhlech, svislé síle na hrot (u uvedené přenosky lze jít až na 7,5mN) a antiskatingu to nebude dosažitelné během hraní celé strany desky. Celkem běžně dosahovaná hodnota je 1,5% zkreslení třetí harmonickou.
2.
Tvar boků drážky není přesným obrazem zaznamenávaného signálu. Při řezání originálu do lakové fólie klasickou metodou se signál kompromisně předzkresluje tak, aby ho dokázal co nejpřesněji sledovat jak hrot kuželový, tak eliptický. Jinak by zkreslení často přesáhlo 3%. V současné době se levněji řežou matrice pro výrobu desek také metodou DMM, tedy přímo do kovu, i když hlavně pro hudbu, které nevadí užší dynamický rozsah, převážně pro export.
3.
Šum je častěji způsobený chybou nastavení zvukovky nebo rušením základní deskou či zdrojem, část šumu je samozřejmě daná hladkostí povrchu drážky. Obvykle stačí pohrát si s úrovní signálu na vstupu a s nastavením citlivosti.
O ostatním se tu namlelo dost. Prostě jen zřídka se dostane z desky signál tak kvalitní, že by se na něm poznala i kvalita zvukové karty. Když se má kliku (a třeba i u gramofonu), vystačí se s integrovanou zvukovou kartou. Pak už je to věc nastavení.
Proč?
1.
I z kvalitní desky těžko dostat signál se zkreslením pod 1%, a to ještě s přenoskami jako Shure V15 Mark IV s hrotem plošším, než eliptickým, při přesně seřízených snímacích úhlech, svislé síle na hrot (u uvedené přenosky lze jít až na 7,5mN) a antiskatingu to nebude dosažitelné během hraní celé strany desky. Celkem běžně dosahovaná hodnota je 1,5% zkreslení třetí harmonickou.
2.
Tvar boků drážky není přesným obrazem zaznamenávaného signálu. Při řezání originálu do lakové fólie klasickou metodou se signál kompromisně předzkresluje tak, aby ho dokázal co nejpřesněji sledovat jak hrot kuželový, tak eliptický. Jinak by zkreslení často přesáhlo 3%. V současné době se levněji řežou matrice pro výrobu desek také metodou DMM, tedy přímo do kovu, i když hlavně pro hudbu, které nevadí užší dynamický rozsah, převážně pro export.
3.
Šum je častěji způsobený chybou nastavení zvukovky nebo rušením základní deskou či zdrojem, část šumu je samozřejmě daná hladkostí povrchu drážky. Obvykle stačí pohrát si s úrovní signálu na vstupu a s nastavením citlivosti.
O ostatním se tu namlelo dost. Prostě jen zřídka se dostane z desky signál tak kvalitní, že by se na něm poznala i kvalita zvukové karty. Když se má kliku (a třeba i u gramofonu), vystačí se s integrovanou zvukovou kartou. Pak už je to věc nastavení.
1) Díky Hille za ty naskenované "Informace pro hifi kluby". Je to zajímavé čtení o tom co se dělo mezi hifi amatéry v 80-tých a 90-tých letech. Je to též dobrý zdroj inspirace pro případné "vylepšování" garmofonů a neocenitelné jsou i Tvé poznámky a zkušenosti. Jen tak dál - pokračuj !!
2)Poslechl jsem tvou radu a půjčil jsem si v knihovně knihu od Pešáka "Gramofon, jeho provoz a technické využití". I když jsou některé teoretické pasáže méně záživné, měl by si to vážný zájemce o vinyl přečíst, jednoznačně doporučuji !!!
3)Souhlasím s tvým názorem na výběr zvukovek při přepisu desek do PC. Je celkem jedno jestli má zvukovka odstup 90dB nebo 110 dB, rozhodující je co nám leze z gramce do PC. Doporučuji ověřit si ve zvukovém editoru kvalitu signálu při snímání prazdné drážky desky bez hudby a pak Vám bude jasné jaká zvukovka bude stačit. Neuškodí nastudovat i trochu teorie - viz výše zmiňovaná kniha.
2)Poslechl jsem tvou radu a půjčil jsem si v knihovně knihu od Pešáka "Gramofon, jeho provoz a technické využití". I když jsou některé teoretické pasáže méně záživné, měl by si to vážný zájemce o vinyl přečíst, jednoznačně doporučuji !!!
3)Souhlasím s tvým názorem na výběr zvukovek při přepisu desek do PC. Je celkem jedno jestli má zvukovka odstup 90dB nebo 110 dB, rozhodující je co nám leze z gramce do PC. Doporučuji ověřit si ve zvukovém editoru kvalitu signálu při snímání prazdné drážky desky bez hudby a pak Vám bude jasné jaká zvukovka bude stačit. Neuškodí nastudovat i trochu teorie - viz výše zmiňovaná kniha.
