Nainštaloval som WinISD 0.44. Snažím sa nasimulovať Zetag 200508 a neviem, čo mám zadať do políčok BL, Xmax, Dia.
Reprozostavy a všetko okolo
Moderátor: Moderátoři
Použitelné to je zdá se bez problému, dokonce s tím ani nebudeš mít moc práce protože WinISD automatický režim to v tomhle případě spáchá zcela výjimečně dokonce správně. Otázka je co dál když nejsi schopen spáchat na to výhybku a nikdo ti s tím na dálku pomoci nemůže. Prostě buď se to musíš naučit (na což si myslím že na rovinu nemáš) a nebo to někomu svěřit.
No tak podľa tých simulácií keby som chcel tie bedne vylepšiť, tak nie ARN100. Vyhovel by Bravox 5DR61093 alebo Zetag 200508. Výškač buď TWT-19TA02, DTF 12/MS alebo Monacor DT-99. Pokiaľ ide o výhybku, tak najprv univerzálnu a tú pomaly doladiť pomocou sluchu a Arty. V mnohom som pomalší, ale snáď nie dementný. Len mi pripadá 🤐 to realizovať. Proste mi je ľúto tie bedne zahodiť, keď ich už mám. Druhou stranou mám niečo rozohraté, počkám na to. Toto si ešte preberiem.
-
Bastlfanda
- Příspěvky: 301
- Registrován: 11 črc 2012, 00:00
- Bydliště: za Prahó
Duvsan: nekoukal jsem na nic konkrétního, ale jestli se chceš něčemu takovýmu smysluplněji věnovat, jen tak pro úvod bych si udělal jasno v parametrech reproduktorů (viz. dotaz ohl. zadání - např. tady - http://repromania.net/teorie/parametry-reproduktoru.php , tj. Bl -"silovej faktor", Xmax - max.výchylka membrány... , Dia - průměr ) a žádná simulace nenahradí měření, který bude více či mega odlišný od simulace (/skutečnosti) podle přesnosti výpočtu a zadanejch parametrů ... měřící mikrák se dá sehnat slušnej i kolem tisícovky/dvou (ideálně nejen s charkou od výrobce, ale změřenej konkr. kus), podobně jako lepší (starší externí, možná i nová interní) zvukovka s phantomem a pak už jen nějakej soft (výběr je i mezi free, i když některý placený můžou bejt v lecčems lepší/pohodlnější...) a studovat a měřit 
(sluch nezanedbávat, ale pamatovat na to, že to je spíš subjektivní dojem...)
(sluch nezanedbávat, ale pamatovat na to, že to je spíš subjektivní dojem...)Simulace fungují celkem dobře, jak co se týče ladění basových sekcí, tak výhybek, podmínka je nasypat tam správná data z prvotního měření a vědět co s tím. Když to někde zvorá uživatel tak to program nezachrání i kdyby byl sebedokonalejší.
Hmm, z grafu tak to jo. Neznáš jeho rezonanční frekvenci - hádám že jako tříčtvrtka bude asi poměrně vysoko. Vifa není špatný výrobce, ale bez toho nevíš jak to máš dělit. Zajímavé by bylo měření směrovky, ten hrb tam nahoře by chtělo zjistit jestli tam není náhodou schválně (mimo osu není a nepočáítá se s poslechem v ose) a nebo je i mimo osu a pak by ho to chtělo zakompenzovat. Každopádně by to chtělo měřit, měřit, měřit a ještě jednou měřit a to Dušane nedáš ani kdybys vypil celou sklenici projímadla.
No a u toho druhého výškáče DTF 12/MS tam nevíme absolutně vůbec nic. je to totální "mačka ve vreci".
Monacor by šel určitě, ale tobě je to zase k ničemu když to nedokážeš dát dokupy. Odpory ti v tomhle fakt nepomůžou. Nicméně kdyby to někdo dal dohromady nebyla by to špatná kombinace.
