Krystalka se zdvojovačem napětí (přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
-
Návštěvník
-
HonzaPB
-
HonzaPB
Stejně jde především o kvalitu antény a jakosti laděného obvodu,protože pokud má laděný obvod nízké Q,tak z toho stejně nic moc nedostaneš,netvrdím,že je to Tvůj případ.Z celé přijímací části dostaneš jen určitý výkon ať se snažíš jak chceš,takže pokud zapojíš zdvojovač,tak ten vstup zatížíš a napětí Ti klesne. Budeš tam,kde s jednoduchou detekcí.
Já si myslím,že pokud chci silnější přednes z krystalky,tak musím jít buď blíže k vysílači nebo natáhnout delší anténu. Samozřejmě pokud mám dobrou krystalku. Tak mne napadlo,jestli není lepší dolaďovat anténu než stavět zdvojovač.
Edit: A kvalitní uzemnění
Nemám zájem o korekci pravopisu.
-
HonzaPB
Bavím se o DV aSV.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Kulikus píše:Nemáš problém s anténou? Máš ji odizolovanou od okolí? Je kritický směr drátu? Dle mého by měl být natažen ve směru kolmém ke směru na vysílač.
Především není příliš důležité, jakým směrem směřuje vodorovná část drátu, u tak krátké antény se to na vyzařovacím diagramu nijak neprojeví. A, protože anténa bude sloužit jen k příjmu, je možné se uchýlit k zjednodušení a zobecnění, protože si můžeš s vazbou antény na vstupní laděný obvod hrát bez nebezpečí, že něco upražíš.
Kdyby se součtová délka drátu blížila celému násobku poloviny vlnové délky, to znamená u středních vln nejméně 90 metrů, při příjmu Liblic je to dokonce 234 metrů, mělo by odbočení vlastní antény, tedy bod napojení toho svislého vodiče na vodorovný, smysl zkoušet. To ale není tvůj případ.
Jinak je vodorovná část jen kapacitní nástavek, který snižuje impedanci antény, aby proti svislé prutovce dokázala odevzdat vyšší výkon.
Jinak řečeno: z hlediska impedance antény je rozhodující součet délek svislé a vodorovné části (čím víc, tím méně závitů na anténní cívce stačí a je vhodných pro navázání antény).
Velikost přijatého napětí je však závislá jen na délce svislé části, přeneseně na výšce vodorovné části nad terénem.
Uzemnění samozřejmě je žádoucí vést co nejpřímější cestou.
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... 01_470.png
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... n__124.png
Vyšlo to v Amáru 6/2001.
. . . čímkoliv co bude fungovat.
potom pokračovat dál, třeba zdvojovačem, nebo zesilovačem . . .
postupovat od nejjednodužšího, ke složitějšímu
a pozor, vysokoohmová sluchátka bývají polarizována,
to znamená odzkoušet polarizaci diody, na jednu stranu by to mělo hrát hlasitěji.
to musíš odzkoušet . . .
- Přílohy
-
krystalka3.JPG- (16.23 KiB) Staženo 67 x
A teď otázka do diskuze. Myslíte,že ten kondík za dem. diodou tam musí být? Mám zkušenost,že ty vysokoohmová sluchátka mají vlastní kapacitu dostačující pro odfiltrování VF složky.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Napadlo mě: zapojuješ vůbec správně otočný kondenzátor?
Cívku zapojenou mezi rotor a desky jedné sekce, rotor na uzemněný konec?
Jestli ji máš připojenou jinak, pak těžko něco naladíš v jakémkoli přijímači.
Ten kondík za diodou je užitečný, ale jeho kapacita skutečně stačí tak 4x až 5x menší, než se uvádělo ve starých stavebních návodech.
Takže 1NN41, GA201 a podobné v tom hrají.