Krystalka se zdvojovačem napětí (přesunuto)
Moderátor: Moderátoři
-
Návštěvník
Víceméně náhodně jsem na to přišel v Dalmácii, přes dvě patra visel konec dolů (a nejspíš tam bude viset ještě letos), tak jsem ho uzemnil na svorku základového zemniče koukající z betonu, a dvakrát obtočil šňůru kolem tranzistoráku. Buď jsem s sebou vozil Philips D7201 nebo Rigu 110, i kolem ní jsem ty dva závity dělal, protože jsem nemusel nic rozpojovat - Riga má totiž zdířky pro anténu a uzemnění.
Jak moc to zvedlo citlivost, jsem samozřejmě neměřil, ale od šesti večer stabilní příjem tří českých středovlnných stanic na 639kHz (821km), 954kHz (723km) i 1332kHz (700km), únik patrný jen v hladině šumu a rušení, hlasitost modulace kolísala jen lehce pozorovatelně. Docela to pomohlo i při příjmu Topolné na 270kHz (693km) na tranzistorák Selga, který v kufru vozím všude pro případ potřeby hledání kabelů (a může se hodit, i když se s hledáním kabelů nepočítá, aspoň na zprávy), a to jak během dne, tak večer.
Jednou jsme ji použili jako vodič pro stavbu anteny tzv. spiderbeam. Antena nechodila, celkově to stálo za vyliž... Po výměně za Cu to chodilo perfektně.
Pak jsme zjistili že šnůra na prádlo má sama o sobě dost velký odpor. Už si ale nepamatuju, kolik to bylo
Ve staré literatuře se doporučoval průměr drátu pro tyhle antény minimálně 2,5mm a v mědi. Netvrdím,že to nepujde,jen říkám,že v místech,kde ta ocelová anténa nepřijme téměř nic,tak na měděnou to bude ještě hrát.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Použil jsem ji proto, že tam byla, jinak jsem s sebou měl ještě kotouček cínovaného ocelového lanka 0,25 mm, které jsem s sebou nevezl poprvé, také dříve pomohl, ale asi to skutečně nebyl žádný zázrak. Jenže ve srovnání se samotnou feritkou to podstatně lepší bylo.
Prostě tlustý drát je tlustý drát.
pajosek2 píše:Ekare tak zkus navinout cívkovou soupravu ocelovým drátem,taky tam teče nula nula prd mA a schválně jaký to bude mít efekt
motáš dohromady různé požadavky, které spolu souvisí jen okrajově.
cívková souprava se vinula většinou licnou z několika slabších drátků
opředených hedvábím. nejdůležitější parametr bylo výsledné "Q" rezonančního obvodu, protože zesílení aktivních prvků nebylo velké
a jednodužší bylo udělat kvalitnější rezonátory, než montovat (a živit) další elektronku atd, atd.
pajosek2 píše:Ve staré literatuře se doporučoval průměr drátu pro tyhle antény minimálně 2,5mm a v mědi
v tomhle taky nemáš pravdu, protože co jsem já četl, vždy se doporučovalo udělat anténu z "fosforbronzu" pro jeho mechanické vlastnosti.
Měď tak vhodná není, protože se po pověšení stále natahuje až do bodu kdy se přetrhne. Je to pouze o poměru průměru drátu a délky antény.
U fosforbronzu nebyl problém udělat z 2,5mm drátu natahnout 160m dlouhou anténu. Z mědi to prostě nejde ! Vlastní váhou se přetrhne !
A s rozdílem ve vodivosti antény ze železného drátu a měděného drátu
to taky není tak horké, impedance používaných antén je od vlastního odporu použitého vodiče na hony vzdálená a má jen minimální vliv na funkci. A vliv na příjem, při malých proudech, je téměř zanedbatelný.
U té šňůry na prádlo je problém trochu jinde. Jednak nebývá ten slabý
drátek v celku, ale bývá po několika metrech nastavován a velký vliv na elektrické vlastnosti má ta hlavní nosná část z umělé hmoty, která ještě
zhoršuje už tak blbé vlastnosti slabé ocelové strunky uvnitř . . .