Když už zeslabuji šum desky a hluk pohonného mechanismu (pozor, neodstraňuji je úplně, to by ke slyšitelné degradaci opravdu vedlo!), není to přece věc zvukové karty, ale software, který jen přesýpá jedničky a nuly mezi pamětí a procesorem. Zvuková karta má za úkol především navzorkovat signál a ty nuly a jedničky z něj podle určitých pravidel nadělat a dát k dispozici pro uložení.
Pokud sampluji do formátu *.wav, což je nejčastější případ, nic mě nenutí použít jinou frekvenci vzorkování, než jakou potřebuji pro vytvoření audio CD. Převzorkování z vyšší rychlosti na CD zatím neumí bez výhrad žádný z programů, které jsem vyzkoušel. Proto jsem se vrátil ke klasickým dvěma programům, o nichž jsem tu psal už jinde. Sice to stojí víc času (některé funkce musím obejít jiným způsobem a zpracovávat signál postupně střídavě v obou programech), ale výsledek bývá víc, než dobrý.
Protože kvalitu přenosu signálu nejvíc ovlivňuje jeho nejslabší článek, jde o to, který z nich do toho zasáhne nejvíc. Jestli přímo deska, vlastnosti přenosky, raménka a šasi vůbec, korekčního předzesilovače.... řekl bych, že přesnost a odstup i obyčejné zvukové karty je o řád lepší, než to, s jakou přesností a přidanými nežádoucími signály lze z připojeného zdroje signálu dostat obraz původního zaznamenávaného průběhu. Je to samozřejmě věc pohledu nebo spíše poslechu každého, jestli máte pocit, že lepší zvuková karta vykompenzuje nedokonalosti analogového zařízení, pak prosím.
Pokud sampluji do formátu *.wav, což je nejčastější případ, nic mě nenutí použít jinou frekvenci vzorkování, než jakou potřebuji pro vytvoření audio CD. Převzorkování z vyšší rychlosti na CD zatím neumí bez výhrad žádný z programů, které jsem vyzkoušel. Proto jsem se vrátil ke klasickým dvěma programům, o nichž jsem tu psal už jinde. Sice to stojí víc času (některé funkce musím obejít jiným způsobem a zpracovávat signál postupně střídavě v obou programech), ale výsledek bývá víc, než dobrý.
Protože kvalitu přenosu signálu nejvíc ovlivňuje jeho nejslabší článek, jde o to, který z nich do toho zasáhne nejvíc. Jestli přímo deska, vlastnosti přenosky, raménka a šasi vůbec, korekčního předzesilovače.... řekl bych, že přesnost a odstup i obyčejné zvukové karty je o řád lepší, než to, s jakou přesností a přidanými nežádoucími signály lze z připojeného zdroje signálu dostat obraz původního zaznamenávaného průběhu. Je to samozřejmě věc pohledu nebo spíše poslechu každého, jestli máte pocit, že lepší zvuková karta vykompenzuje nedokonalosti analogového zařízení, pak prosím.
SB Audigy to je burt ne? stejne stoji pet stovek..ale ze sem si chtel nahrat desky tak sem si ji koupil a mozna je o neco lepsi -ma zlaceny konektory 
a jestli pouziva ac97 to nevim ale gdyz uz tu nekvalitu resime tak hlavni pruser je to lupani a kvuli tomu je problem to vybudit do optima takze si myslim ze ta nahravka bude vzdycky dost nekvalitni bez odstraneni lupancu uz pred zvukovkou. btw nahravani z kotoucaku dopadlo o 100% lip
a jestli pouziva ac97 to nevim ale gdyz uz tu nekvalitu resime tak hlavni pruser je to lupani a kvuli tomu je problem to vybudit do optima takze si myslim ze ta nahravka bude vzdycky dost nekvalitni bez odstraneni lupancu uz pred zvukovkou. btw nahravani z kotoucaku dopadlo o 100% lipAbsolutně korektní jedinec s extrémními názory.
Hill píše:Pokud sampluji do formátu *.wav, což je nejčastější případ, nic mě nenutí použít jinou frekvenci vzorkování, než jakou potřebuji pro vytvoření audio CD.
No pruser je v tom, ze sice nastavis 44,1kHz ale vsetky AC'97 kodeky pracuju na 48kHz! AC'97 kodeky su nielen integrovane na doskach, ale pouziva ich kopa zvukoviek. Takze vsetko sa "pekne" sampluje na 48kHz a nasledne sa to nepekne skonvertuje...
O tom nediskutuji, ale stejně v signálu z gramodesky, jehož kmitočtový rozsah končí někde u 18 kHz, u mírně jeté je to i pod 16kHz ("zažehlené" nejkratší vlnové délky), tohle přesamplování už vůbec není příčinou postřehnutelné degradace.