Hmm, z grafu tak to jo. Neznáš jeho rezonanční frekvenci - hádám že jako tříčtvrtka bude asi poměrně vysoko. Vifa není špatný výrobce, ale bez toho nevíš jak to máš dělit. Zajímavé by bylo měření směrovky, ten hrb tam nahoře by chtělo zjistit jestli tam není náhodou schválně (mimo osu není a nepočáítá se s poslechem v ose) a nebo je i mimo osu a pak by ho to chtělo zakompenzovat. Každopádně by to chtělo měřit, měřit, měřit a ještě jednou měřit a to Dušane nedáš ani kdybys vypil celou sklenici projímadla.
No a u toho druhého výškáče DTF 12/MS tam nevíme absolutně vůbec nic. je to totální "mačka ve vreci".
Monacor by šel určitě, ale tobě je to zase k ničemu když to nedokážeš dát dokupy. Odpory ti v tomhle fakt nepomůžou. Nicméně kdyby to někdo dal dohromady nebyla by to špatná kombinace.
No počkaj počkaj. Na 2,5k hádam nerezonuje žiadny z výberu. A výkonovo to dajú všetky. Fázovať - klasická dvojpásmovka, čiže pred basákom LC dolnopriepustný, pred výškačom CL hornopriepustný, tak výškač bude proti basáku opačne, lebo fázové posuvy. A doladiť podľa Arty, alebo stiahnem niečo iné.
Ale predbežne je to celé neisté.
Ale predbežne je to celé neisté.
V tom máš právě hokej.
Výkonová zatížitelnost není v celém pásmu stejná a závisí na řadě různých faktorech.
Není pravda že stačí výškáč jen přepólovat. To je jako bys řekl že existuje jen černá a bílá barva - nic mezi tím. Konkrétní hodnoty součástek ve výhybce se nenavrhují jen s ohledem na dělící frekvenci, ale i s ohledem na přesné fázování. Fáze musí prostě přesně navazovat - nesmí tam být posuv. Jenže fázi nezjistíš tím že si něco budeš myslet, musí být součástí simulace už od začátku, to znamená musíš vzít konkrétní reproduktory a změřit je v konkrétní bedně. Jinak s reprákem hneš o půl cenťáku a už máš všechno jinak. A do toho musíš ještě hlídat směrovku zatížitelnost, zkreslení. Je to jako taková ta dětská hra jak máš kuličky za sklíčkem a ty musí zapadnout do důlků jen tím že to různě nakláníš. Usadíš jednu kuličku, chceš usadit druhou a ta první ti automaticky vypadne.
Dokud nepochopíš teorii nemůžeš navrhnout prakticky kvalitní reproduktorovou soustavu, jelikož tam uděláš mraky chyb.
Dál ti to vysvětlovat nebudu protože ty si stále meleš ty svoje blbosti a k ničemu to nevede.
Výkonová zatížitelnost není v celém pásmu stejná a závisí na řadě různých faktorech.
Není pravda že stačí výškáč jen přepólovat. To je jako bys řekl že existuje jen černá a bílá barva - nic mezi tím. Konkrétní hodnoty součástek ve výhybce se nenavrhují jen s ohledem na dělící frekvenci, ale i s ohledem na přesné fázování. Fáze musí prostě přesně navazovat - nesmí tam být posuv. Jenže fázi nezjistíš tím že si něco budeš myslet, musí být součástí simulace už od začátku, to znamená musíš vzít konkrétní reproduktory a změřit je v konkrétní bedně. Jinak s reprákem hneš o půl cenťáku a už máš všechno jinak. A do toho musíš ještě hlídat směrovku zatížitelnost, zkreslení. Je to jako taková ta dětská hra jak máš kuličky za sklíčkem a ty musí zapadnout do důlků jen tím že to různě nakláníš. Usadíš jednu kuličku, chceš usadit druhou a ta první ti automaticky vypadne.
Dokud nepochopíš teorii nemůžeš navrhnout prakticky kvalitní reproduktorovou soustavu, jelikož tam uděláš mraky chyb.