Jediná nevýhoda dlouhé antény z ocelového drátu je to, že po nějakém čase odrezatí, zeslabí se a spadne. Fosforbronz je několikrát trvanlivější.
Takže asi tak . . .
Co se týká toho,že není velký rozdíl měď a ocel,tak v tom máš chaos, protože ta anténa stejně jako cívková souprava je vlastně cívka a u ní je důležitý parametr Q a pro výpočet Q je důležitý parametr činný odpor R a čím je R větší tím je Q menší a co má horší vodivost? Odpovím si sám,železo takže zisk s antény z ocelového drátu půjde kam? No půjde doprdele.
Už to chápeš?
Dříve se antény kvůli dostupnosti dělaly z mědi a dělalli to snad všichni amatéři.
Takže asi tak....
Nemám zájem o korekci pravopisu.
A s tím fosforbronzem a mědí na LW antény - používal se na ně elektrorozvodnej nebo i "telefonní" "Cu" drát Ø 2,5mm nebo 4mm, kterej byl už sám o sobě nějakou slitinou aby měl větší samonosnost pro uložení na izolátory na sloupech někde na vesnici nebo podél cesty. Ta slitina je proti čistý mědi tvrdší a mnohem pevnější. Nebylo problém z "dvaapůlky" natáhnout 100m dlouhou LW v samonosným provedení mezi dva baráky - dokud nepřišel někdo, že tam ten drát křížem přes "svou" cestu rozhodně nechce...
A kutilmile - nelituju tě
S tím,že nemá na příjem vliv jestli je anténa ocelová nebo měděná nesouhlasím,je to kravina. Samozřejmě,že ta ocelová někde fungovat bude,ale tady se sad bavíme o tom,jak z toho dostat co nejvíce.
Ano Hille věřím,že na to hrály dobře. Ono,když bydlíš třeba u vysílače tak na kus drátu můžeš i svítit,taky dobře.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Taky jsem měl anténu z bronzového drátu, tvaru L, 12 metrů nad zemí, délka nástavku asi 18 metrů od lomenice ke stříbrnému topolu. Izolátory byly na každém konci dva, vytvarované ze silnostěnné novodurové odpadní trubky, protože keramické se počátkem šedesátých let daly koupit jen s tou pérovou anténou z poměděné oceli, ta byla vidět často zavěšená mezi trámy krovů natažená na 3-6 metrů. To jsem neměl kam zavěsit - trámy byly zvenčí nepřístupné a k topopolům bylo daleko.
Uzemnění jsem měl napřed z jedné asi 150 cm dlouhé pozinkované tříčtvrtky vodovodní roury, zatlučené do záhonu, později jsem se napíchl o tři metry dál na kotvu sloupu elektrického vedení, protože byla spojená s ekvipotenciálními kruhy, které nám zakopali pod zahrádku. To bylo uzemnění ještě o pár tříd lepší.
A kutilmile - nelituju tě
pajosek2 píše:Co se týká toho,že není velký rozdíl měď a ocel,tak v tom máš chaos, protože ta anténa stejně jako cívková souprava je vlastně cívka a u ní je důležitý parametr Q a pro výpočet Q je důležitý parametr činný odpor R a čím je R větší tím je Q menší a co má horší vodivost? Odpovím si sám,železo takže zisk s antény z ocelového drátu půjde kam? No půjde doprdele.
ach jó . . .
vždycky je to kompromis.
Ale parametry, které jsou pro anténu a cívkovou soupravu potřeba, jsou diametrálně odlišné.
Co je to "Q" obvodu ? u cívkové soupravy je to "šířka" přenášených kmitočtů,
nebo chceš-li "selektivita" a ta je potřeba co nejužší.
Zatím co anténa, musí dodat signály z co nejširšího možného kmitočtového pásma. Požadavky na anténu jsou tedy opačné. Chápeš to ?
Co si myslíš, že má větší vliv na "kvalitu antény"?
Materiál ze kterého je anténa natažená, nebo výška antény nad zemí a kapacita a svody izolátorů ???