Ahoj,
fotim casto makra i situace v exterierech kde je potreba vcelku rychla synchronizace mezi ruznymi blesky. Casto mam ruzne manualni mody na externich blescich i zrcadlovkach.
Nevite o obvodu na kterem bych si mohl nastavit ze se signal zpropaguje napr. o 100ms pozdeji nebo o 10ms pozdeji ? Netusim jestli toto lze zbastlit doma nebo to je hodne narocne... Idealni by bylo aby doba zpozdeni sla menit v radu milisekund. Vstup a vystup standartni PC sync kabel - coz je cca. 3,3 volt impuls on/off.
Videli jste nekdo neco takoveho bud zbastlene ?
zpozdovac odpalu blesku
Moderátor: Moderátoři
-
monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
Tak jako tak, jako spínač je potřeba tranzistor s velkým průrazným napětím nebo citlivý tyristor - některé fotoblesky mají na SYNC kontaktu, ať už na konektoru, nebo na sáňkách, napětí až stejné, jako na hlavním kondenzátoru výbojky, jen proud je omezený velkým odporem.
Protože výboj hoří obvykle maximálně 1 ms, je snadnější k odpálení dalších blesků využít samotný záblesk hlavního.
Elektricky by také paralelní spojení blesků s různým klidovým napětím na konektoru (to je i případ zpožďovacího MKO) přinášelo potíže.
Pohledám mezi schémátky, třeba to ještě po těch letech dám dohromady.
EDIT: tak jsem našel jen schéma odpalovače podřízeného blesku náběžnou hranou, t.j. při strmém nárůstu osvětlení (zapojení reaguje jen na záblesk). A k tomu nějaké poznámky. Tak jsem to překreslil. Hotové zařízení jsem před časem věnoval, tak se nepodívám na případné odchylky (tuším, že jsem zmenšoval kapacitu C2 a hrál si s odpory R6 a R7, abych dostal na kolektoru T3 napětí asi 4-4,5V v co nejširším rozsahu hladin osvětlení).
Řekl bych ale, že to je ta definitivní verze, která skutečně fungovala: má už automatické znecitlivění na stálou hladinu okolního osvětlení pomocí T4, ty předchozí to zvládaly v menším rozsahu. Fotodioda má proud cca 2µA při osvětlení 10 lx a je přibližně lineární nejméně do hladiny osvětlení 5000 lx, to jí teče proud asi 80µA. Tranzistor T4 udržuje pracovní bod T1 pokud možno stálý ve značném rozsahu proudu fotodiodou, ale reaguje pomaleji, aby si zapojení "všimlo" záblesku.
Při použití podřízeného blesku k přisvícení stínů v ostrém slunečním světle už to nepálilo spolehlivě, tak jsem před fotodiodu dával šedý filtr z vyvolaného černobílého filmu. Faktor filtru nevím, ten filtr jsem vybral zkusmo.
Na PS konektoru je mínus na plášti, plus uprostřed, tranzistor snese až 300V. Vyžaduje ale pro spolehlivé uzavření i při plném kolektorovém napětí poměrně malý odpor mezi bází a emitorem, proto je buzený z emitorového sledovače T5. Kdyby totiž blesk na konektoru měl napětí do 100V, šlo by to i bez T5, R10 i R11.
Myslím, že zapojení se dá "roztrhnout" těsně před T5 a mezi tyto body zařadit monostabilní klopný obvod s nastavitelným zpoděním, v podstatě libovolným, pokud to vzhledem k době otevření závěrky fotoaparátu dává smysl.
Věnoval jsem hledání v metráku papíru a překreslování hodně času, klopňák nechám na někom dalším.
Protože výboj hoří obvykle maximálně 1 ms, je snadnější k odpálení dalších blesků využít samotný záblesk hlavního.
Elektricky by také paralelní spojení blesků s různým klidovým napětím na konektoru (to je i případ zpožďovacího MKO) přinášelo potíže.
Pohledám mezi schémátky, třeba to ještě po těch letech dám dohromady.
EDIT: tak jsem našel jen schéma odpalovače podřízeného blesku náběžnou hranou, t.j. při strmém nárůstu osvětlení (zapojení reaguje jen na záblesk). A k tomu nějaké poznámky. Tak jsem to překreslil. Hotové zařízení jsem před časem věnoval, tak se nepodívám na případné odchylky (tuším, že jsem zmenšoval kapacitu C2 a hrál si s odpory R6 a R7, abych dostal na kolektoru T3 napětí asi 4-4,5V v co nejširším rozsahu hladin osvětlení).
