Stavba osciloskopu - problém s ostrostí
Moderátor: Moderátoři
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Na posun (stredenie) lúča použij radšej nastavenie mriežkového napätia v bode R14/C11, ako je to v schéme z AR.
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
R29/2M7/ a C16/680pf/ je obvod zhášania zpätného behu
Viem, schéma je neostrá, no sen lepšiu neviem dať. Ak potrebuješ lepšiu čitateľnosť, pošlem Ti cez e-mail.
- Přílohy
-
doska B.jpg- (135.43 KiB) Staženo 63 x
-
doska A.jpg- (189.99 KiB) Staženo 83 x
-
schéma.jpg- (149.94 KiB) Staženo 171 x
- Přílohy
-
poloha lúča.jpg- (279.97 KiB) Staženo 132 x
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
To by ale pro použitou 8LO28I nemohlo stačit, protože má citlivost destiček X pouze 0,13 mm/V, kdežto 7QR20 má nejméně dvakrát tolik.
S tímhle zapojením bych nedosáhl roztažení přes celé stínítko.
Moje zapojení zesilovače Y je víceméně inspirováno tímhle, ale protože jsem neměl E180F, upravil jsem ho pro EF184.
A v tom maďarským schématu mi přijde, že ten zesilovač takhle nedosahuje největšího zesílení, protože napětí na anodě nemůže jít pod polovinu napájecího. Tohle zapojení by mělo mít větší linearitu, nebo jaký je důvod použití tak velkých katodových odporů?. Podle mě bych takhle totiž taky nedosáhl dostatečného rozkmitu.
A jaký mají smysl ty odpory 100 Ω na mřížkách?
EDIT: Zkusil jsem to nastavení polohy X změnou napětí na mřížce druhé elektronky (a tim pádem jsem vyhodil ten obvod v anodě) a výsledek nic moc.
Dalším problémem (který je tu od počátku). je, že časová základna synchronizuje jenom při některých kmitočtech. Lze nastavit kmitočty, při kterých to synchronizuje, ale většinou spíš vidim na stínítku zelenou patlaninu. Lze tu vazbu, která synchronizuje, nějak posílit?
Znamenalo by to pro tebe udělat pilu která by neměla volný běh, ale byla by labilní, aby se dala synchronizovat pozorovaným průběhem.
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Zjistil jsem ale divnou věc. Na vyšších rozsazích (míněno vyšší frekvence) je průběh z fantastronu v pohodě, ale na tom nejnižším už je pila z něj lezoucí dosti "ohlodaná". A takto se chovají oba fantastrony, které jsem zkoušel: Od Danyka i jakýsi německý.
Moje otázka zní: Je tohle vlastnost všech fantastronů, nebo dělám něco blbě?
Zkoušel jsem i výše zmíněnou časovou základnu z AMARA a výsledek taky nic moc.
Díky za odpověď.
- Přílohy
-
26. Fantastron něm. - rychlejší + anoda.jpg- (246.39 KiB) Staženo 50 x
-
28. Fantastron něm. nejpomalejší.jpg- (245.08 KiB) Staženo 84 x
-
25. Fantastron Danyk - nejpomalejší.JPG- (223.55 KiB) Staženo 49 x
-
27. ČZ z AMARA.JPG- (223.74 KiB) Staženo 55 x