Stavba osciloskopu - problém s ostrostí
Moderátor: Moderátoři
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Dá se něco zlepšit volbou jiné elektronky? U nějakého starého tesláckého jsem viděl použitou EF183.
- Přílohy
-
multivibr.čz.jpg- (196.45 KiB) Staženo 256 x
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
A taky mi přijde, že tam Maďarovi někde chybí spoj, protože takhle není nikterak napájena ani ta ČZ ani anoda obrazovky a ani jedna strana vychylovacích destiček.
Ví se, co by měla být zač ta cívka v anodovém obvodu E3a? Lze ji kdyžtak vypustit?
Tomu zmíněný maďar nevyhovuje.Z každého páru jsou dvě destičky spojeny spolu.To co jsem napsal by vyřešily transistory.Nevím jak elektronky.
http://www.arhimed.info/circuits/LO70.f ... ma_big.gif
Skús porovnať so svojou konštrukciou..
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Víte ale o nějakém zapojení, se kterým máte osobní zkušenosti? Já chápu, že bastlení je i o slepých cestách, ale uvítal bych něco ověřeného.
Klidně se může jednat i o polovodičové zapojení, našel jsem jich několik, ale nevím, kterou cestou se vydat a příliš se mi nechce vše stavět a porovnávat.
Co si myslíte třeba o tomhle: http://www.belza.cz/measure/skop-p.htm ?
Uvítám hlavně osobní zkušenosti.[/url]
Druhý bol podľa AR12-69, iba v inej krabici. Časovka nič moc.
Ten druhý som prepracoval na zosilovač s 2xKF521 a časovka bola s Milerovým integrátorom. Pila časovky bola "mierne" nelineárna, ale už prijateľná.
Keďžel som ale mal problémy najmä s "bižuteriou" a prepínačmi, vzhľadovo nebol najkrajší. Ale slúžil nejaký čas. Keď mi ale druhýkrát odišiel niektorý vstupný FET /zohnať párované sa mi podarilo iba na vývojovom pracovisku v Tesle Orava - bežne sa aj nepárovaný kus takmer nedal zohnať/. Tak skončil.
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Teď se ale vyskytl další problém. U vyšších kmitočtů se začíná deformovat obdélník. Pozorovatelná je deformace řádově od jednotek kHz, na 100 kHz už těžko domýšlet, jak původní signál vypadal, viz foto.
Na anodách EF184 je už čistý trojúhelník.
Jak se taková věc řeší? U všech zapojení, se kterými jsem se setkal, byla možná kompenzace jen u vyděleného vstupu, při nastavení děliče 1:1 to nemělo vliv.
Znovu sem dávám aktuální schéma. Fotky průběhů byly pořízeny bez prvního stupně s EF183, jak se mi to teď válí jen tak po stole, tak je obraz s tím stupněm dost rozklepaný. S ním to ale vypadá úplně stejně.
- Přílohy
-
Schéma 10_02_13.png- (19.28 KiB) Staženo 173 x
-
31 - Průběh na anodě 100 kHz.jpg- (150.98 KiB) Staženo 63 x
-
30 - Obdélník 100 kHz.jpg- (151.78 KiB) Staženo 73 x
-
29 - Obdélník 10 kHz.jpg- (187.68 KiB) Staženo 66 x
a./z akého zdroja odoberáš obdľžnik (výstupný odpor?)
b./akým káblom to privádzaš na vstup skopa
c./chce by to skutočné zapojenie vstupu skopu (podľa priloženého obrázku je ten vstup "striedavý", ale je pred ním delič, alebo potmeter? a ich hodnoty)
d./čím to meriaš?
Obecne - meranie obdľžnika chce dosť dobré prispôsobenie už na výstupe generátora, aj na vstupe osciloskopa. Ak ide o striedavý vstup osciloskopa, hraje tam dôležitú úlohu časová konštanta vstupného obvodu - na nej záleží, aká je max. predľženie nábežnej hrany vstupu. U napr. 100 MHz je okolo 3ns. u 30 MHz asi 12ns. U tvojho skopu to budú desiatky, ak nie nejaká "stovka" ms. Preto ak je na vstupe vyššia hodnota oddelovacieho kondenzátora, predľženie nábežnej hrany je vyššie a naopak.
Ale - je to na dlhú debatu ......
- jakubrosler
- Příspěvky: 215
- Registrován: 16 čer 2009, 00:00
Na vstup to přivádím obyčejným stíněným kabelem pro audio.
Je to zapojené tak, jak je to ve schématu. Fotky jsou za stavu, kdy je signál přiváděn přímo na C16 a to vpravo od něj tam není; když to tam je, chová se to celkem stejně.
Měřím to zapůjčeným osciloskopem PeakTech 2020GN se vstupním odporem 1 M.
Takže říkáš zmenšit vstupní kondenzátor? Zítra to zkusím.