Řekl bych ale, že to je ta definitivní verze, která skutečně fungovala: má už automatické znecitlivění na stálou hladinu okolního osvětlení pomocí T4, ty předchozí to zvládaly v menším rozsahu. Fotodioda má proud cca 2µA při osvětlení 10 lx a je přibližně lineární nejméně do hladiny osvětlení 5000 lx, to jí teče proud asi 80µA. Tranzistor T4 udržuje pracovní bod T1 pokud možno stálý ve značném rozsahu proudu fotodiodou, ale reaguje pomaleji, aby si zapojení "všimlo" záblesku.
Při použití podřízeného blesku k přisvícení stínů v ostrém slunečním světle už to nepálilo spolehlivě, tak jsem před fotodiodu dával šedý filtr z vyvolaného černobílého filmu. Faktor filtru nevím, ten filtr jsem vybral zkusmo.
Na PS konektoru je mínus na plášti, plus uprostřed, tranzistor snese až 300V. Vyžaduje ale pro spolehlivé uzavření i při plném kolektorovém napětí poměrně malý odpor mezi bází a emitorem, proto je buzený z emitorového sledovače T5. Kdyby totiž blesk na konektoru měl napětí do 100V, šlo by to i bez T5, R10 i R11.
Myslím, že zapojení se dá "roztrhnout" těsně před T5 a mezi tyto body zařadit monostabilní klopný obvod s nastavitelným zpoděním, v podstatě libovolným, pokud to vzhledem k době otevření závěrky fotoaparátu dává smysl.
Věnoval jsem hledání v metráku papíru a překreslování hodně času, klopňák nechám na někom dalším.
- Přílohy
-
odpal_blesku.png- (10.13 KiB) Staženo 344 x
Ide to aj jednoduchšie. Mám vyskúšané zapojenie z obrázku na viacerých typoch bleskov, včetne tých, čo majú na ovládaní aj pár sto voltov. Na väčšine netreba ani to reset tlačidlo. Akurát to nemá oneskorenie. Plánik som kreslil asi pred desiatimi rokmi pre neelektrikárov (začínajúcich fotografov). 
- Přílohy
-
- slave_spin.jpg
- jednoduché, spolahlivé ale bez oneskorenia.
- (134.31 KiB) Staženo 323 x
Keď Vám hodia pod nohy polená, zakúrte s nimi.
Není to sice nejjednodušší, ale funkční a na stránce je dost inspirace. Verzi 2.1 mám postavenou, jen je větší protože není v SMD.
Kdyby Edison nevynalezl elektřinu, do teď se díváme na televizi při svíčkách.
K tomu Hillovu zapojení. Udělal jsem zkušenost, že blesky s vysokým napětím na spínacím kontaktu nejde spolehlivě spínat tranzistorem. Nejde o velikost závěrného napětí, tu je snadné dodržet. Impulzní trafo potřebuje pravděpodobně značně velkou a strmou špičku pro zapálení blesku. Když jsem zkoušel spínat blesky tranzistorem, bylo to vždy nespolehlivé a s tyristorem naprosto dokonalé. Ale pro blesky s nízkým spínacím napětím to platí právě naopak.
-
monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
Tranzistorem to jde spínat, ale musí být "otevřen do saturace" při dost velkém proudu.
Když vezmeme velikost kondenzátoru (M1 ?) na napětí 100 a více Voltů, který se vybije do cívky s minimální indukčností, je tam proudová špička v desítkách A. Tyristoru je to "jedno", ten když se otevře, je otevřený, i řada KT50x tu krátkou špičku opakovaně vydrží, měl jsem ho v blesku, co jsem stavěl a nikdy s ním nebyl problém (chce to min. KT503 kvůli napětí)
Pokud již blesk má spouštěcí obvod s tyristorem a ovládá se napětím řádově v jednotkách Voltů, tam se musí tyristor dobře vybrat a zapojení správně "doladit". Tam zpravidla tranzistor je jednodušší řešení.
Když vezmeme velikost kondenzátoru (M1 ?) na napětí 100 a více Voltů, který se vybije do cívky s minimální indukčností, je tam proudová špička v desítkách A. Tyristoru je to "jedno", ten když se otevře, je otevřený, i řada KT50x tu krátkou špičku opakovaně vydrží, měl jsem ho v blesku, co jsem stavěl a nikdy s ním nebyl problém (chce to min. KT503 kvůli napětí)
Pokud již blesk má spouštěcí obvod s tyristorem a ovládá se napětím řádově v jednotkách Voltů, tam se musí tyristor dobře vybrat a zapojení správně "doladit". Tam zpravidla tranzistor je jednodušší řešení.