Audion s dvěma tranzistory

Problémy s návrhem, konstrukcí, zapojením, realizací elektronických zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Hifista
Příspěvky: 758
Registrován: 15 kvě 2005, 00:00
Bydliště: U Ostravy

#16 Příspěvek od Hifista »

Všechna tato zapojení mi chodila velmi dobře. Velmi se mi osvědčilo zapojení radiopřijímače s přímým zesílením "Styl" z návodu č.38 (autor p. Janda), který vydávaly tehdejší "Domácí potřeby" a také varianta předchozího zapojení "Micro 6", která vyšla jako konstrukce pro začínající v AR asi z r. 1978 - jmenovalo se to "Rádio Vlaštovka" a Tesla Pardubice ji posílala jako stavebnici. V této variantě bylo použito jako nf zesilovače právě Jandovo zapojení z brožurky "Styl".
Ovšem daleko nejlepší byla stavebnice z tehdejšího SSSR, která sestávala z kostiček, které se poskládaly podle předlohy a bylo možno jednoduše bez letování sestavit několik těchto jednoduchých přijímačů od jednoduchého až k reflexu. Dodnes ji mám někde schovanou a pamatuji, že reflexní varianta hrála velmi dobře. Ovšem nejdříve jsem ji chtěl vyhodit, jelikož skoro nic nechtělo hrát, což jak jsem nakonec zjistil, způsobil z výroby jen přilepený vývod tranzistoru v jedné z kostiček a také asi dvě chyby v zapojovacích předlohách.
Starší obdobou téhož asi z r. 1964 byla perfektní stavebnice z Jiskry Pardubice - Radieta.
Uživatelský avatar
Radim
Příspěvky: 320
Registrován: 17 srp 2013, 00:00

#17 Příspěvek od Radim »

Výroba něčeho podle té knížky je hodně o tom, studovat spousty teorie, naučit se pořádně bastlit a teprve potom to postavit. Nejenom v tady zveřejněném zapojení, ale skoro ve všech je tam spousta možností nadstavení pracovních bodů, kdy to nedělá prakticky nic nebo se to dokonce zničí. A je jen jedna, dvě polohy trimrů a dalších nadstavitelných hejblátek , které když se přesně nadstaví, tak to funguje. Ovšem kvalita zvuku na dnešní požadavky taky většinou není nic moc a do 20 minut se správně nadstavený pracovní bod vlivem změny teploty či obecně nějakého driftu sám posune a obvykle , aby to fungovalo, se to musí zase o kousek přeštelovat., atd.

Prostě to nevyhovuje dnešním požadavkům, kdy je potřeba, aby to fungovalo na první zapojení a s minimální potřebou předtím něco nastudovávat a učit se nějaké manuální dovednosti. A pokud to hned na první zapojení nefunguje, je to dnes obvykle označeno za shit a letí to do popelnice. Nebo se s tím laboruje bez znalostí teorie a praktických bastlicích dovedností takovým způsobem, že se tam rozhodující součástky rychle zničí a výsledek je potom stejný.

Pokud se tady uvedené zapojení má dneska stavět, doporučil bych místo 156 a 102 NU germaniové tranzistory použít současné křemíkové. Ty germaniové jsou jednak na bastlení pájkou příliš křehké , jednak jejich mezní kmitočet je proti dnešním trandům úplně zoufalý, někde na úrovni středních vln. Zatímco i obyčejné NF křemíkové tranzistory za korunu mají mezní kmitočet nad 100 MHz.
Místo 156NU70 třeba BC548 nebo 549 (Tesla třeba KC148) , místo 102NU71 třeba BC639 ( Tesla třeba KF 507).
Potom místo SL1, které se dnes těžko sežene, odpor třeba 68 nebo 82 ohmů na 0.5 - 1 watt, a napětí pro připojení dnešních sluchátek nebo reproduktorku 8 - 16 ohmů brát z kolektoru tranzistoru přes elektrolyt takových 10 mikro, proti plusové větvi napájení.
Kdysi, když jsem to dělal já s výše uvedenými křemíkovými trandy Tesla, C1 nebylo použito, L1 bylo asi 70 závitů drátků omotaných bavlnou natočených na korpusu od WC papíru, L2 byla odbočka s cca 10 - 15 závitů té L1 a ladění bylo vsunovanou feritovou tyčkou z antény z rozebraného tranzistorového přijímače dovnitř korpusu.
Odpovědět

Zpět na „Řešení problémů s různými konstrukcemi“