Dál ti to vysvětlovat nebudu protože ty si stále meleš ty svoje blbosti a k ničemu to nevede.
V podstatě na obojí ano. Když se ti změní Z osa změní se i fáze. Totéž pokud se ti změní vzdálenost obou reproduktorů nebo náklon čelní stěny. Změníš reproduktor a zase je to jinak. Záleží pak na dělícím kmitočtu jak velký to bude problém. Proto se každý slušný projekt ladí pro konkrétní reproduktory s konkrétní výhybkou a v konkrétní bedně. ostatně proč ne když to současná technika a vědomosti umožňují. Dříve se to tolik neřešilo a některé věci se zjednodušovaly, ale také to podle toho hrálo. Snad už začínáš chápat že to není taková sranda jak sis myslel. Vše souvisí se vším.
Správný postup je:
1.) Stanovit si cíle (jaké bedny, v jaké cenové kategorii, kolik pásem atd.)
2.) Vybrat pro zvolenou koncepci vhodné reproduktory tak, aby šly dobře a bez problému k sobě ze všech možných hledisek (frekvenční a směrové charakteristiky, zkreslení a zatížitelnost při předpokládaném způsobu dělení atd.)
3.) Návrh parametrů basové sekce na základě simulace nad TS parametry basového reproduktoru.
4.) Konkrétní návrh ozvučnice včetně umístění ostatních reproduktorů.
5.) Výroba a osazení ozvučnice, její zatlumení na základě zkušenosti.
6.) Měření frekvenčních a fázových charakteristik všech osazených reproduktorů v konkrétní ozvučnici v ose i mimo osu pomocí kalibrovaného měřícího mikrofonu. Od cca 200-300Hz výše v běžné vzdálenosti (nedefinováno - záleží na místnosti ve které měření probíhá). Nižší frekvence se měří v tzv. blízkém poli. Měření a jeho přípravě je nutno věnovat patřičnou péči.
7.) Vložení všech naměřených dat do vhodného simulačního programu, spojení měření v blízkém poli se zbytkem, odečtení bafflestepu.
8.) Vlastní simulace výhybky. Do simulace jsou zahrnuty všechny doposud získané informace a s nimi se pracuje. Zde se rozhoduje zda se z použitých reproduktorů vytěží maximum.
9.) Postavení prototypu.
10.) Poslechové zkoušky, volitelné doměření a doladění dle potřeby jak výhybky, tak případně tlumení.
1.) Stanovit si cíle (jaké bedny, v jaké cenové kategorii, kolik pásem atd.)
2.) Vybrat pro zvolenou koncepci vhodné reproduktory tak, aby šly dobře a bez problému k sobě ze všech možných hledisek (frekvenční a směrové charakteristiky, zkreslení a zatížitelnost při předpokládaném způsobu dělení atd.)
3.) Návrh parametrů basové sekce na základě simulace nad TS parametry basového reproduktoru.
4.) Konkrétní návrh ozvučnice včetně umístění ostatních reproduktorů.
5.) Výroba a osazení ozvučnice, její zatlumení na základě zkušenosti.
6.) Měření frekvenčních a fázových charakteristik všech osazených reproduktorů v konkrétní ozvučnici v ose i mimo osu pomocí kalibrovaného měřícího mikrofonu. Od cca 200-300Hz výše v běžné vzdálenosti (nedefinováno - záleží na místnosti ve které měření probíhá). Nižší frekvence se měří v tzv. blízkém poli. Měření a jeho přípravě je nutno věnovat patřičnou péči.
7.) Vložení všech naměřených dat do vhodného simulačního programu, spojení měření v blízkém poli se zbytkem, odečtení bafflestepu.
8.) Vlastní simulace výhybky. Do simulace jsou zahrnuty všechny doposud získané informace a s nimi se pracuje. Zde se rozhoduje zda se z použitých reproduktorů vytěží maximum.
9.) Postavení prototypu.
10.) Poslechové zkoušky, volitelné doměření a doladění dle potřeby jak výhybky, tak případně tlumení.