Daleko víc tomu dáš na zadel jediným dorovnáním úrovně "do plné" a ještě líp pokusem o automatické potlačení hluku a praskotů.
Jak je vidět nahoře, jsou lidi, kteří si to pak ještě přetáhnou do mp3 a vůbec jim to nevadí.
Tak bych to neřešil a zabýval bych se radši přizpůsobením úrovní signálu vstupu zvukovky, ať navzorkované signálové špičky dosáhnou úrovně alespoň -1,5dB, pak už není třeba ani dorovnávat úroveň "do nuly". To je zase ušetřené jedno převzorkování.
Při ruční náhradě praskotů lineární spojnicí, která obvykle netrvá po dobu ani 1/8 periody maskujícího signálu (zpravidla je daleko kratší), to nelze postřehnout.
Zkrátka pořád jsem u toho, že v procesu převodu audiosignálu z analogového média na digitální je mnoho jiných a výraznějších faktorů, které ovlivňují výsledný zvukový obraz. Možná si tak omlouvám fakt, že jsem neinvestoval do nějaké špičkové zvukové karty, protože mi stávající stačí. Mít nahrávací studio a zpracovávat signál z mixpultu, asi bych se nad její kvalitou zamýšlel, ale pro přepis je skutečně víc, než dobrá.
Daleko víc tomu dáš na zadel jediným dorovnáním úrovně "do plné" a ještě líp pokusem o automatické potlačení hluku a praskotů.
Jak je vidět nahoře, jsou lidi, kteří si to pak ještě přetáhnou do mp3 a vůbec jim to nevadí.
Tak bych to neřešil a zabýval bych se radši přizpůsobením úrovní signálu vstupu zvukovky, ať navzorkované signálové špičky dosáhnou úrovně alespoň -1,5dB, pak už není třeba ani dorovnávat úroveň "do nuly". To je zase ušetřené jedno převzorkování.
Při ruční náhradě praskotů lineární spojnicí, která obvykle netrvá po dobu ani 1/8 periody maskujícího signálu (zpravidla je daleko kratší), to nelze postřehnout.
Zkrátka pořád jsem u toho, že v procesu převodu audiosignálu z analogového média na digitální je mnoho jiných a výraznějších faktorů, které ovlivňují výsledný zvukový obraz. Možná si tak omlouvám fakt, že jsem neinvestoval do nějaké špičkové zvukové karty, protože mi stávající stačí. Mít nahrávací studio a zpracovávat signál z mixpultu, asi bych se nad její kvalitou zamýšlel, ale pro přepis je skutečně víc, než dobrá.
Hill píše:Daleko víc tomu dáš na zadel jediným dorovnáním úrovně "do plné" a ještě líp pokusem o automatické potlačení hluku a praskotů.
Se zprasení nahrávky po necitlivém denoise souhlasím, ale čím si vysvětluješ negativní vliv změnou úrovně??! (Pokud vyloučíme nárůst zkreslení v analogové části zvukovky, která neumí ani vlastní převod D/A s nominální hodnotou výstupního signálu
)Jednoduše: jestli musím každý vzorek násobit dvěma, tedy přidat o 6dB, je to jasné, jen se v lineárním měřítku posune informace o jeden bit nahoru, jen se zhorší přechodové zkreslení, protože nejnižší váha bitu bude v záznamu chybět.
Jestli přidávám o méně, například o 3dB, už musím násobit 1,414x, což v binární podobě znamená, že úroveň jen sem tam některého vzorku bude přepočítaná správně, ale další tisícovka jich bude o více nebo méně zaokrouhlená na celá čísla. Zkreslení vzroste, i když stále bude ve srovnání s deskou zanedbatelné, ale přesnost převodu se zhoršila. Navíc se objeví šum, který v nahrávce původně nebyl. Nepravidelný.
Když už tedy rozebíráme setiny procenta zkreslení a mikrovolty šumu.
Ale Crifodo, máš pravdu, necitlivým zvýšením dynamiky (odšuměním a odhlučněním, případně expanzí) se dá natropit taková paseka, že i tyhle nectnosti změny hlasitosti se v tom ztratí.
Jestli přidávám o méně, například o 3dB, už musím násobit 1,414x, což v binární podobě znamená, že úroveň jen sem tam některého vzorku bude přepočítaná správně, ale další tisícovka jich bude o více nebo méně zaokrouhlená na celá čísla. Zkreslení vzroste, i když stále bude ve srovnání s deskou zanedbatelné, ale přesnost převodu se zhoršila. Navíc se objeví šum, který v nahrávce původně nebyl. Nepravidelný.
Když už tedy rozebíráme setiny procenta zkreslení a mikrovolty šumu.
Ale Crifodo, máš pravdu, necitlivým zvýšením dynamiky (odšuměním a odhlučněním, případně expanzí) se dá natropit taková paseka, že i tyhle nectnosti změny hlasitosti se v tom ztratí.