zapojení zpětnovazebního přijímače.
Moderátor: Moderátoři
zapojení zpětnovazebního přijímače.
Vím, že uvedená chyba bude způsobená tou mou ,,cívkou" Ale měl bych dotaz, zdá se mi nekorektní zapojení toho detektoru a hlavně vstupu zesilovače, tedy LM386 je zapojen jako invertor, potenciometr je zapojen jako ,,kluzný", zbytečně vysoká hodnota potenciometru, RC článek v napájení taky příliš nechápu...
Zkusil jsem si ,,část zapojení" překreslit, jak bych zapojil koncový stupeň a detektor. Zapojení koncového stupně je podle datasheetu a detektor podle RK 1965/1. Je to v příloze a chtěl bych se zeptat, jestli jak jsem to namaloval jestli je to v pořádku, a jestli to bude fungovat lépe než ,,původní" zapojení. Upravil jsem si v malování na to DPS, abych mohl všechny potenciometry zapájet do desky, dneska totiž už vím, že takto dlouhé dráty jsou z hlediska kapacity mezi nimi nepřípustné, a prostě bych to už zase celé dokázal vyleptat a osadit lépe a hezčí, tak se ptám, jestli je to OK, abych to kdyžtak přeosadil na nově upravený DPS. A pak nejspíš budu řešit jak správně udělat tu cívku... Nebo myslíte, že mam napřed zprovoznit tento a teprve až pak realizovat úpravu?
- Přílohy
-
mujprijimkac1 (2).jpg- (40.32 KiB) Staženo 160 x
-
mujprijimkac1 (1).jpg- (40.97 KiB) Staženo 170 x
-
ja.jpg- (87 KiB) Staženo 194 x
-
Schéma%20KP-4F%20otoč1.jpg- (70.61 KiB) Staženo 472 x
386 bych zapojil dle katalogu,nezdá se mně oba vstupy mít ss v luftě.
Bývá tam na vstupu PNP tranzistor a proud teče ven .
Autor zapojení si oblíbil netypické zapojení tranzistorů (T1,3) v režimu,kdy je ss napětí na kolektoru prakticky totožné s napětím na bázi.
Tranzistor sice i takto zesiluje,ale jak,to bude hodně záviset kus od kusu.
Možná proto,že ty KC... se sem moc nehodí,mají příliš velké zesílení (a také kapacitu kolektor-báze) a sklon ke kmitání. Konstrukce cívky,pokud závity a rozměry sedí,nemůže mít zásadní vliv na funkci,snad na citlivost,selektivitu a stabilitu naladění . Nevím,proč autor nevyužil možnosti zesílit signál před detekcí na T2 - napětí je k dispozici dost a odpor v kolektoru řádově k∩ by ničemu nevadil. Detektor - zdvojovač lze použít,myslím,že posun ss bodu pro detekci nebude mít velký význam.
A když,tak proudově přes velký odpor z většího napětí,aby to nelítalo moc s teplotou ( řádově µA). Možná lepší použít nějaké Schottky,ale s malou kapacitou . RC člen v napájení 386 ničemu nevadí.
Jádrem problému je zapojení kolem T2,v podstatě SB s řiditelným zesílením pot.R8 až do nasazení kmitů. IO1 zajišťuje stabilitu ss pracovního bodu,ten bych nechal tak,jak je. Pro rozchození by byl nejlepší osciloskop - zjistit,zda obvod nekmitá při R8 na max. a kmitání se dá změnou R8 navodit s dostatečnou plynulostí. Samozřejmě opravit přinejmenším zapojení toho detektoru . Pokud toto bude fungovat (ty kmity by měly být kolem těch 7 MHz),může být ještě vada v ladícím obvodu ,já bych tam tedy dal jakýkoliv varikap,napětí je k dispozici dost proto,aby ses s danou cívkou do pásma trefil.Nejlépe nějaký vf generátor ,citlivost přijímače nebude nějak veliká, tak se to snad přes síť vázat nebude.
No a ty dráty,zvláště u R8 ,to je problém, musíš to dát co nejblíže k tranzistoru. Ladění tak nevadí,je to ss a dá se to ještě "doblokovat" před ladící diodou.
- Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1367
- Registrován: 02 bře 2005, 00:00
- Bydliště: Jára Cimrman- "Uppsala, Uppsala,... tam jsem taky nebyl"
Mali by tam byť desiatky až stovky mV. dosť netypické naviazanie väzobného vinutia do oscilátora a zmiešavanie až v tranzistore T2. Tá dióda D2 tam je zbytočná. Ináč, celé to zapojenie navrhoval nejaký veľký čudák, nezmyselne zapojené súčiastky, zbytočné súčiastky a podobne.
Radšej by som na Vašom mieste pohľadal niečo iné, toto je dosť potratová konštrukcia. Darmo autor písal, že jemu to chodí, nikomu inému už nemusí. Je tam veľa logických chýb.
Ivan_Ryger píše:celé to zapojenie navrhoval nejaký veľký čudák, nezmyselne zapojené súčiastky, zbytočné súčiastky a podobne.
tohle zapojení realizoval a prezentoval mlaďák, který neví jak to má vlastně fungovat a ani neuměl podle hotového funkčního kusu namalovat schéma . . .
v tom odkazu je dokonce vyfocen se sluchátky na uších . . .
zapojení zpětnovazebních audionů jsou stovky, možná tisíce.
určitě bych si vybral cokoliv jiného, jen né tohle . . .
Jirko, nejdříve si udělej kloudný nf zesík z 386tky, nejlépe v katalogovém zapojení a zkoušej k tomu dodělat vstup.
a měj na paměti: "v jednoduchosti je síla"
Tak jsem to ještě prohlíd,no tohle fungovat nebude. Báze a kolektor vstupního tranzistoru je zkratován cívkou,měl by tam být odpor.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Ano, ten C15 v sérii s diodou byla další věc, kterou jsem moc nepochopil. Protože kondenzátor vede jen střídavé napětí, tedy střídavě se nabijí a zase vybijí do obvodu. V tomto případě se jen nabije, a už se nemá kudy vybít.
Plošný spoj mám navržený od nich.
S tou cívkou je to klidně možné, už je to zase dva roky, co jsem tohle stavěl...
Takže to zapojení je hodně pochybný? Mám to rozpájet, roztřídit zase součástky na svá místa a postavit z nich jiný ZV přijímač??? Jestli je ,,zmršený" i ten zbytek, tedy od detektoru směrem k anténě. Asi nemá příliš cenu, abych detektor a koncový stupeň v tomto zapojení předělával. Původně jsem si myslel, že bych ten detektor a koncový stupeň zapojil tak, jak jsem namaloval výše ,,zlatou" fixou, detektor je podle Radiový Konstruktér 1965/1 a 386 podle datasheetu (s doplněným hornopropustním RC článkem), a zbytek nechal jak je... Myslel jsem, že originální předlohu DPS upravím v malování právě podle toho co jsem kreslil... Jestli je i zbytek špatně, tak to nemá cenu .... ?
Nemám zájem o korekci pravopisu.
před detekcí zesiluje vf signál z T2,tedy dolní propust tam určitě být nemůže (spíš horní,aby to nezahlušily střední či dlouhé vlny) - takže těch pár pF vazba je ok. Musíš rozchodit ten obvod kolem T2 ,detektor uprav. U těch 386 je uvnitř na vstupech skutečně PNP tranzistor,ale také odpor cca 50k na zem,takže i takto zapojený musí fungovat.
ZdenekHQ píše:Jenže T2 nic nezesílí, je to emitorový sledovač.
on měl na mysli T3 v zapojení SB . . .